Třída Izumo
| Třída Izumo | |
|---|---|
_just_after_her_launch.jpg) Izumo (DDH-183) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | vrtulníkový torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2017) |
| Předchůdce | třída Hjúga |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 19 500 t (standardní) 27 000 t (plný) |
| Délka | 248 m |
| Šířka | 38 m |
| Ponor | 7,5 m |
| Pohon | COGAG |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Výzbroj | 2× Phalanx CIWS 3× RAM |
Třída Izumo (japonsky: いずも型護衛艦, Izumogata Goeikan) je třída víceúčelových vrtulníkových torpédoborců stavěných pro Japonské námořní síly sebeobrany (JMSDF). Fakticky se jedná o nosiče vrtulníků, vzhledem a velikostí však silně připomínají lehké letadlové lodě a existují spekulace, zdali z nich budou moci operovat letouny VSTOL. Japonsko z nich však plánuje provozovat pouze vrtulníky, vlastnění útočných letadlových lodí mu zakazuje ústava.[1] Jejich primární úlohou je protiponorkové hlídkování, mohou ale plnit i další role, například přepravu výsadku, humanitární mise, či doplňování paliva dalším lodím.[2]
Objednány byly dvě jednotky této třídy. Ve službě nahradí dvojici vrtulníkových torpédoborců třídy Širane. Prototypová jednotka Izumo byla na vodu spuštěna v den 68. výročí svržení atomové bomby na Hirošimu.[2] Třída představuje největší japonské válečné lodě postavené od doby druhé světové války.[1]
Jednotky třídy
Oba torpédoborce této třídy postavila japonská loděnice IHI Marine United ve městě Jokohama.
Jednotky třídy Izumo:
| Název | Zahájení stavby | Spuštěna na vodu | Uvedena do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Izumo (DDH-183) | 27. ledna 2012 | 6. srpna 2013 | 25. března 2015 | aktivní, náhrada za Širane |
| Kaga (DDH-184) | 7. října 2013 | 27. srpna 2015[3] | 22. března 2017[4] | aktivní, náhrada za Kurama |
Konstrukce
.jpg)
.jpg)
Plavidla mají průběžnou letovou palubu po celé délce s ostrovem na pravoboku. Trup a nástavby mají stealth tvarování. Na letové palubě se nachází pět přistávacích bodů. Je plánováno, že jedna loď běžně ponese sedm protiponorkových a dva záchranné vrtulníky. Skutečná kapacita rozměrných plavidel je ale výrazně větší – cca 30 strojů.[1] Nesené vrtulníky jsou typu SH-60J/K a AW101 Merlin.
Pro případ nasazení v roli výsadkových plavidel jsou plavidla vybaveny nákladovou palubou přístupnou pomocí ramp. Přepravovat mohou až 500 vojáků a padesát 3,5t vozidel. Nenesou výsadkové čluny.[1]
K vlastní obraně plavidla slouží dva 20mm kanónové komplety blízké obrany Phalanx CIWS a dva raketové komplety RIM-116 RAM, každý nesoucí 21 protiletadlových řízených střel.[1]
Pohonný systém je koncepce COGAG. Tvoří ho čtyři plynové turbíny General Electric LM2500. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Izumo class Helicopter carrier [online]. Military-Today.com [cit. 2013-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c DDH-183 Izumo 22DDH Class [online]. GlobalSecurity.org, rev. 2013-08-06 [cit. 2013-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japan Named and Launched its 2nd Izumo Class Helicopter Destroyer DDH-184 "Kaga" [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-08-27 [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japan commissions second helicopter destroyer JS Kaga [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-03-23 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- ZAJAC, Ivan. Izumo: Kontroverzní nosič vrtulníků. ATM. Květen 2015, roč. 47, čís. 5, s. 82 až 87. ISSN 1802-4823.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Izumo na Wikimedia Commons
