Thun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thun
pohled na Thun od jezera
pohled na Thun od jezera
Thun – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 557,6 m n. m.
stát: Švýcarsko Švýcarsko
kanton: Canton of Bern Bern
město: Thun
Thun
Red pog.png
Thun
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 21.6 km²
počet obyvatel: 43 317 (prosinec 2010)
hustota zalidnění: 1929,7 obyv. / km²
správa
starosta: Raphael Lanz
oficiální web: http://www.thun.ch/
adresa obecního úřadu: Rathaus
telefonní předvolba: 033-225
PSČ: 3600-3645

Thun (francouzsky: Thoune) je město ve správním celku Thun v kantonu Bern ve Švýcarsku s 43 317 obyvateli [1] (s přilehlými aglomeracemi až 90.000, údaj k 1. lednu 2006).

Město se nalézá přibližně 30 km jižně od Bernu na březích řeky Aar, která vytéká ze stejnojmenného jezera Thun (Thunersee). Nachází se zde největší vojenská posádka v zemi a vojenské muzeum. Kromě cestovního ruchu a strojního inženýrství je zde potravinářský průmysl a vydavatelství, které mají pro město velký hospodářský význam.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Thun - 17. století
Thun - L.P. 1830
Thun - kolem roku 1900

Oblast Thunu byla osídlena již v dobách neolitu, což je asi 3 000 let před Kristem. Název města pochází z keltského období „Dunnum“ což znamená „Opevněné město“. V roce 58 př. n. l. bylo město dobyto římskými legiemi, které dobyly téměř veškeré území dnešního Švýcarska. Thun se v této době stal jedním z hlavních měst římské správy v oblasti.

Římané byli z Thunu vyhnáni, i ze zbytku Švýcarska Burgundy kolem roku 400. Řeka Aar se stala hranicí mezi křesťanskými Burgundy s Pagany a německy mluvícími Alemánmi, kteří žili na severu. Název města Thun byl písemně zmíněn poprvé v průběhu 7. století, v kronice mnicha jménem Frankish Fredgar; Historia Francorum.

Oblast Thun se v roce 1033 stala součástí Svaté říše římské, kdy Konrad II získal titul krále Burgundska. Císaři byla svěřena i správa nad majetkem rodiny ZähringenůBernu, podmanil si i rebelující ;šlechtice centrálního Švýcarska. Kolem roku 1190 vévoda Bertold V. Zähringen nechal v tomto místě postavit zámek a rozšířil město. Po smrti Bertolda V. v roce 1218 připadlo jeho území Ulrichu von Kyburg.

V roce 1264 získal Thun státní práva a v roce 1384 bylo město koupeno kantonem Bern. Thun byl základem kantonu Oberland - Helvetské republiky.

V roce 1819 byla ve městě založena vojenská škola, která existuje doposud a postupně se vyvinula v hlavní vojenskou školu ve Švýcarsku. Thun byl spojen se švýcarskými železnicemi v roce 1859, telefon zde byl zaveden v roce 1888.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Thun má podle statistického úřadu[2] rozlohu 21,6 km2. Z této rozlohy je 32,1% využito pro zemědělské účely, 19,7% je zalesněno, 45,6% plochy představují stavby a zbytek 2,5% jsou řeky, ledovce a hory. Místní správa [1] uvádí 21,7 km2, zastavěná plocha a dopravní cesty 48%, zemědělská plocha 22%, voda a lesy 21% a armádní využití 9%.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatelstva podle statistiky z roku 2000 [2] je 20,1% ve věku do 19. let, 60,8% v produktivním věku 20–64 let a 19% ve věku nad 64 let. Místní informace z roku 2010[1] uvádějí přesnější věkové rozdělení: 17,9% obyvatel ve věku do 19. let, 26,4% ve věku 20-39 let, 28,4% ve věku 40-59 let, 21,8% ve věku 60-79 let a 5,5% obyvatel ve věku nad 80 let.

Náboženské vyznání[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo vyznává následující náboženství[1]: evangelické 61,2%, římsko-katolické 14%, katolické 0,2%, ostatní 6,4% a bez vyznání je 18,2% obyvatel.

Hovorový jazyk[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenějším jazykem[2] je němčina, kterou hovoří 90,5% obyvatel, na druhém místě je italština s 1,8% mluvících a albánštinu používá 1,3% obyvatel, zbytek jsou různé jazyky. Vzdělání obyvatel v produktivním věku zahrnuje 20,6% pouze se základním vzděláním, 57,3% se středoškolským vzděláním a 17,6% obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

Politická struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Politické[2] rozložení občanů podle voleb v roce 2007: FDP 13,8%, CVP 6,1%, SPS 22,1, SVP 29,2%, CSP 6,2%, Green (Zelení) 14,1%, malé pravicové strany 7,0%, malé levicové strany 0%, ostatní strany 1,6%.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Hrad
Radnice

Hrad Thun - Schlossmuseum[editovat | editovat zdroj]

Hrad[3][4], jedinečná dominanta města, pochází 12. století a nechal jej postavit Herzog Berchtold V. von Zähringen v roce 1190 na místě původního rytířského hradu. Výrazně vysoká střecha pochází z bernského období, z let 1430 až 1436. Hrad nebyl do roku 1429 trvale obýván. V prostorách hradu je umístěno muzeum zaměřené na historii oblasti za uplynulých 4.000 let.

Radnice - Rathaus[editovat | editovat zdroj]

První radnice [5] byla postavena v roce 1500 jako jednopatrová budova, kde v přízemí byl sál a v patře kanceláře. Později byla radnice přestavěna do současné podoby. V roce 1685 došlo ke sloučení původní radnice s domem Grand Weibel z roku 1585. Současná radnice má sedm oblouků podloubí, dvě patra a rohovou věž. Zastřešení tvoří vysoká valbová střecha. V roce 1995 proběhla poslední rekonstrukce a byla opravena fasáda.

Zámeček Schadau

Zámeček Schadau[editovat | editovat zdroj]

Zámeček Schadau[6] byl postaven stavitelem Pierre-Charles Dusillonem pro bankéře z Neuchâtel, Denise Alfreda de Rougemont v letech 1846 až 1854 v neogotickém slohu. Zámek se nachází v pěkné lokalitě na jižním břehu jezera Thun v místě, kde z jezera vytéká řeka Aare.

Wocherovo panorama - Thun-Panorama[editovat | editovat zdroj]

Toto panorama [7][8] je nejstarší dochované kruhové malované panorama na světě, vytvořené v letech 1809-1814. Autorem díla je Basler Kleinmeister Marquard Wocher, tématem je pohled na okolí města Thun zachycující uličky města až vzdálené vrcholky Bernských Alp. Panorama se nachází v parku u zámečku Schadau a v roce 1957 bylo zapsáno do seznamu švýcarského kulturního dědictví.

Muzeum umění - Kunstmuseum Thun[editovat | editovat zdroj]

Muzeum umění [9][10] je umístěno v bývalém luxusním hotelu Thunerhof přímo u řeky Aare. Muzeum vzniklo v roce 1949 a soustřeďuje díla méně známých mistrů, moderní umění švýcarska, švýcarský Pop Art i díla současných umělců.

Vojenské muzeum - Schweizer Armeemuseum[editovat | editovat zdroj]

Schweizer Armeemuseum[11][12] shromažďuje ve vnitřních a venkovních expozicích na 100.000 muzejních dokumentů a exponátů související se švýcarským vojenstvím ale i národní identitou. Jedná se o dokumenty, uniformy, výstroj, zbraně, techniku, dopravní prostředky a další výzbroj a výstroj švýcarské armády.

Muzeum páry - Vaporama[editovat | editovat zdroj]

Vaporama

Vaporana [13][14] soustřeďuje na 50 parních strojů různé konstrukce a velikosti. Ke zhlédnutí jsou různé etapy vývoje parních strojů z let 1859-1960, tedy celé jedno století.

Gastronomické muzeum - Gastronomiemuseum[editovat | editovat zdroj]

Schweizer Gastronomiemuseum [15][16] vzniklo v roce 1988 na zámku Schadau. Soustřeďuje informace o historii gastronomie Švýcarska od 16. století, mimo 5.000 knižních titulů věnovaných gastronomii v různých jazycích je k vidění i nejmenší kuchařka na světě, kuchyňské vybavení a další exponáty.

Muzeum hraček - Spielzeugmuseum[editovat | editovat zdroj]

Muzeum hraček [17][18] soustřeďuje exponáty z let 1850-1860, které pocházejí se soukromých sbírek. K vidění jsou panenky, domy, potraviny, kuchyně, medvídci, stavebnice, modely aut, cínoví vojáčci a další. Muzeum bylo otevřeno v roce 2005 jako soukromá iniciativa a není financováno z veřejných zdrojů. Vstupné je dobrovolné ale vítané.

Muzeum proutěných výrobků - Flechtmuseum[editovat | editovat zdroj]

Muzeum proutěných výrobků[19][20] je na ploše 50 m2 je k vidění na 500 výrobků z proutí jako jsou židle, kočárky, košíky, klobouky, hračky a jiné. Expozice se jednou za rok obměňuje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Galerie [21][22] v domě umění představuje současnou tvorbu a díla švýcarských umělců.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Jezero Thun a pohled na Bernské Alpy, včetně pohledu na vrcholy Niederhorn, Niesen, Stockhorn a Jungfrau.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thun na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Thun info
  2. a b c d Swiss Federal Statistical Office - Thun
  3. Hrad Thun - Schlossmuseum
  4. Schlossmuseum Thun
  5. Radnice - Rathaus
  6. Zámeček Schadau
  7. Wocherovo
  8. Thun - panorama
  9. Kunstmuseum Thun
  10. Muzeum umění - Kunstmuseum Thun
  11. Verein Schweizer Armeemuseum
  12. Vojenské muzeum - Schweizer Armeemuseum
  13. Schweizerisches Dampfmascinen-Museum Thun
  14. Muzeum páry - Vaporama
  15. Schweizerisches Gastronomiemuseum Thun
  16. Gastronomiemuseum
  17. HAUS ZUM ENGEL
  18. Muzeum hraček - Spielzeugmuseum
  19. Die IGK SCHWEIZ unterstützt das private Flechtmuseum
  20. Muzeum proutěných výrobků - Flechtmuseum
  21. Galerie Rosengarten
  22. Galerien
  23. Thun - Gabrovo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu