Thun
| Thun |
||
|---|---|---|
pohled na Thun od jezera |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 46° 45′ 37″ s. š., 7° 37′ 47″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 557,6 m n. m. | |
| stát: | ||
| kanton: | ||
| město: | Thun | |
|
Thun
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 21.6 km² | |
| počet obyvatel: | 43 317 (prosinec 2010) | |
| hustota zalidnění: | 1929,7 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Raphael Lanz | |
| oficiální web: | www.thun.ch/ | |
| adresa obecního úřadu: | Rathaus | |
| telefonní předvolba: | 033-225 | |
| PSČ: | 3600-3645 | |
Thun (francouzsky: Thoune) je město ve správním celku Thun v kantonu Bern ve Švýcarsku s 43 317 obyvateli [1] (s přilehlými aglomeracemi až 90.000, údaj k 1. lednu 2006).
Město se nalézá přibližně 30 km jižně od Bernu na březích řeky Aar, která vytéká ze stejnojmenného jezera Thun (Thunersee). Nachází se zde největší vojenská posádka v zemi a vojenské muzeum. Kromě cestovního ruchu a strojního inženýrství je zde potravinářský průmysl a vydavatelství, které mají pro město velký hospodářský význam.
Historie [editovat]
Oblast Thunu byla osídlena již v dobách neolitu, což je asi 3 000 let před Kristem. Název města pochází z keltského období „Dunnum“ což znamená „Opevněné město“. V roce 58 př. n. l. bylo město dobyto římskými legiemi, které dobyly téměř veškeré území dnešního Švýcarska. Thun se v této době stal jedním z hlavních měst římské správy v oblasti.
Římané byli z Thunu vyhnáni, i ze zbytku Švýcarska Burgundy kolem roku 400. Řeka Aar se stala hranicí mezi křesťanskými Burgundy s Pagany a německy mluvícími Alemánmi, kteří žili na severu. Název města Thun byl písemně zmíněn poprvé v průběhu 7. století, v kronice mnicha jménem Frankish Fredgar; Historia Francorum.
Oblast Thun se v roce 1033 stala součástí Svaté říše římské, kdy Konrad II získal titul krále Burgundska. Císaři byla svěřena i správa nad majetkem rodiny Zähringenů z Bernu, podmanil si i rebelující ;šlechtice centrálního Švýcarska. Kolem roku 1190 vévoda Bertold V. Zähringen nechal v tomto místě postavit zámek a rozšířil město. Po smrti Bertolda V. v roce 1218 připadlo jeho území Ulrichu von Kyburg.
V roce 1264 získal Thun státní práva a v roce 1384 bylo město koupeno kantonem Bern. Thun byl základem kantonu Oberland - Helvetské republiky.
V roce 1819 byla ve městě založena vojenská škola, která existuje doposud a postupně se vyvinula v hlavní vojenskou školu ve Švýcarsku. Thun byl spojen se švýcarskými železnicemi v roce 1859, telefon zde byl zaveden v roce 1888.
Geografie [editovat]
Thun má podle statistického úřadu[2] rozlohu 21,6 km2. Z této rozlohy je 32,1% využito pro zemědělské účely, 19,7% je zalesněno, 45,6% plochy představují stavby a zbytek 2,5% jsou řeky, ledovce a hory. Místní správa [1] uvádí 21,7 km2, zastavěná plocha a dopravní cesty 48%, zemědělská plocha 22%, voda a lesy 21% a armádní využití 9%.
Demografie [editovat]
Složení obyvatelstva podle statistiky z roku 2000 [2] je 20,1% ve věku do 19. let, 60,8% v produktivním věku 20–64 let a 19% ve věku nad 64 let. Místní informace z roku 2010[1] uvádějí přesnější věkové rozdělení: 17,9% obyvatel ve věku do 19. let, 26,4% ve věku 20-39 let, 28,4% ve věku 40-59 let, 21,8% ve věku 60-79 let a 5,5% obyvatel ve věku nad 80 let.
Náboženské vyznání [editovat]
Obyvatelstvo vyznává následující náboženství[1]: evangelické 61,2%, římsko-katolické 14%, katolické 0,2%, ostatní 6,4% a bez vyznání je 18,2% obyvatel.
Hovorový jazyk [editovat]
Nejrozšířenějším jazykem[2] je němčina, kterou hovoří 90,5% obyvatel, na druhém místě je italština s 1,8% mluvících a albánštinu používá 1,3% obyvatel, zbytek jsou různé jazyky. Vzdělání obyvatel v produktivním věku zahrnuje 20,6% pouze se základním vzděláním, 57,3% se středoškolským vzděláním a 17,6% obyvatel s vysokoškolským vzděláním.
Politická struktura obyvatelstva [editovat]
Politické[2] rozložení občanů podle voleb v roce 2007: FDP 13,8%, CVP 6,1%, SPS 22,1, SVP 29,2%, CSP 6,2%, Green (Zelení) 14,1%, malé pravicové strany 7,0%, malé levicové strany 0%, ostatní strany 1,6%.
Zajímavosti [editovat]
Hrad Thun - Schlossmuseum [editovat]
Hrad[3][4], jedinečná dominanta města, pochází 12. století a nechal jej postavit Herzog Berchtold V. von Zähringen v roce 1190 na místě původního rytířského hradu. Výrazně vysoká střecha pochází z bernského období, z let 1430 až 1436. Hrad nebyl do roku 1429 trvale obýván. V prostorách hradu je umístěno muzeum zaměřené na historii oblasti za uplynulých 4.000 let.
Radnice - Rathaus [editovat]
První radnice [5] byla postavena v roce 1500 jako jednopatrová budova, kde v přízemí byl sál a v patře kanceláře. Později byla radnice přestavěna do současné podoby. V roce 1685 došlo ke sloučení původní radnice s domem Grand Weibel z roku 1585. Současná radnice má sedm oblouků podloubí, dvě patra a rohovou věž. Zastřešení tvoří vysoká valbová střecha. V roce 1995 proběhla poslední rekonstrukce a byla opravena fasáda.
Zámeček Schadau [editovat]
Zámeček Schadau[6] byl postaven stavitelem Pierre-Charles Dusillonem pro bankéře z Neuchâtel, Denise Alfreda de Rougemont v letech 1846 až 1854 v neogotickém slohu. Zámek se nachází v pěkné lokalitě na jižním břehu jezera Thun v místě, kde z jezera vytéká řeka Aare.
Wocherovo panorama - Thun-Panorama [editovat]
Toto panorama [7][8] je nejstarší dochované kruhové malované panorama na světě, vytvořené v letech 1809-1814. Autorem díla je Basler Kleinmeister Marquard Wocher, tématem je pohled na okolí města Thun zachycující uličky města až vzdálené vrcholky Bernských Alp. Panorama se nachází v parku u zámečku Schadau a v roce 1957 bylo zapsáno do seznamu švýcarského kulturního dědictví.
Muzeum umění - Kunstmuseum Thun [editovat]
Muzeum umění [9][10] je umístěno v bývalém luxusním hotelu Thunerhof přímo u řeky Aare. Muzeum vzniklo v roce 1949 a soustřeďuje díla méně známých mistrů, moderní umění švýcarska, švýcarský Pop Art i díla současných umělců.
Vojenské muzeum - Schweizer Armeemuseum [editovat]
Schweizer Armeemuseum[11][12] shromažďuje ve vnitřních a venkovních expozicích na 100.000 muzejních dokumentů a exponátů související se švýcarským vojenstvím ale i národní identitou. Jedná se o dokumenty, uniformy, výstroj, zbraně, techniku, dopravní prostředky a další výzbroj a výstroj švýcarské armády.
Muzeum páry - Vaporama [editovat]
Vaporana [13][14] soustřeďuje na 50 parních strojů různé konstrukce a velikosti. Ke zhlédnutí jsou různé etapy vývoje parních strojů z let 1859-1960, tedy celé jedno století.
Gastronomické muzeum - Gastronomiemuseum [editovat]
Schweizer Gastronomiemuseum [15][16] vzniklo v roce 1988 na zámku Schadau. Soustřeďuje informace o historii gastronomie Švýcarska od 16. století, mimo 5.000 knižních titulů věnovaných gastronomii v různých jazycích je k vidění i nejmenší kuchařka na světě, kuchyňské vybavení a další exponáty.
Muzeum hraček - Spielzeugmuseum [editovat]
Muzeum hraček [17][18] soustřeďuje exponáty z let 1850-1860, které pocházejí se soukromých sbírek. K vidění jsou panenky, domy, potraviny, kuchyně, medvídci, stavebnice, modely aut, cínoví vojáčci a další. Muzeum bylo otevřeno v roce 2005 jako soukromá iniciativa a není financováno z veřejných zdrojů. Vstupné je dobrovolné ale vítané.
Muzeum proutěných výrobků - Flechtmuseum [editovat]
Muzeum proutěných výrobků[19][20] je na ploše 50 m2 je k vidění na 500 výrobků z proutí jako jsou židle, kočárky, košíky, klobouky, hračky a jiné. Expozice se jednou za rok obměňuje.
Galerie [editovat]
Galerie [21][22] v domě umění představuje současnou tvorbu a díla švýcarských umělců.
Příroda [editovat]
Jezero Thun a pohled na Bernské Alpy, včetně pohledu na vrcholy Niederhorn, Niesen, Stockhorn a Jungfrau.
Partnerská města [editovat]
Fotogalerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thun na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Thun info
- ↑ a b c d Swiss Federal Statistical Office - Thun
- ↑ Hrad Thun - Schlossmuseum
- ↑ Schlossmuseum Thun
- ↑ Radnice - Rathaus
- ↑ Zámeček Schadau
- ↑ Wocherovo
- ↑ Thun - panorama
- ↑ Kunstmuseum Thun
- ↑ Muzeum umění - Kunstmuseum Thun
- ↑ Verein Schweizer Armeemuseum
- ↑ Vojenské muzeum - Schweizer Armeemuseum
- ↑ Schweizerisches Dampfmascinen-Museum Thun
- ↑ Muzeum páry - Vaporama
- ↑ Schweizerisches Gastronomiemuseum Thun
- ↑ Gastronomiemuseum
- ↑ HAUS ZUM ENGEL
- ↑ Muzeum hraček - Spielzeugmuseum
- ↑ Die IGK SCHWEIZ unterstützt das private Flechtmuseum
- ↑ Muzeum proutěných výrobků - Flechtmuseum
- ↑ Galerie Rosengarten
- ↑ Galerien
- ↑ Thun - Gabrovo
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Swiss Federal Statistical Office - Thun
- Hrad Thun - Schlossmuseum
- Thun - panorama
- Kunstmuseum Thun
- Verein Schweizer Armeemuseum
- Schweizerisches Dampfmascinen-Museum Thun
- Schweizerisches Gastronomiemuseum Thun
- HAUS ZUM ENGEL - Spielzeugmuseum
- Die IGK SCHWEIZ unterstützt das private Flechtmuseum