Třída Gerald R. Ford

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Gerald R. Ford
Rozestavěná USS Gerald R. Ford v suchém dokuRozestavěná USS Gerald R. Ford v suchém doku
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy US Navy
Typ letadlová loď
Lodě 1 ve stavbě, dalších 9 plánováno
Zahájení stavby 2009
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud ve stavbě
Předchůdce Nimitz
Následovník
Technické údaje
Výtlak 101 600 t
Délka 337 m
Šířka 77 m (celkem)
41 m (vodoryska)
Ponor 12 m
Pohon jaderný reaktor A1B
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost >30 uzlů (>56 km/h)
Dosah
Posádka 4660
Výzbroj RIM-162 ESSM
RIM-116 RAM
Phalanx CIWS
M2 Browning
Pancíř
Letadla >75
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Gerald R. Ford je třída letadlových lodí Námořnictva Spojených států s jaderným pohonem, která má ve službě postupně nahradit letadlové lodě tříd Enterprise a Nimitz.[1] První jednotka je stavěna od roku 2009.[2] Bude to první nová americká konstrukce této kategorie po 40 letech, neboť kýl USS Nimitz, vedoucí lodi předchozí třídy, byl založen v roce 1968.[3] Základní koncepce lodí bude vycházet z třídy Nimitz, budou však u nich využity nejnovější technologie, které například umožní snížit provozní náklady a počet členů posádky. Americké námořnictvo předpokládá, že celkové náklady na provoz jedné lodi této třídy budou o 5 miliard dolarů nižší, než tomu je u třídy Nimitz.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace budoucího vzhledu letadlové lodě USS Gerald R. Ford (CVN-78)

Projekt byl původně označován jako program CVN(X). Celkově je plánována stavba 10 lodí této třídy. První jednotku USS Gerald R. Ford (CVN-78) již staví loděnice Northrop GrummanNewport News ve státě Virginie (tyto loděnice postavily všechny americké letadlové lodě s jaderným pohonem). Kýl této lodi byl založen na konci roku 2009 a její dokončení je plánováno na rok 2016. Konstrukční práce na druhé jednotce USS John F. Kennedy (CVN-79) formálně začaly v únoru 2011. Její dokončení se předpokládá v roce 2022.[4] Americké námořnictvo plánuje, že další lodě budou následovat ve čtyř až pětiletých intervalech a poslední jednotka bude dodána roku 2058. Předpokládaná délka životnosti jedné lodi je 50 let.[5]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Zkoušky katapultu EMALS nové koncepce

Výtlak okolo 100 000 t a základní koncepce lodí budou odpovídat třídě Nimitz. Obsluhu lodi má zajišťovat 4660 osob, z toho 2500–2700 námořníků a 2480 leteckého personálu.[3] Dle amerického námořnictva to znamená úsporu 800 námořníků a 400 leteckého personálu, oproti předchozí třídě.[1] Rovněž řešení trupu odpovídá třídě Nimitz. Trup má stejný počet palub, velitelský ostrov však bude menší a posunutý více směrem k zádi. V trupu bude rovněž ponechán dostatek prostoru pro montáž nových zařízení během modernizací. Obrannou výzbroj budou tvořit systémy RIM-162 ESSM a RIM-116 RAM.[5]

Kapacita nesených letounů a vrtulníků se bude dle jejich složení pohybovat mezi 75–90 kusy. Počítá se s provozem stíhacích letounů F-35 JSF, úderných letounů F/A-18E/F Super Hornet, letounů pro elektronický boj EA-18G Growler, letounů včasné výstrahy E-2 Hawkeye, transportních letounů C-2 Greyhound a vrtulníků SH-60 Seahawk. Počítá se i s provozem bezpilotních letounů. Provozní kapacita lodi se zvýší ze 140 bojových letů denně u třídy Nimitz na 160, v nejnutnějším případě až na 220. Letovou palubu budou s hangárem spojovat tří výtahy (tedy o jeden méně). Lodi mají nést čtyři parní katapulty typu C-13, probíhá však vývoj zcela nových katapultů EMALS fungujících na elektromagnetickém principu.[5]

Pohonný systém budou tvořit dva jaderné reaktory typu A1B. Lodní šrouby budou čtyři. Plánovaná rychlost bude více než 30 uzlů.[1]

Seznam jednotek[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Aircraft Carriers – CVN 21 Program [online]. U. S. Navy, rev. 2009-11-06, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Gerald R. Ford Class (CVN-78) Aircraft Carrier [online]. Navyrecognition.com, 2012-12-27, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b CVN-78 Gerald R. Ford [ CVN 21 / CVN-X / CVX ] [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-05-28, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. US Navy to name third Ford-class aircraft carrier 'Enterprise' [online]. Naval-technology.com, [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d CVN 78 Gerald R Ford Class – US Navy CVN 21 Future Carrier Programme, USA [online]. Naval-technology.com, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CAVAS, Christopher P.. Launch of Navy's newest aircraft carrier delayed [online]. Militarytimes.com, 2013-05-06, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu