Třída Gerald R. Ford

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Gerald R. Ford
Rozestavěná USS Gerald R. Ford v suchém dokuRozestavěná USS Gerald R. Ford v suchém doku
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy US Navy
Typ letadlová loď
Lodě 1 ve stavbě, dalších 9 plánováno
Zahájení stavby 2009
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud ve stavbě
Předchůdce Nimitz
Následovník
Technické údaje
Výtlak 101 600 t
Délka 337 m
Šířka 77 m (celkem)
41 m (vodoryska)
Ponor 12 m
Pohon jaderný reaktor A1B
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost >30 uzlů (>56 km/h)
Dosah
Posádka 4660
Výzbroj RIM-162 ESSM
RIM-116 RAM
Phalanx CIWS
M2 Browning
Pancíř
Letadla >75
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Gerald R. Ford je třída letadlových lodí Námořnictva Spojených států s jaderným pohonem, která má ve službě postupně nahradit letadlové lodě tříd Enterprise a Nimitz.[1] První jednotka je stavěna od roku 2009.[2] Bude to první nová americká konstrukce této kategorie po 40 letech, neboť kýl USS Nimitz, vedoucí lodi předchozí třídy, byl založen v roce 1968.[3] Základní koncepce lodí bude vycházet z třídy Nimitz, budou však u nich využity nejnovější technologie, které například umožní snížit provozní náklady a počet členů posádky. Americké námořnictvo předpokládá, že celkové náklady na provoz jedné lodi této třídy budou o 5 miliard dolarů nižší, než tomu je u třídy Nimitz.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace budoucího vzhledu letadlové lodě USS Gerald R. Ford (CVN-78)

Projekt byl původně označován jako program CVN(X). Celkově je plánována stavba 10 lodí této třídy. První jednotku USS Gerald R. Ford (CVN-78) již staví loděnice Northrop GrummanNewport News ve státě Virginie (tyto loděnice postavily všechny americké letadlové lodě s jaderným pohonem). Kýl této lodi byl založen na konci roku 2009 a její dokončení je plánováno na rok 2016. Konstrukční práce na druhé jednotce USS John F. Kennedy (CVN-79) formálně začaly v únoru 2011. Její dokončení se předpokládá v roce 2022.[4] Americké námořnictvo plánuje, že další lodě budou následovat ve čtyř až pětiletých intervalech a poslední jednotka bude dodána roku 2058. Předpokládaná délka životnosti jedné lodi je 50 let.[5]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Zkoušky katapultu EMALS nové koncepce

Výtlak okolo 100 000 t a základní koncepce lodí budou odpovídat třídě Nimitz. Obsluhu lodi má zajišťovat 4660 osob, z toho 2500–2700 námořníků a 2480 leteckého personálu.[3] Dle amerického námořnictva to znamená úsporu 800 námořníků a 400 leteckého personálu, oproti předchozí třídě.[1] Rovněž řešení trupu odpovídá třídě Nimitz. Trup má stejný počet palub, velitelský ostrov však bude menší a posunutý více směrem k zádi. V trupu bude rovněž ponechán dostatek prostoru pro montáž nových zařízení během modernizací. Obrannou výzbroj budou tvořit systémy RIM-162 ESSM a RIM-116 RAM.[5]

Kapacita nesených letounů a vrtulníků se bude dle jejich složení pohybovat mezi 75–90 kusy. Počítá se s provozem stíhacích letounů F-35 JSF, úderných letounů F/A-18E/F Super Hornet, letounů pro elektronický boj EA-18G Growler, letounů včasné výstrahy E-2 Hawkeye, transportních letounů C-2 Greyhound a vrtulníků SH-60 Seahawk. Počítá se i s provozem bezpilotních letounů. Provozní kapacita lodi se zvýší ze 140 bojových letů denně u třídy Nimitz na 160, v nejnutnějším případě až na 220. Letovou palubu budou s hangárem spojovat tří výtahy (tedy o jeden méně). Lodi mají nést čtyři parní katapulty typu C-13, probíhá však vývoj zcela nových katapultů EMALS fungujících na elektromagnetickém principu.[5]

Na rozdíl od předchozí třídy Nimitz, jejímž největším omezením je zdroj elektrické energie, se třída Gerald R. Ford s tímto nedostatkem potýkat nebude. Bude vybavena dvojicí nových jaderných reaktorů A1B, které mají oproti svým předchůdcům z šedesátých let A4W jednodušší konstrukci, vyšší účinnost, trojnásobný výkon a menší nároky na obsluhu. Lodní šrouby budou čtyři. Plánovaná rychlost bude více než 30 uzlů.[1]

Velitelská věž bude na rozdíl od třídy Nimitz menší. Ušetřené místo bude využito jako ústřední oblast pro přezbrojení a doplnění paliva. Zbraňový výtah byl přemístěn. Tyto změny sníží počet přejezdů přes dráhu po přistání nutných k dalšímu startu, přispějí k mnohem menšímu zmatku na palubě a umožní přezbrojit letouny v řádu minut, nikoli hodin.

Velký vývoj na poli elektromagnetismu během posledních let dovoluje použít elektromagnetický katapult (EMALS). Nový katapult nemá omezení na hmotnost letadel, takže je možné z jednoho katapultu urychlovat jak lehká, tak těžká letadla. Je účinnější, menší, lehčí, výkonnější, lépe se ovládá a díky kontrole síly méně namáhá draky letadel.

Elektromagnetismus podstatně nezměnil jen katapult, ale také brzdění záchytných lan. Ty budou využívat elektromagnetické brzdy (které mohou nabíjet katapult). Nové brzdy umožní zachytávání bezpilotních prostředků, aniž by došlo k jejich poškození. Systém se vyznačuje svou použitelností, bezpečností, spolehlivostí a vyžaduje menší údržbu a obsluhu.

Nový radar sdružuje radary v pásmu S a X do jednoho systému (pásmo X pro vyhledávání, určování drah nízko letících cílů a ozáření cíle, pásmo S pro vyhledává cílů a určování drah za jakéhokoli počasí). I díky radaru bylo možné zmenšit velitelskou věž, protože potřebuje méně antén. Žádná část radaru nemá pohyblivé součásti, což snižuje nutnou údržbu.

Seznam jednotek[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Aircraft Carriers – CVN 21 Program [online]. U. S. Navy, rev. 2009-11-06, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Gerald R. Ford Class (CVN-78) Aircraft Carrier [online]. Navyrecognition.com, 2012-12-27, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b CVN-78 Gerald R. Ford [ CVN 21 / CVN-X / CVX ] [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-05-28, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. US Navy to name third Ford-class aircraft carrier 'Enterprise' [online]. Naval-technology.com, [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d CVN 78 Gerald R Ford Class – US Navy CVN 21 Future Carrier Programme, USA [online]. Naval-technology.com, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CAVAS, Christopher P.. Launch of Navy's newest aircraft carrier delayed [online]. Militarytimes.com, 2013-05-06, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Gerald R. Ford class aircraft carriers ve Wikimedia Commons