Třída Bagley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Bagley
USS Bagley v roce 1944
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy
Typ torpédoborec
Lodě 8
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce třída Gridley
Následovník třída Somers
Technické údaje
Výtlak 1500 t (standardní)
2325 t (plný)
Délka 104,14 m
Šířka 10,82 m
Ponor
Pohon 2× turbína, 4× kotel
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 38,5 uzlů
Dosah 4350 nám. mil při 20 uzlech
Posádka 158
Výzbroj 4× 127mm kanón (4×1)
4× 12,7mm kulomet (4×1)
16× 533mm torpédomet (4×4)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Bagley byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno 8 jednotek této třídy. Všechny byly nasazeny ve druhé světové válce, přičemž tři jednotky byly za války ztraceny. Po válce byly všechny přeživší lodě vyřazeny. Dvě z nich byly roku 1946 použity při jaderných testech na atolu Bikini.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Patterson

Třída byla objednána v roce 1935, přičemž v témže roce byla rovněž zahájena jejich stavba. Celkem bylo postaveno 8 jednotek. Do aktivní služby vstupovaly v roce 1937.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

USS Henley

Základní výzbroj tvořily čtyři 127mm kanóny – dva byly umístěny ve dvojici příďových dělových věžích, zatímco zadní pár kanónů stál v nekrytých postaveních. Dále nesly čtyři čtyřhlavňové 533mm torpédomety (dva na každém boku trupu) a protiletadlovou výzbroj skládající se ze čtyř 12,7mm kulometů. Během služby byla posilována protiletadlová výzbroj. Ke konci války ji tvořily až dva 40mm kanóny a šest 20mm kanónů.[1] Instalován byl rovněž radar. Neobvyklé bylo, že silnou torpédovou výzbroj si ponechaly po celou válku. Pohonný systém odpovídal třídě Mahan. Tvořily ho dvě turbíny General Electric a čtyři kotle Babcock and Wilcox. Nejvyšší rychlost dosahovala 38,5 uzlů.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Celá třída byla nasazena v bojích druhé světové války. V době napadení USA v prosinci 1941 byly všechny dislokovány v Pearl Harboru, kde tvořily 4. eskadru torpédoborců. Poté se podílely na počátečních amerických protiútocích na počátku roku 1942 a bojích u Guadalcanalu v jeho druhé polovině. V guadalcanalské kampani přitom byly potopeny Jarvis (s celou posádkou) a Blue, zatímco Mugford, Patterson, HelmRalph Talbot vyvázly s různou mírou poškození.[1] Henley byl potopen v roce 1943 poblíž Nové Guineje japonskou ponorkou RO-108. Zahynulo 17 mužů.[2] V Pacifiku zbylé torpédoborce operovaly až do konce války.

Nedlouho po válce byly všechny vyřazeny. Tři byly sešrotovány, ale MugfordRalph Talbot byly roku 1946 použity jako cvičné cíle při jaderných testech Able a Baker na atolu Bikini. Oba výbuch přečkaly, byly na nich následně zkoumány účinky radioaktivity a roku 1948 byly konečně potopeny poblíž Kwajaleinu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Bagley-Class [online]. Destroyerhistory.org, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DD-386 Bagley - Ship List [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Bagley class destroyers ve Wikimedia Commons