Třída Bagley
| Třída Bagley | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  US Navy |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | třída Gridley |
| Následovník | třída Somers |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1500 t (standardní) 2325 t (plný) |
| Délka | 104,14 m |
| Šířka | 10,82 m |
| Ponor | |
| Pohon | 2× turbína, 4× kotel |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 38,5 uzlů |
| Dosah | 4350 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 158 |
| Výzbroj | 4× 127mm kanón (4×1) 4× 12,7mm kulomet (4×1) 16× 533mm torpédomet (4×4) |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Bagley byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno 8 jednotek této třídy. Všechny byly nasazeny ve druhé světové válce, přičemž tři jednotky byly za války ztraceny. Po válce byly všechny přeživší lodě vyřazeny. Dvě z nich byly roku 1946 použity při jaderných testech na atolu Bikini.
Obsah |
Stavba [editovat]
-Tarn.jpg)
Třída byla objednána v roce 1935, přičemž v témže roce byla rovněž zahájena jejich stavba. Celkem bylo postaveno 8 jednotek. Do aktivní služby vstupovaly v roce 1937.[1]
Konstrukce [editovat]
.jpg)
Základní výzbroj tvořily čtyři 127mm kanóny – dva byly umístěny ve dvojici příďových dělových věžích, zatímco zadní pár kanónů stál v nekrytých postaveních. Dále nesly čtyři čtyřhlavňové 533mm torpédomety (dva na každém boku trupu) a protiletadlovou výzbroj skládající se ze čtyř 12,7mm kulometů. Během služby byla posilována protiletadlová výzbroj. Ke konci války ji tvořily až dva 40mm kanóny a šest 20mm kanónů.[1] Instalován byl rovněž radar. Neobvyklé bylo, že silnou torpédovou výzbroj si ponechaly po celou válku. Pohonný systém odpovídal třídě Mahan. Tvořily ho dvě turbíny General Electric a čtyři kotle Babcock and Wilcox. Nejvyšší rychlost dosahovala 38,5 uzlů.
Operační nasazení [editovat]
Celá třída byla nasazena v bojích druhé světové války. V době napadení USA v prosinci 1941 byly všechny dislokovány v Pearl Harboru, kde tvořily 4. eskadru torpédoborců. Poté se podílely na počátečních amerických protiútocích na počátku roku 1942 a bojích u Guadalcanalu v jeho druhé polovině. V guadalcanalské kampani přitom byly potopeny Jarvis (s celou posádkou) a Blue, zatímco Mugford, Patterson, Helm a Ralph Talbot vyvázly s různou mírou poškození.[1] Henley byl potopen v roce 1943 poblíž Nové Guineje japonskou ponorkou RO-108. Zahynulo 17 mužů.[2] V Pacifiku zbylé torpédoborce operovaly až do konce války.
Nedlouho po válce byly všechny vyřazeny. Tři byly sešrotovány, ale Mugford a Ralph Talbot byly roku 1946 použity jako cvičné cíle při jaderných testech Able a Baker na atolu Bikini. Oba výbuch přečkaly, byly na nich následně zkoumány účinky radioaktivity a roku 1948 byly konečně potopeny poblíž Kwajaleinu.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d Bagley-Class [online]. Destroyerhistory.org, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DD-386 Bagley - Ship List [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. s. 369.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na serveru Destroyerhistory.org
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
