Třída Somers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Somers
USS Jouett v roce 1939
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy
Typ torpédoborec
Lodě 5
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce třída Bagley
Následovník třída Benham
Technické údaje
Výtlak 2047 t (standardní)
2767 t (plný)
Délka 116,13 m
Šířka 11,25 m
Ponor
Pohon 2× turbína, 4× kotel
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 37 uzlů
Dosah
Posádka 294
Výzbroj 8× 127mm kanón (4×2)
8× 28mm kanón (2×4)
2× 12,7mm kulomet (2×1)
12× 533mm torpédomet (3×4)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Somers byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno 5 jednotek této třídy. Jednalo se o vylepšenou variantu vůdčích lodí torpédoborců třídy Porter.[1] Všechny jednotky byly nasazeny ve druhé světové válce, přičemž Warrington byl za války ztracen v hurikánu. Ostatní lodě byly vyřazeny v letech 19461947.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Třída byla objednána, aby využila tonáž torpédoborců, povolenou USA na Londýnské konferenci v roce 1930. Stavba dvou jednotek byla schválena pro finanční rok 1935 a další tři následovaly ve finančním roce 1936. Celkem tak bylo postaveno 5 jednotek této třídy.[1] Do aktivní služby vstupovaly v letech 19371939.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborce navrhla společnost Gibbs & Cox. Základní výzbroj tvořil osm 127mm kanónů, umístěných ve čtyřech dělových věžích. Dále nesly tři čtyřhlavňové 533mm torpédomety – všechny umístěné v ose lodě. Protiletadlovou výzbroj tvořilo osm 28mm kanónů a dva 12,7mm kulomety.[1] Složení výzbroje se ale postupně měnilo, zejména byla posilována protiletadlová výzbroj lodí. Nejlépe byly v tomto ohledu vyzbrojeny torpédoborce DavisJouet, které nesly čtrnáct 40mm kanónů a čtyři 20mm kanóny (třetí dělová věž přitom byla odstraněna). Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock and Wilcox a dvě turbíny General Electric. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů.[3]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Všechny torpédoborce se zapojily do druhé světové války. Mimo torpédoborce Sampson, který byl v roce 1941 převelen do Pacifiku, sloužily výhradně v AtlantikuStředozemí. Jedinou ztrátou byl Warrington, který v roce 1944 v Karibiku potopil hurikán. Zahynulo přitom 248 mužů.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Benham-Class [online]. Destroyerhistory.org, [cit. 2011-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c DD-381 Somers - Ship List [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 262.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu