Sylowovy věty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sylowovy věty je souhrnný název pro několik matematických vět z oblasti teorie grup. Jsou částečným obrácením Lagrangeovy věty – zaručují pro prvočíselné dělitele
řádu grupy
existenci podgrup složených z prvků řádu
a dávají dodatečnou informaci o jejich počtu a vlastnostech. Pojmenovány byly po norském matematikovi Ludwigu Sylowovi.
Obsah |
Sylowova p-podgrupa [editovat]
Sylowovou
-podgrupou grupy
, kde
je prvočíslo, nazýváme každou její podgrupu, která je maximální p-grupou (tj. takovou
≤
, že každý prvek
má řád mocniny
a
je maximální s touto vlastností). Množina všech Sylowových
-podgrup grupy
se značí
.
Znění vět [editovat]
Znění i počet Sylowových vět se u různých autorů liší. Jako celek však Sylowovy věty dávají vždy tutéž informaci.
První Sylowova věta [editovat]
- Nechť
je konečná grupa a
prvočíslo dělící její řád. Pak všechny Sylowovy
-podgrupy
jsou konjugovány (pro
∈
existuje
∈
, že
) a jejich počet je
pro nějaké
≤
(tj.
≡
).
Důsledky [editovat]
- Všechny Sylowovy
-podgrupy
jsou izomorfní. - Konečná grupa
obsahuje prvek řádu
pro každé prvočíslo
, které dělí řád
. - Konečná grupa je p-grupou, právě když je řádu mocniny
.
Druhá Sylowova věta [editovat]
- Nechť
je konečná grupa řádu
,kde
je prvočíslo, které nedělí
a
. Pak všechny Sylowovy
-podgrupy
mají řád
.
Třetí Sylowova věta [editovat]
- Nechť G je konečná grupa a p prvočíslo takové, že
dělí řád
. Nechť dále
je podgrupa
(
≤
) řádu
. Pak existjuje grupa
řádu
splňující
(tj.
je normální v
).
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- DRÁPAL, Aleš. Teorie grup – základní aspekty. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0162-1.
∈
∈
) a jejich počet je
pro nějaké
≤
(tj.
≡
).
,kde
a
. Pak všechny Sylowovy
.
dělí
. Pak existjuje grupa
řádu
(tj.