Střetnutí u Coulommiers
| Střetnutí u Coulommiers | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | 13. červen, 1940 | ||
| Místo | Na řece Grand Morin, Francie | ||
| Výsledek | Německé vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Střetnutí u Coulommiers byl střet československých a německých jednotek během bitvy o Francii. Boje svedl 1. pluk čs. jednotek ve Francii. Bitva skončila ústupem československých vojáků.
Průběh střetnutí
10. června 1940 předal Maxime Weygand francouzskému ministerskému předsedovi Paulovi Reynaudovi hlášení, ve kterém ho informoval o možném neodvratném zhroucení obrany francouzských vojsk na západním úseku fronty za předpokladu německého průlomu v údolí řeky Seiny do prostoru Champagne. Následující den se jeho předpoklad potvrdil a německé jednotky vytvořili předmostí na levém břehu Seiny při Elbeuf, Louviers a Andelys. Kleistovy tanky se objevily v Champagni, německé jednotky obsadily Reims a překročily řeku Marnu v prostoru při Château-Thierry a Dormans.
Za takovéto těžké válečné situace se jednotky československé divize ve dnech 11. a 12. června 1940 přesunuly do míst svého bojového určení. 1. československý pluk byl zařazen do svazku 23. francouzské divize a 2. pěší pluk do svazku 239. francouzské divize, avšak s dočasným přidělením k 4. lehké francouzské mechanizované divizi. Tím došlo k oddělení obou pluků a každý z nich měl jiné osudy.
1. pěší pluk šel od Montigny přes Bar sur Seine, Troyes, Nogent sur Seine, Provins, Nangis a Verneuil do Coulommiers, asi 40 kilometrů východně od Paříže. Při přesunu došlo k několika nehodám a pluk přišel o část vozidel. Ve čtvrtek 13. června 1940 zaujal 1. pěší pluk postavení na předmostí řeky Grand Morin v úseku Boissy, Coulommiers, Moroux. Byl posílen 2. a 3. praporem francouzského 126. pluku, jehož velitelem byl plukovník Duche. Zde byly konečně vojákům vydány alespoň ty nejnutnější zásoby střeliva, které si předtím obstarávali od rozbitých ustupujících francouzských jednotek. K večeru došlo k boji s předsunutými německými jednotkami. Vzhledem k odkrytému pravému křídlu 23. francouzské divize vydal její velitel o 23. hodině rozkaz opustit zaujaté posice a ustoupit jižním směrem. Československá jednotka měla krýt odchod francouzských jednotek.
Důsledky střetnutí
Od tohoto střetnutí 1. pěší pluk ustupoval za značných ztrát spolu s francouzskými jednotkami až k řece Loiře u města Gien, kde ve dnech 16. a 17. června 1940 opět zastavil nepřítele. Poté následoval definitivní rozkaz k ústupu a příměří. Francouzský 126. pluk, který podpořil československou jednotku ve střetnutí u Coulommiers byl 5. srpna 1940 rozpuštěn.
Literatura
- Toman Brod - Edvard Čejka Na západní frontě