Remeš

Remeš; Reims
	; Radnice
	; znak
	; znak
poloha
zeměpisné souřadnice:	49° 15′ 46″ s. š., 4° 2′ 5″ v. d.
nadmořská výška:	80-135 m n. m.
stát:	Francie
région:	Champagne-Ardenne
département:	Marne
arrondissement:	Remeš
	Remeš
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	47,02 km²
počet obyvatel:	181 468 (2008)
hustota zalidnění:	3 859 obyv. / km²
správa
starosta:	Adeline Hazan
oficiální web:	www.ville-reims.fr/
PSČ:	51100
INSEE:	51454

Další významy jsou uvedeny v článku Remeš (rozcestník).

Remeš (francouzsky Reims [reⁿs], latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže. Leží v podprefektuře Remeš, v départmentu Marne, v regionu Champagne-Ardenne. Město je sídlem arcibiskupa a od roku 1969 také univerzity. Je výrobním centrem šampaňského, textilu, potravin a výstroje pro kosmické lety. Dějiny města sahají do doby Římské říše.

Geografická poloha [editovat]

Remeš leží v centru oblasti Champagne, která zabírá východní, plochou část Pařížské pánve. Město se nachází v rovině, na pravém břehu řeky Vesle, přítoku Aisne a na kanálu, který Aisne spojuje s řekou Marnou. Na jihu a na západě se zvedají hory Montagne de Reims (Remešské pohoří). V okolí se nacházejí vinice, kde se rodí hrozny pro výrobu šampaňského.

Sousední obce: Saint-Brice-Courcelles, Courcy, Bétheny, Tinqueux, Cernay-les-Reims, Bezannes, Champfleury a Cormontreuil.

Historie [editovat]

Katedrála Notre-Dame de Reims

Dnešní oblast Champagne byla osídlena už v době bronzové keltskými kmeny Belgů, kteří zde kolem roku 80 př. n. l. založili osadu Durocorter. Po dobytí Galie Juliem Caesarem se zdejší Rémové přidali na stranu Římanů a Durocortorum se stalo hlavním městem belgické provincie. Ve 3. století zde vznikla křesťanská osada a biskupství. Biskup Nicasus, který zde vystavěl kostel, byl zabit Vandaly roku 401.

Patrně roku 496, po vítězství nad Alamany v bitvě u Tolbiacu, se zde nechal biskupem Remigiem pokřtít franský král Chlodvík I. (Clovis I.) se svými bojovníky. Tím začíná pokřesťanštění Franků a budování pozdější Francie. Na tuto tradici navázali později francouzští králové a Remeš se stala jejich korunovačním městem. Karel Veliký se tu setkal se dvěma papeži a roku 816 zde byl korunován jeho syn Ludvík Pobožný. Od roku 1139 jsou v Remeši doložena městská práva.

Anděl v Remeši ze 13. století

Po střetech s karolinským králem Lotharem I. se remešský arcibiskup Adalbero spolu s pozdějším papežem Gerbertem z Aurillacu zasadil o to, aby se franským králem stal roku 987 Hugo Kapet, zakladatel dynastie, jež ve Francii vládla až do roku 1848. Adalbero se přičinil také o to, aby se Remeš stala významným centrem vzdělanosti.

Po vítězstvích nad Angličany přivedla Johanka z Arku roku 1429 krále Karla VII. do Remeše ke slavnostní korunovaci, což mělo velký symbolický význam a podpořilo autoritu francouzských králů. Za náboženských válek byla Remeš na katolické straně, podřídila se však roku 1590 králi Jindřichu IV. Bohatství města pak spočívalo hlavně na soukenictví a textilu.

Basilika Saint-Rémi

Za revoluce roku 1792 byly remešské kostely poničeny a Napoleon I. se dal korunovat v Paříži, aby se odlišil od francouzských králů. Roku 1854 se Remeš připojila k železnici a začalo období průmyslového růstu. Za první světové války byla Remeš dlouho v blízkosti fronty, stotisícové město bylo evakouváno a z velké části zničeno dělostřeleckým bombardováním. 1. srpna 1918 byly rozstříleny oba hlavní kostely a poválečná obnova města trvala velmi dlouho.

7. května 1945 v generálním štábu generála Dwighta D. Eisenhowera podepsal generál Alfred Jodl bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Roku 1962 se v Remeši setkal prezident Charles de Gaulle s německým prezidentem Konrádem Adenauerem na znamení francouzsko-německého smíření. Roku 1969 byla založena remešská univerzita a roku 1991 byly hlavní remešské památky vyhlášeny součástí světového dědictví Unesco.

Stavební památky [editovat]

Katedrála v Remeši – hlavní portál ze 13. století

Katedrála Notre-Dame de Reims je jedna z nejvýznamnějších církevních staveb ve Francii a vrcholné gotiky vůbec. Vyniká čistotou slohu a nesmírně bohatou sochařskou výzdobou ze 13. století. Od 12. do 19. století zde byli korunováni francouzští králové. Od roku 1991 je spolu se sousedícím Palais du Tau a bazilikou svatého Remigia (Saint-Rémi) součástí světového dědictví Unesco.

Nejvýznamnější náměstí v Remeši jsou Place Royale (Královské náměstí) se sochou Ludvíka XV., Place du Parvis se sochou Johanky z Arku. Nejdůležitější třídou je Rue de Vesle, která protíná město od jihozápadu k severovýchodu a křižuje přitom Place Royale.

Z římského starověku se zachoval vítězný oblouk Martova brána (la Porte de Mars) ze 3. století, 33 metrů dlouhý a 13 metrů vysoký. Až do 16. století byl částí městských hradeb a sloužil jako brána.

Palác Tau (Palais du Tau – název podle půdorysu v podobě řeckého písmene tau) je arcibiskupský palác v sousedství katedrály, vystavěný v letech 1498 až 1509 na místě římské vily a středověkého paláce, který poskytoval přístřeší francouzským králům během jejich korunovační cesty. Ze starší stavby se zachovala kaple z roku 1207. Jinak je palác pozoruhodný velkým krbem v hlavním sále (Salle du Tau) z 15. století. Kaple a hlavní sál jsou vyzdobeny nástěnnými koberci ze 17. století.

Interiér basiliky Saint-Rémi

Basilika Saint-Rémi (svatého Remigia), románsko-gotická stavba z 11.-12. století, téměř stejně velká jako katedrála, jež patřila k jednomu z nejdůležitějších francouzských opatství. Během francouzské revoluce byla bazilika vypleněna a roku 1918 poškozena dělostřeleckou palbou, přesto se v chóru zachovala barevná okna ze 12. století. V sousední budově bývalého kláštera je archeologické muzeum.
Hotel des Fermes, sídlo prefektury
gallsko-římské kryptové sloupoví
Hotel le Vergeur s muzeem staré Remeše, z 13. až 16. století
kaple malíře Foujity z roku 1964