Střední škola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Střední škola nebo sekundární škola je poslední část povinného vzdělání v zemích jako Austrálie, Kanada, Hongkong, Japonsko, Malajsie, Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan (jen nižší střední škola) a USA. Střední škola poskytuje sekundární vzdělání dle mezinárodní klasifikace UNESCO - ISCED 2 a ISCED 3, případně v pomaturitním studiu i ISCED 4.

Česká republika

V České republice většinou následuje střední škola (pouze ISCED 3) po 9. třídě základní školy (ZŠ). ZŠ zahrnuje první, primární stupeň (ISCED 1) a druhý, sekundární stupeň (ISCED 2). Střední škola trvá 3 nebo (nejčastěji) 4 roky podle svého zaměření a výsledné kvalifikace studentů. Celkem tak školní docházka trvá většinou spolu se ZŠ 13 let, o rok déle, než je obvyklé v jiných zemích (kvůli nadstandardně pětiletému 1. stupni).

Školská soustava obsahuje i zvláštní, víceleté střední školy - osmiletá gymnázia (ISCED 2 a ISCED 3), do kterých přecházejí žáci zpravidla bezprostředně po 5. třídě (po prvním stupni) základní školy (ISCED 1) nebo i po 7. třídě (šestileté gymnázium).

Střední školy v Česku poskytují buď všeobecné střední vzdělání nebo odborné střední vzdělání. Všeobecné střední vzdělání zajišťují na úrovni úplného středního vzdělání gymnázia. Odborné střední vzdělání zajišťují buď střední odborná učiliště (střední odborné vzdělání) nebo střední odborné školy (úplné střední odborné vzdělání).

Střední škola (SŠ) má charakter konečné etapy vzdělávání (absolventi přecházejí rovnou na trh práce) nebo tranzitivní fázi vzdělávání (připravuje absolventy na terciární nebo jiné navazující vzdělávání).[1]

Kategorie středního vzdělávání

Školský zákon (tedy zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů) dělí střední vzdělávání do tří kategorií podle dosahovaných stupňů vzdělání:

  • střední vzdělání nematuritní
    • 1. střední vzdělání bez výučního listu
    • 2. střední vzdělání s výučním listem
  • střední vzdělání maturitní

Základní druhy středních škol

Školský zákon vymezuje tyto druhy středních škol:

Typ školy, který připravuje absolventy na další terciární vzdělání na nebo VOŠ (event. na konzervatoř). Podle zákona č. 561/2004 Sb. je to škola poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou ve vzdělávacích programech 4letého, 6letého a 8letého gymnázia. Všechny typy gymnázia jsou označovány jako tzv. výběrové školy a žáci jsou do nich přijímáni na základě přijímací zkoušky. Tuto školu studuje cca 20 % studentů.
Podobným typem školy všeobecného vzdělaní jsou také lycea, která spojují všeobecné a odborné vzdělávání. Lycea mají svým obsahem vzdělávání stát mezi gymnáziem a SOŠ. Nejrozšířenějším typem jsou lycea ekonomická, ale existují také lycea technická, přírodovědná, pedagogická a další. Tento typ školy je zatím málo rozšířený a studují zde asi jen 4 % žáků.
Typ školy, který absolventy kvalifikuje pro uplatnění na trhu práce. Střední odborné školství je velmi diferencovaný sektor, který zahrnuje mnoho oborů a forem studia. Absolventi získají specifické odborné vzdělávání jako přípravu pro výkon povolání, ale také všeobecné vzdělání a klíčové kompetence, umožňující efektivní vykonávání pracovní role.
Na odborné školy jsou přijímáni žáci, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. Přijímací řízení stanovuje ředitel školy a jsou rozdílná pro různé obory, úrovně vzdělání i školy.
Tento typ vzdělávání je v ČR nejrozšířenější, protože jím prochází až 80 % žáků všech SŠ.
Typ školy, který má podobný charakter jako předcházející typ školy. Rozdíl je v dosažené úrovní vzdělání. Absolvent získá střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem.

Vzdělávací programy SOŠ

  • střední vzdělání: jednoleté až dvouleté programy (ISCED 2C), tříleté programy bez výučního listu (ISCED 3C); absolventi nemají oprávnění dále se vzdělávat na postsekundární úrovni;
  • střední vzdělání s výučním listem (tříleté programy ISCED 3C), absolventi se mohou dále vzdělávat v nástavbovém studiu;
  • střední vzdělání s maturitou: absolvent po ukončení školy může nastoupit na trh práce nebo se ucházet o studium na terciární úrovni
    • čtyřleté programy (ISCED 3A),
    • nástavbové (postsekundární) studium: dvouleté nebo zkrácené

Studenti, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou, mohou pokračovat v terciárním studiu na vysoké škole (univerzitě).

Typy středních odborných škol

Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři vymezuje tyto typy středních odborných škol (tj. mimo gymnázií):

Postsekundární vzdělávání

Střední škola také zajišťuje formu postsekundárního (po maturitě nebo vyučení) vzdělávání, které nespadá do terciárního vzdělávání, ale slouží k

  • doplnění kvalifikace a rozšiřování znalostí nebo
  • rekvalifikaci, pro ty, kteří již ukončili jiný typ sekundárního vzdělávání.

Druhy studia jsou

  • nástavbové studium
  • pomaturitní studium na jazykových školách s akreditací MŠMT
  • zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem
  • zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitou
  • rekvalifikační (specializační) kurzy pro absolventy SŠ

Statistické údaje

Školní rok 2007/2008: 1 447 středních škol, 569 267 studentů SŠ.

České školství je charakteristické vysokým podílem odborného vzdělání (asi 80%), pouze asi 19 % žáků studuje na školách se všeobecným vzděláním (gymnázia).
Nejvíce dětí studuje školy se středním vzděláním zakončené maturitou – ve školním roce 2007/2008 na toto studium nastoupilo cca 68 % žáků (gymnázia, maturitní obory SOŠ a lycea).
Odborné vzdělávání v učebních oborech si v tomto období vybralo 31 % žáků + 7 % žáků studijních oborů SOU, kde žáci získávají maturitní vysvědčení i odbornou praxi odpovídající vyučení.
Podíl žáků v oborech bez maturity a výučního listu je minimální.[2]

Školní stravování

Studenti se mohou stravovat ve školní jídelně, pokud se přihlásí ke kolektivnímu stravování. Jinak si nosí jídlo z domova.

Formy vzdělávání

V ČR zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, hovoří o denní formě vzdělávání jako o jedné z pěti možných forem vzdělávání, tu upravuje v § 25 následovně (uvedeno níže).[3]

Denní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku.

Školský zákon pak upravuje i další formy vzdělávání následovně: Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě vzdělávání. Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání, vzdělání dosažené ve všech formách vzdělávání je rovnocenné. Zákon také udává, že: Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě. Pro účely tohoto zákona se pak rozumí:

Večerní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách.

Dálkovou formou vzdělávání samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce.

Distanční formou vzdělávání samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi.

Kombinovanou formou vzdělávání střídání denní a jiné formy vzdělávání stanovené tímto zákonem

Německo a Rakousko

V těchto zemích s nepřetržitou školskou tradicí přecházejí po dokončení základní školy - ISCED 1 - trvající zpravidla 5 let, 1.-5. ročník, na střední školu - ISCED 2 a 3 - trvající zpravidla 8 let, prima až oktáva, tyto školy mají dle zaměření různé názvy, nejběžnější jsou reálky a gymnasia.

Slovensko

Je obdobný systém vzdělávání jako v České republice, společný z dob Československa po roce 1945.

Spojené státy americké

Související informace naleznete také v článku High school.

Střední škola v USA je často členěna na dva stupně, nižší střední školu, middle school, junior high school, obvykle, dle místních podmínek zahrnuje 6. až 8. třídu (ročník, „grade“), poskytuje nižší sekundární vzdělání (náš druhý stupeň, ISCED 2) a vyšší střední školu, (senior) high school, obvykle zahrnuje 9. až 12. třídu, i když se to může lišit podle školního obvodu, a poskytuje vyšší sekundární vzdělání (ISCED 3). V některých oblastech high school začíná v 10. třídě (ISCED 3) a několik amerických středních škol zahrnuje 7. až 12. třídu. To se ale mění, protože téměř všechny střední školy v obydlených oblastech provozují třídy 9 až 12. Studenti obvykle absolvují střední školu v 18 letech věku (nebo v 19 - narodili-li se v říjnu, listopadu nebo prosinci). Ale i dříve od 16 let – podle státu, absolvování, přijetí na vyšší vzdělání nebo podle jiných vzdělávacích ustanovení. Tento věk student obvykle dosáhne během 10. nebo 11. třídy, byla-li během studia dodržena standardní školní osnova bez vynechání nebo opakování tříd. Proto poslední dva ročníky střední školy nejsou povinné, ale většina studentů střední školu ukončí a dostane diplom (vysvědčení) nebo G.E.D. (General Educational Development test), který se vyžaduje pro přijetí na dvouletou (ISCED 4) nebo čtyřletou (ISCED 5) college nebo univerzitu.

Co se týče praxe, zatímco zákony ve většině států nařizují školní docházku aspoň po maturitu nebo do věku 16 let, vynucení těchto pravidel je sporadické. A naopak studenti opakující třídu mohou zůstat na střední škole i po věku 18 (do 21) let , neabsolvovali-li načas. Státní školy musí poskytnout vzdělání každému, ale když jednotlivec ohrožuje sebe nebo jiné nebo dosáhne věk 21 let bez diplomu, pak většina států dovolí škole studenta vyloučit.

Reference

  1. PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. S. 59. 
  2. PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. S. 366. 
  3. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, § 25. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.

Související odkazy

Externí odkazy