Stojaté vlnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Stojatá vlna. Červené body označují uzly.

Stojaté (stacionární) vlnění se, na rozdíl od postupného, nešíří prostorem. Jednotlivé body dosahují své maximální výchylky současně (ve stejném okamžiku).

[editovat] Vlastnosti

Body, ve kterých je amplituda stojatého vlnění nulová se nazývají uzly. Body, v nichž je výchylka stojatého vlnění maximální nazýváme kmitny.

Stojaté vlnění může být příčné i podélné.

Stojaté vlnění lze popsat jako superpozici dvou postupných vlnění, která postupují proti sobě.

[editovat] Příklad

Příklady příčného stojatého vlnění na struně.

Stojaté vlnění lze dobře demonstrovat na struně, která je na obou koncích upevněna. Taková struna může kmitat tak, že její střed má maximální amplitudu. Výchylka žádného jiného bodu struny není tak velká a směrem k okrajům se postupně snižuje. Na okrajích je výchylka nulová, neboť tyto body jsou upevněny. Takováto struna však může kmitat také tak, že maximální výchylka je v jedné a ve třech čtvrtinách délky struny (vždy na opačnou stranu) a uprostřed struny je vždy výchylka nulová. Možností jak lze rozkmitat strunu je nekonečně mnoho. Při stojatém vlnění může být maximální amplituda každého bodu jiná.

[editovat] Související články