James Watt
| James Watt | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. ledna 1736 Greenock |
| Úmrtí | 25. srpna 1819 (ve věku 83 let) Heathfield Hall |
| Místo pohřbení | Kostel svaté Marie (Handsworth) |
| Bydliště | Glasgow |
| Alma mater | Glasgowská univerzita |
| Povolání | inženýr, chemik, fyzik, vynálezce, podnikatel, matematik a technik |
| Zaměstnavatel | Glasgowská univerzita |
| Ocenění | čestný doktor University v Glasgow (1806) Scottish Engineering Hall of Fame (2021) společník Edinburské královské společnosti |
| Choť | Margaret Millerová (od 1763)[1][2] Ann MacGregorová (od 1775)[1][2] |
| Děti | James Watt, Gregory Watt, Janet Watt, Margaret Watt |
| Rodiče | James Watt[1] a Agnes Muirhead[3][1] |
| Příbuzní | Robert Watson-Watt (potomek) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Watt (19. ledna 1736 Greenock, Skotsko, Království Velké Británie – 25. srpna 1819 Handsworth, Anglie, Spojené království Velké Británie a Irska) byl skotský mechanik, vynálezce, matematik a fyzik-samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů. Po Wattovi je pojmenována jednotka výkonu – watt.
Dílo
Watt ve skutečnosti nebyl vynálezcem parního stroje, provedl pouze taková vylepšení, která umožnila jeho průmyslové využití. Zásluhou J. Watta se mohla průmyslová revoluce ve Spojeném království roztočit opravdu na plné obrátky.
James Watt se rok učil u mechanika T. Morgana v Londýně (1755). Po návratu do Glasgow se stal univerzitním mechanikem. V roce 1759 se dozvěděl o parním stroji Thomase Newcomena, ale prakticky se s ním seznámil až v roce 1763. V roce 1765 sestrojil oddělený kondenzátor páry, čímž atmosférický parní stroj Newcomenova typu výrazně vylepšil. V roce 1776 vytvořil vlastní komerčně využitelný parní stroj – zdroj energie. Kvůli práci na vylepšování parního stroje se však Watt zadlužil. Nedostatek financí vyřešil přizváním nového společníka, Johna Roebucka. Díky této finanční injekci se Wattovi podařilo nový model parního stroje vylepšit a také si ho nechat patentovat.[4]
Další Wattovy objevy a vynálezy:
- dvojčinný parní stroj
- nezávislý objev složení vody
- upřesnění fyzikálního pojmu práce
- zavedení jednotky koňská síla, kterou později nahradil v soustavě SI po něm pojmenovaný watt
- odstředivý regulátor
- vývěva
- setrvačník parního stroje
- dvojcestný ventil
- přímovod (jednoduchá soustava pák pro zajištění téměř přímočarého pohybu)
- vyřešil utěsnění pístu
James Watt se radil také o fotografických postupech s Thomasem Wedgwoodem cca v roce 1790 nebo 1791. Watt napsal Wedgwoodovi:
- „Vážený pane, děkuji Vám za Vaše instrukce o stříbrných obrázcích[5], až budu doma, udělám nějaké experimenty.“
Poznámky
Literatura
- KOZEL, Stanislav. James Watt. Praha: Orbis, 1946. 30 s. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Watt na Wikimedia Commons
