Pont du Gard: Porovnání verzí

Pont du Gard
	Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Francie
Souřadnice	43°56′50″ s. š., 4°32′8″ v. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, iii, vi
Odkaz	344 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1985 (9. zasedání)
Rejstřík památek	PA00103291

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 26. 7. 2016, 18:20

Édouard Baldus: *Gardský most*, 50. léta 19. století

Pont du Gard (česky též Gardský most) je akvadukt v jižní Francii, asi 25 km severovýchodně od města Nîmes. Je 49 metrů vysoký a až 275 metrů dlouhý a byl postaven v 1. století, za dob starověkého Říma. ^[1] Skládá se ze tří na sobě stojících arkád a byl součástí kanálu, který přiváděl vodu do města . Pro svou mimořádnou hodnotu byl v roce 1985 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Pont du Gard (neboli most přes řeku Gard) je mistrovské dílo římského stavitelství. Postaven byl patrně roku 19 př. n. l. za dob císaře Augusta. Ve století devátém přestal dlouho neudržovaný vodovod fungovat, protože na některých místech zarostl vápennou usazeninou. V 18. století byly pilíře druhého patra osekány, aby se po nejnižší řadě oblouků dalo chodit jako po mostě. V 19. století byl výrazně rekonstruován.

Popis

Most je součástí akvaduktu, který přiváděl vodu z pramenů řeky Eure u obce Ùzes do římského města Nîmes. Je vysoký 49 metrů a skládá se ze tří pater:

Dolní patro: 6 oblouků, 142 m dlouhé, 6 m široké, 22 m vysoké
Střední patro: 11 oblouků, 242 m dlouhé, 4 m široké, 20 m vysoké
Nejvyšší patro: 35 oblouků, 275 m dlouhé, 3 m široké, 7 m vysoké

V nejvyšším patře je veden starý vodovod, který je vysoký 1,8 m a široký 1,2 m se spádem 0,4 procenta a kryjí jej kamenné desky, které zabraňovaly spadu nečistot do vody.

Ve spodním a středním patře se nacházejí arkády postavené ze 61 kvádrů, které váží až 6 tun. Pilíře středního patra jsou postaveny přesně nad pilíři nejnižšího patra. Tím se zabránilo nadměrnému zatížení spodních oblouků. Od středu směrem ke břehu se rozpětí pilířů zmenšuje.

Kamenné kvádry byly otroky těženy v kamenných lomech a poté transportovány na místo určení. Vše bylo již ve fázi těžby vyměřené na milimetry, a celý akvadukt tak mohl být postaven bez užití malty tzv. „suchou cestou“ – kameny byly spojovány pouze za pomocí klínů. Podle svého budoucího umístění v akvaduktu byly kvádry označeny latinskými popisky pravý kámen, prostřední kámen nebo levý kámen.

Vzdálenost mezi konečnými body celého kanálu, který byl krajinou s členitým terénem veden kromě akvaduktem Pont du Gard také menšími tunely a mosty, činila 50 kilometrů a výškový rozdíl mezi nimi je 15 metrů. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom kilometru kanálu se pohyboval okolo pouhých patnácti centimetrů, to jest asi 0,15 mm na metr. Obvyklý spád vody u římských akvaduktů je přitom celých 100 centimetrů na jeden kilometr, což dělá z akvaduktu Pont du Gard ještě fantastičtější ukázku mistrovství antických stavitelských postupů.

Aby most nemusel být ještě vyšší, je spád akvaduktu nad mostem větší a v dolní části naopak ještě menší. Vodovod končil v nádrži nad městem Nîmes, odkud voda vedla trubkami do kašen ve městě. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m³ vody, což vystačilo pro potřeby římského města.

Lité zdivo Opus caementum uvádí Pont du Gard jako příklad použití.

Reference

↑ KOLEKTIV. Divy světa. Praha: Knižní klub, 1993. ISBN 80-85634-06-6. S. 17.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pont du Gard na Wikimedia Commons
(anglicky)(francouzsky)Oficiální stránky mostu

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KOLEKTIV. Divy světa. Praha: Knižní klub, 1993. ISBN 80-85634-06-6. S. 17.

[1]

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 ''Pont du Gard'' (neboli most přes řeku [[Gard (řeka)|Gard]]) je mistrovské dílo římského stavitelství. Postaven byl patrně roku 19 př. n. l. za dob císaře [[Augustus|Augusta]]. Ve [[9. století|století devátém]] přestal dlouho neudržovaný vodovod fungovat, protože na některých místech zarostl vápennou usazeninou. V [[18. století]] byly pilíře druhého patra osekány, aby se po nejnižší řadě oblouků dalo chodit jako po mostě. V [[19. století]] byl výrazně rekonstruován.
-== Popis Mostu ==
+== Popis ==
-Most je součástí akvaduktu, který přiváděl vodu z pramenů řeky [[Eure (řeka)|Eure]] u obce [[Ùzes]] do [[Nîmes]]. Je vysoký 49 m a skládá se ze tří pater:
+Most je součástí akvaduktu, který přiváděl vodu z pramenů řeky [[Eure (řeka)|Eure]] u obce [[Ùzes]] do římského města [[Nîmes]]. Je vysoký 49 metrů a skládá se ze tří pater:
 * Dolní patro: 6 oblouků, 142&nbsp;m dlouhé, 6&nbsp;m široké, 22&nbsp;m vysoké
 * Střední patro: 11 oblouků, 242&nbsp;m dlouhé, 4&nbsp;m široké, 20&nbsp;m vysoké
@@ Řádek 43: / Řádek 43: @@
 Ve spodním a středním patře se nacházejí arkády postavené ze 61 kvádrů, které váží až 6 tun. Pilíře středního patra jsou postaveny přesně nad pilíři nejnižšího patra. Tím se zabránilo nadměrnému zatížení spodních oblouků. Od středu směrem ke břehu se rozpětí pilířů zmenšuje.
+Kamenné kvádry byly otroky těženy v kamenných lomech a poté transportovány na místo určení. Vše bylo již ve fázi těžby vyměřené na milimetry, a celý akvadukt tak mohl být postaven bez užití [[Malta (materiál)|malty]] tzv. „suchou cestou“ – kameny byly spojovány pouze za pomocí [[Klín|klínů]]. Podle svého budoucího umístění v akvaduktu byly kvádry označeny latinskými popisky ''pravý kámen'', ''prostřední kámen'' nebo ''levý kámen''.
-Vzdálenost mezi konečnými body tohoto kanálu činila 50 kilometrů a výškový rozdíl mezi nimi je 15 metrů. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom kilometru kanálu se pohyboval okolo pouhých třiceti centimetrů, to jest asi 0,3&nbsp;mm na metr. Aby most nemusel být ještě vyšší, je spád akvaduktu nad mostem větší a v dolní části naopak ještě menší. Vodovod končil v nádrži nad městem, odkud se voda vedla trubkami do kašen ve městě. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m<sup>3</sup> vody, což vystačilo pro potřeby římského města. Celý akvadukt je postaven bez užití [[Malta (materiál)|malty]].
+Vzdálenost mezi konečnými body celého kanálu, který byl krajinou s členitým terénem veden kromě akvaduktem Pont du Gard také menšími tunely a mosty, činila 50 kilometrů a výškový rozdíl mezi nimi je 15 metrů. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom kilometru kanálu se pohyboval okolo pouhých patnácti centimetrů, to jest asi 0,15&nbsp;mm na metr. Obvyklý spád vody u římských akvaduktů je přitom celých 100 centimetrů na jeden kilometr, což dělá z akvaduktu Pont du Gard ještě fantastičtější ukázku mistrovství antických stavitelských postupů.
+Aby most nemusel být ještě vyšší, je spád akvaduktu nad mostem větší a v dolní části naopak ještě menší. Vodovod končil v nádrži nad městem Nîmes, odkud voda vedla trubkami do kašen ve městě. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m<sup>3</sup> vody, což vystačilo pro potřeby římského města.
 Lité zdivo [[Opus caementum]] uvádí Pont du Gard jako příklad použití.