Smlouva z Troyes
Smlouva z Troyes byla dohoda z roku 1420 uzavřená mezi francouzským králem Karlem VI. Šíleným (1380 - 1422), respektive jeho manželkou Isabelou Bavorskou a burgundským vévodou Filipem Dobrým a anglickým králem Jindřichem V. z Lancasteru (1413 - 1422), která stanovovala jako dědice francouzské koruny po smrti Karla VI. Jindřicha a jeho potomky a vylučovala z nastupnictví syna Karla VI., dauphina Karla z Valois (*1403). Karlova dcera Kateřina z Valois se vdala za Jindřicha V., čímž byly potvrzeny dědičné nároky anglického krále.
Dva roky po uzavření smlouvy Karel VI. i Jindřich V. umírají, Jindřichův syn, anglický a francouzský král Jindřich VI. (*1421) je v době otcovy smrti sotva dvouletý a nemůže proto uplatňovat nároky na francouzský trůn. Vlády ve francouzském království se ujímá Karel VII. z Valois, syn Karla Šíleného. Bez korunovace je ale jeho pozice značně nejistá.
Nároky malého Jindřicha hájí jeho regent vévoda z Bedfordu a obléhá Orléans. Po vystoupení Johanky z Arku v roce 1429 je Orléans osvobozen a 17. července je Karel z Valois korunován v katedrále Notre Dame v Remeši jako Karel VII., čímž upevňuje svoji pozici francouzského krále. Jindřich VI. se sice nechává korunovat v Paříži, ale remešská korunovace má větší váhu.
Smlouvě předcházel boj Angličanů o francouzskou korunu, známý jako stoletá válka (1337 - 1453). V roce 1340 vznesl Eduard III. (pradědeček Jindřicha V.) nárok na francouzskou korunu jako syn Isabely, dcery francouzského krále Filipa IV. Angličané vlastnili ve Francii významné državy a před podepsáním smlouvy z Troyes dobyli Normandii (bitva u Azincourtu, 1415).