Izabela Francouzská (1295–1358)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Isabella Francouzská
manželka krále Anglie
Izabela France.jpg
Doba vlády 25. ledna 130820 ledna 1327
jako manželka krále Eduarda II.
21. ledna 132713. listopadu 1330 de facto vládla Anglii spolu s Rogerem Mortimerem
Korunovace 25. února 1308
Narození cca 1295
Paříž
Úmrtí 22. srpna 1358 (asi 63 let)
Hertford
Pochována Kostel Greyfriars v Londýně
Předchůdce Markéta Francouzská
Následník Filipa z Hainault
Panovník Eduard II.
Potomci Eduard
Jan
Eleonora
Johana
Otec Filip IV.
Matka Jana I. Navarrská

Isabela Francouzská (1295? Paříž22. srpna 1358) byla anglickou královnou, manželkou anglického krále Eduarda II. z dynastie Plantagenetů

Život[editovat | editovat zdroj]

Isabela s otcem a bratry (středověká iluminace)

Isabella se narodila jako nejmladší dcera francouzského krále Filipa IV. a jeho manželky Jany Navarrské zřejmě mezi květnem a listopadem 1295. Ještě jako dítě byla zasnoubena s Eduardem II. Důvodem byl spor Anglie a Francie o Gaskoňsko a nároky na Anjou, Normandii a Akvitánii. Vlastní sňatek se začal připravovat až po smrti Eduarda I. roku 1307.

Isabela měla s Eduardem čtyři děti Eduarda (*1312), Jana (*1316), Eleonoru (*1318) a Janu (*1321). I když spolu měli čtyři potomky, Eduard byl zřejmě bisexuální a věnoval se i svým mužským oblíbencům, Piersovi Gavestonovi a později Hugovi Despenserovi.

...Eduard II. byl slabý a nemoudrý král. Protože sám dost dobře vládnout nemohl, svěřil správu království svému oblíbenci, jakémusi Hugo Spencerovi...
— Jean Froissart[1]

Isabela opovrhovala královými oblíbenci, a když roku 1321 očekávala narození nejmladšího dítěte, dramaticky žádala Eduarda, aby Despensera vyhnal ze země. Despenser byl sice vyhoštěn, ale Eduard ho později pozval zpět. To zřejmě byla hlavní příčina obratu vztahu Isabely k manželovi. I když královnin vztah k Robertovi Mortimerovi není zcela jasný, zdá se, že mu pomohla uniknout roku 1323 z Toweru. Později se stal jejím milencem. Mortimer byl ženatý a byl otcem dvanácti potomků.

Když Isabelin bratr, francouzský král Karel IV. s pomocí Karla z Valois obsadil roku 1325 Eduardova panství na kontinentu, vrátila se do Francie, nejdříve jako králův vyslanec s úkolem uzavřít mírovou dohodu mezi Anglií a Francií. Isabelina přítomnost ve Francii byla hlavní příčinou toho, že se mnoho anglických šlechticů obrátilo proti svému králi.

Isabella se se svým synem Eduardem vrací do Anglie (obraz Jeana Fouqueta)
Po čase se nadutost pana Huga stala nesnesitelnou, takže angličtí páni, pokud zůstali naživu, nemohli ji už déle snášet. Dohodli se, že zapomenou na vlastní neshody a tajně vyšlou posla do Paříže, aby královně vyřídil, že sebere-li aspoň tisíc mužů a přijde s nimi spolu se synem Eduardem do Anglie, oni se s ní bezodkladně spojí a jejího syna budou následovat jako svého zákonného krále.
— Jean Froissart[2]

Isabela spolu s Mortimerem sestavila armádu, s kterou by mohla Eduarda porazit. Eduard trval na tom, aby se Isabela vrátila do Anglie. Navzdory podpoře francouzského dvora se Isabela a Mortimer přesunuli do Holandska na dvůr Viléma, hraběte z Hainautu, jehož žena Jana byla Isabelinou sestřenicí. Hrabě Vilém za příslib sňatku Eduarda (později anglického krále) s dcerou Filipou, daroval královně osm lodí na dopravu vojska do Anglie. 21. září 1326 přistála Isabela s Mortimerem a převážně žoldnéřským vojskem v Suffolku. Králem byla za jejich zabití vypsána velká odměnu. Isabela odpověděla dvojnásobnou výši odměny za hlavu mladšího Despensera.

Invaze byla úspěšná, král Eduard byl zajat a uvězněn a oba Despenserové popraveni. Později se podařilo krále Eduarda přimět k abdikaci ve prospěch syna Eduarda III. Vzhledem k tomu, že následníkovi bylo v okamžiku korunovace (1. února 1327) čtrnáct let, ovládala království Isabela a Mortimer. Podle pověsti se oba domluvili na tom, že Eduarda II. nechali zavraždit, aby se vyhnuli nebezpečí jeho návratu na trůn.

Eduard III. po dosažení zletilosti nechal Isabelu a Mortimera uvěznit. Přes matčiny protesty nechal Mortimera v listopadu 1330 popravit. Eduard se k matce zachoval shovívavě, ale donutil ji, aby se stáhla z veřejného života a odstěhovala se na hrad Rising v Norfolku. Tam mohla žít v dostatečném přepychu a často navštěvovala syna a jeho rodinu. Zemřela 22. srpna 1358. Její ostatky byly dopraveny do Londýna a pohřbeny ve františkánském kostele u Newgate, který podlehl roku 1666 požáru.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabella of France na anglické Wikipedii.

  1. FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha : Mladá fronta, 1977. 229 s. S. 6.  
  2. Kronika stoleté války, str.7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Anglická královna
Předchůdce:
Markéta Francouzská
13081327
Izabela Francouzská (1295–1358)
Nástupce:
Filipa z Hainault
Lady of Ireland
Předchůdce:
Markéta Francouzská
13081327
Izabela Francouzská (1295–1358)
Nástupce:
Filipa z Hainault