Sléz kučeravý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSléz kučeravý
alternativní popis obrázku chybí
Sléz kučeravý
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
Rodsléz (Malva)
Druhsléz přeslenitý (Malva verticillata)
Trinomické jméno
Malva verticillata crispa
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sléz kučeravý v předzahrádce
Květ a plod slézu kučeravého

Sléz kučeravý či sléz kadeřavý (Malva verticillata var. crispa) je varieta slézu přeslenitého.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to jednoletá rostlina až 2 m vysoká. Její listy jsou dlanitě laločnaté, na okraji zvlněné, kudrnaté, hustě a jemně zoubkované. Květy této rostliny vyrůstají z paždí listů, okvětní lístky jsou světle růžové až bělavé a jsou asi 7–10 milimetrů dlouhé. Plod se skládá z 10 až 12 plůdků. Její lodyhy jsou přímé, s krátkými postranními větvemi. Rostlina kvete od července do října, dokáže vzdorovat mírným mrazům (cca do −5 °C). Po sběru listy postupně dorůstají na bočních výhonech.

Rostlina pochází z východní Asie. Je to jedna z prvních domestikovaných rostlin, již více než před 2500 lety v Asii. Dříve se pěstovala v Čechách podstatně častěji, v Číně, Egyptě, Německu i Rusku se pěstuje stále. Je ji možné využít jako biopalivo anebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Výhodou je, i když listy opakovaně sklízíme, neustále dorůstají a rostlina se větví. I mladé výhonky jsou jedlé, vhodné např. do polévek.

Výsev: IV. až VII., do hlubší, nezaplevelené půdy, 30 cm od sebe řádky i vzdálenost mezi rostlinami, hloubka 1–2 cm, snáší i polostín. V místech, kde se vyskytuje dřepčík, např. výsev po bramborách, je lepší výsev až v červenci.

Sbíraná droga
  • list – Folium malvae

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Droga obsahuje sliz, třísloviny a vitamin C. Vlastnosti: mucilagenózum (slizotvorné drogy), emoliens (změkčující účinky), antiflogistikum (antiseptické účinky).Používá se ve formě čaje k usnadnění vykašlávání při průduškových katarech a zánětech horních cest dýchacích, při dýchavičnosti, chrapotu. Při žaludečních a střevních katarech k úpravě peristaltiky, při zápalu sliznice žaludku, při žaludečních vředech, při zápalu měchýře. Při zánětech dutiny ústní se používá jako kloktadlo. Protizánětlivého působení byliny je využíváno při léčbě koupelemi nebo obklady otevřených bércových vředů, při svrbivých alergiích, k hojení ran, nežitů a vředů a při zánětech žil, dále při zánětu spojivek, při vysušení slz, jako změkčující a uklidňující prostředek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • L. Thurzová, J .Kresánek, Š. Mareček, K. Mika . Malý atlas liečivých rastlín. Vydání osmé, 1984. Vydavatelství Osveta, n. p., Martin, číslo publikace 2547
  • Maria Trebenová. Zdravie z Božej lekárne. Vyd. 3. Vydalo vydavateľstvo Ikar, a.s., Bratislava, 1997. ISBN 80-7118-418-7 (slovensky)
  • Linnaeus, Carl | Mezinárodní index názvů rostlin (ipni.org), Taxonomická literatura

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]