Seznam holandských hrabat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa Holandského hrabství okolo roku 1400

Seznam holandských hrabat obsahuje chronologicky řazená jména pánů, kteří spravovali oblast Kennemerlandských dun a později také další připojená území, vč. Zélandského hrabství.

Za vlády Karla Velikého byla jeho rozsáhlá říše, vč. území pozdějšího Holandského hrabství, rozdělena na správní jednotky, zvané pagusy resp. gouweny[1]. V čele každého gouwenu stál určený vazal, jemuž náležel titul hrabě (comes), a na daném území zabezpečoval uplatňování říšského práva a odvod poplatků císaři.[2] Po smrti Karla Velikého došlo k mocenským bojům mezi dědici. Přímořské oblasti říše byly navíc sužovány nájezdy Vikingů.[3]

Za prvního hraběte bývá označován Gerulf Holandský. Po vymření Gerulfových potomků přešla vláda na dynasticky spřízněná henegavská hrabata, skrze sňatek Adelaidy Holandské se synem flanderské a henegavské hraběnky Markéty II./I., zvané Černá. Po necelých padesáti letech vlády vymřela po meči také henegavská hrabata a obě hrabství přešla na mladšího syna císaře Ludvíka IV. Bavora z rodu Wittelsbachů. V roce 1433 pak poslední hraběnka z tohoto rodu Jakoba nuceně postoupila území vévodům burgundským.

Zájmy holandských hrabat se často střetávaly se zájmy utrechtských biskupů.

Hrabata[editovat | editovat zdroj]

Gerulfovci (885 – 1299)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Gerulf asi 885-889 uděleno králem Arnulfem[4]
2 Dětřich I. asi 916-939 uděleno králem Karlem Holým
3 Dětřich II. asi 939-988
4 Arnulf 988-993
5 Dětřich III. 993-1039
6 Dětřich IV. 1039-1049 rozšíření území k Heusdenu
* konflikt s utrechtskými biskupy
zavražděn
# Jméno Portrét Vláda Rodiče
7 Floris I. 1049-1061 bratr Dětřicha IV.
8 Dětřich V. 1061-1091 dobytí území anektovaných utrechtským biskupstvím
připojení jihoholandských ostrovů
9 Floris II. 1091-1121
10 Dětřich VI. 1121-1157
11 Floris III. 1157-1190
12 Dětřich VII. 1190-1203
# Jméno Portrét Vláda Rodiče
13 Vilém I. 1203-1222 loonská válka
syn Florise III.
13 Ada
Ludvík z Loonu
1203-1213 loonská válka
dcera Dětřicha VII.
14 Floris IV. 1222-1234
15 Vilém II. 1234-1256 od roku 1248 také římský král
zabit v bitvě proti Frísům u Hoogwoudu
16 Floris V. Bůh sedláků 1256-1296 připojení území Frísů
zavražděn u Muidenrbergu
17 Jan I. 1296-1299

Dynastie Avesnes (1299 – 1351)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Jan II. 1299-1304 syn henegavského (spolu)hraběte Jana a Aleida Holandská, dcery Florise IV.
2 Vilém III. 1304-1337 také henegavský hrabě jako Vilém I.
3 Vilém IV. 1337-1345 také henegavský hrabě jako Vilém II.
padl při tažení proti Frísům
4 Markéta I. 1346-1351 dcera Viléma III. a manželka císaře Ludvíka IV.
po smrti Viléma IV. udělil císař hrabství své manželce, což v hrabství vyvolalo odpor a guvernérem se stal její syn
konflikt se synem Ludvíkem V.

Dynastie Wittelsbašská (1299 – 1351)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Vláda Poznámky
1 Vilém V. 1351-1358/89 také henegavský hrabě jako Vilém III.
také zeelandský hrabě jako Vilém IV.
2 Albrecht I. 1358/89-1404 do roku 1389 jako regent za choromyslného bratra
3 Vilém VI. 1404-1417 také henegavský hrabě jako Vilém IV.
také zeelandský hrabě jako Vilém V.
1417-1428 boje o moc
4 Jakoba 1417-1428 jmenována také jako Jacquelina
dcera Viléma VI.
4 Jan III. Nelítostný 1418-1425 také bavorsko-straubinský vévoda
syn Albrechta I.
1428 Delfský mír

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sklenářová, s. 25
  2. Horst, s. 37-38
  3. Horst, s. 38
  4. Horst, s. 41

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha: Libri, 2006. 190 s. ISBN 80-7277-310-0. 
  • VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Překlad Schurová Petra, Pellarová Jana. Praha: Lidové noviny, 2005. 667 s. ISBN 80-7106-487-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]