Seminolové

Seminolové jsou indiánský kmen žijící v USA. V současnosti má asi 12 000 příslušníků, kteří jsou rozděleni do dvou skupin: jedna žije v Oklahomě, druhá na Floridě.

Historie

Seminolové pocházejí z části Kríků, která se v průběhu 18. století usadila na tehdy řídce zalidněném poloostrově Florida, kde asimilovali tamní kmeny Timukua a Kalusa. Byli řazeni mezi tzv. Pět civilizovaných kmenů, vycházeli s bělochy dobře a přejímali mnohé prvky jejich způsobu života. To se změnilo roku 1821, kdy se Florida stala součástí USA. Američané začali zabírat půdu Seminolů a nutit je k vystěhování do indiánského teritoria Oklahoma, což vedlo k sérii tzv. seminolských válek. Těch se zúčastnil také český dobrodruh Čeněk Paclt z Turnova - bojoval jako žoldnéř na straně federální vlády, ale jeho zápisky prozrazují sympatie k Indiánům.

Odboj vedli náčelník Osceola (1804-1838) a medicinman Abiaka. Příslušníci kmene se před pronásledováním uchýlili do močálů Everglades (odtud jejich někdejší pojmenování Bažinní Indiáni) a využívali jejich neprostupného terénu k vedení partyzánské války. Přidali se k nim také uprchlí černí otroci (jejich potomci tvoří dodnes zvláštní etnickou skupinu Černých Seminolů). Osceola byl zajat a zemřel ve vězení (podle oficiální verze na malárii, podle Václava Šolce spáchal sebevraždu), ve čtyřicátých letech 19. století zůstalo na Floridě jen necelých 500 Seminolů, ale definitivně byl jejich odpor zlomen roku 1858 - Seminolové si však dodnes zakládají na tom, že oficiálně nepodepsali kapitulaci. Větší část kmene skončila v Oklahomě, kde se v době občanské války rozdělili na příznivce Unie a Konfederace; ti kteří zůstali na Floridě, živořili v nehostinných oblastech, americké občanství obdrželi až v roce 1934, jejich osud se začal zlepšovat až po 2. světové válce. V roce 1962 se od Seminolů oddělili Mikasukiové a byli uznáni jako samostatný kmen.

Způsob života

Seminolové se zabývali primitivním pěstováním kukuřice, které doplňovali rybolovem a lovem aligátorů; vynikali v zacházení s lukem. Žili v obydlích nazývaných chickees, což byly dřevěné plošiny na kůlech kryté palmovým listím. Důležitou roli v jejich náboženství hrálo rituální užívání halucinogenního "černého nápoje", což byl odvar z cesmíny. Bývají také označováni za vynálezce patchworku, když v nouzi vyráběli oděvy z různobarevných hadříků. Dnes je hlavním zdrojem obživy Seminolů provozování kasin a řetězce Hard Rock Café.

Populární kultura

Statečný boj Seminolů za svobodu inspiroval filmy Budda Boettichera Seminolové (1953) či Konrada Petzolda Statečný Osceola (1971, v titulní roli Gojko Mitič) i knihu Dolores Johnsonové Seminolské deníky.

Reference

ŠOLC, Václav. Indiánské historie. Praha: [s.n.], 1989.
Semtribe.com