Síly rychlé reakce NATO
| Síly rychlé reakce NATO | |
|---|---|
 Emblém | |
| Země |  NATO |
| Existence | 2003–současnost |
| Vznik | říjen 2003 |
| Typ | Jednotky rychlého nasazení |
| Velikost | přes 300 000 vojáků (2022) |
Síly rychlé reakce NATO (anglicky NATO Response Force – NRF) jsou speciální mnohonárodní jednotky, složené z pozemních, námořních a vzdušných sil, které slouží NATO.[1] V případě nutnosti jsou schopné okamžitě zasáhnout kdekoli na světě.[2] Tyto jednotky mohou vykonávat různé druhy vojenských misí, dále úkoly civilní ochrany nebo mírových operací[1].
Síly rychlé reakce mají od NATO oprávnění k vykonávání širokého spektra úkolů včetně schopnosti okamžité odezvy při provádění kolektivní obrany členů aliance v případě operace podle článku 5.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Koncepce NRF coby sil schopných vysoce profesionální a rychlé reakce pro podporu misí NATO podle aktuální potřeby byla poprvé představena na Pražském summitu NATO v roce 2002. Poté byla schválena na zasedání ministrů obrany států NATO v červnu 2003. V říjnu téhož roku vzniklo v Itálii první operační velitelství podřízené operačnímu velitelství společných sil NATO v nizozemském Brunssumu označenému NRF 1, po první rotaci vojsk bylo v roce 2004 v Portugalsku vytvořeno operační velitelství společných sil NRF 2.[3] V červnu 2022 bylo oznámeno, že v reakci na Ruskou invazi na Ukrajinu bude velikost NRF navýšena na 300 000 vojáků [4]
Pravidelná šestiměsíční rotace pozemních vojsk NRF, nutná pro udržení vysoké pohotovosti jednotek,[5] vyžaduje, aby jednotky účastnických států dostály požadovaným standardům společných obranných a expedičních operací.[pozn. 1] Jelikož jsou tyto požadavky značně vysoké, předchází zařazení do NRF šestiměsíční výcvikový program NATO, jehož cílem je začlenit a sjednotit rozdílné národní kontingenty. Tyto jednotky obvykle procházejí v rámci svých mateřských armád přípravným výcvikem v trvání 6 až 18 měsíců. Jakmile jsou aktivovány, průzkumné týmy se rozmístí během 5 dní. To je první z řady fází, jež vedou k rozvinutí celého společného operačního velitelství úkolového uskupení a sil okamžité reakce během 30 dní.
Složení NRF[editovat | editovat zdroj]
Složka pozemních sil[editovat | editovat zdroj]
Tvoří ji bojové a podpůrné jednotky. Měla by obsahovat asi polovinu vojáků vyčleněných pro NRF.[5] Bojová část složky má sílu brigády, zbytek tvoří podpůrné jednotky (protivzdušná obrana, vojenská policie, logistika, komunikace, zdravotníci atd.)[5]
Složka námořních sil[editovat | editovat zdroj]
Je tvořena jednotkou až do velikost úkolového uskupení (task force). Zahrnuje letadlovou loď, ponorky nebo transportní lodě.[5]
Složka vzdušných sil[editovat | editovat zdroj]
Plní řadu úkolů obranných, útočných, průzkumných a dopravních. Měla by ji tvořit asi čtvrtina vojáků vyčleněných pro NRF. Dokáže uskutečnit až 200 bojových letů denně.[5]
Úkoly[editovat | editovat zdroj]
- Zajištění operací krizového řízení
- Schopnost okamžitého nasazení jako předvoj zajišťující podmínky pro nasazení mnohem větší vojenské síly
- Podpora operací k udržení míru
- Zajišťování pomoci při katastrofách
- Ochrana kritické infrastruktury
Uspořádání[editovat | editovat zdroj]
NRF más tři základní složky:
- velitelskou a kontrolní
- síly okamžité reakce
- záložní
Velitelská a kontrolní složka[editovat | editovat zdroj]
Je založena na mobilním velitelství společných sil. Vrchni velitel NATO v Evropě (SACEUR) je též vrchním strategickým velitelem NRF. Dvě velitelství společných sil NATO se sídlem v nizozemském Brunssumu a v italské Neapoli se v ročních intervalech střídají ve velení NRF.
Síly okamžité reakce (IRF)[editovat | editovat zdroj]
Úkolem složky sil okamžité reakce je poskytovat počáteční odezvu na krize. Jako samostatná síla funguje pouze při nejmenších operacích. Je-li zapotřebí dalších pozemních, námořních či leteckých kapacit, přichází na řadu záložní složka.
Záložní složka (RFP)[editovat | editovat zdroj]
Sestává ze širokého spektra vojenských kapacit potřebných pro funkci velitelských a kontrolních, bojových a podpůrných jednotek. Záložní složka nemá pevně určenou velikost, Síly, jež do ní přispívají, pocházejí z mnohem širší základny aliančních či partnerských národních mobilních sil.
Síly velmi rychlé reakce NATO (VJTF)[editovat | editovat zdroj]
Na summitu NATO ve Walesu v roce 2014 se hlavy vlád a států členských zemí dohodly na vytvoření sil velmi rychlé reakce NATO (Very High Readiness Joint Task Force). Jedná se o takzvané hrotové síly schopné reagovat v případě ohrožení či napadení některé ze spojeneckých zemí v řádu hodin až několika málo dní.[6] Tvoří je brigáda pozemního vojska o síle asi 5000 mužů,[7] která je podporována leteckými, námořními a speciálními silami. V případě vážné krize podpoří VJTF další dvě pozemní brigády jako rychlá posila. Podobně jako je tomu u NRF, mají i síly velmi rychlé reakce zajišťovat, bude-li třeba, rychlou a vysoce profesionální reakci.[7] Také tyto jednotky mohou kromě poskytování okamžité reakce pro zabezpečení kolektivní obrany členů Aliance podle článku 5 vykonávat širokou škálu úkolů, jako jsou zajišťování operací krizového řízení, příprava podmínek pro nasazení dalších jednotek, podpora mírových operací i zajišťování pomoci při katastrofách a ochraně důležitých infrastruktur.[7]
Síly velmi rychlé reakce NATO budou mít celkem asi 30 000 vojáků.[8]
Nasazení[editovat | editovat zdroj]
Do ledna 2015 byly jednotky přidělené k NRF nasazeny při následujících příležitostech:
- Letní olympijské hry 2004 v Athénách;
- prezidentské volby v Afghánistánu v roce 2004;
- humanitární pomoc po hurikánu Katrina v roce 2005;
- humanitární pomoc po zemětřesení v Pákistánu v roce 2006.
Účast nečlenských zemí NATO[editovat | editovat zdroj]
K silám rychlé reakce NATO se v letech 2008 a 2013 přidaly i partneři-nečlenové NATO, Finsko a Švédsko.[9][10] Ukrajina a Gruzie začaly přispívat v roce 2014[11] a 2015.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zlatohlávek s. 40 "U námořních a leteckých jednotek je délka rotace 12 měsíců."
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NATO Response Force na anglické Wikipedii.
- ↑ a b www.natoaktual.cz NRF
- ↑ NATO Response Force/Very High Readiness Joint Task Force: Fact Sheet [online]. 9 March 2015 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2015.
- ↑ KUGLER, Richard. The NATO Response Force 2002–2006: Innovation by the Atlantic Alliance. Case Studies in Defense Transformation. Washington, DC: National Defense University, Center for Technology and National Security Policy, 2007, s. 8.
- ↑ Nato plans huge upgrade in rapid reaction force. BBC News. 2022-06-27. Dostupné online [cit. 2022-08-31]. (anglicky)
- ↑ a b c d e ZLATOHLÁVEK, Petr. NATO Response Force. Síly rychlé reakce NATO: úvod do problematiky [online]. Jagello 2000 / Informační centrum o NATO, 2007 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ www.natoaktual.cz VJTF
- ↑ a b c www.71mpr.army.cz. www.71mpr.army.cz [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-08.
- ↑ North Atlantic Treaty Organization: Defence Ministers agree to strengthen NATO's defences, establish Spearhead Force, tisková zpráva, [cit. 2015-02-06], Dostupné on-line.
- ↑ {{{publisher}}}: Strategic Airlift Capability moves to implementation, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
- ↑ NATO: Sweden to join NATO Response Force and exercise Steadfast Jazz, tisková zpráva, [cit. 14 October 2013], Dostupné on-line.
- ↑ Developing constructive partnership between Ukraine and NATO [online]. Ministry of Foreign Affairs of Ukraine, 2014 [cit. 2019-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-24.
- ↑ NATO Secretary General to Visit Georgia Next Week. Civil Georgia. Tbilisi, Georgia: 21 August 2015. Dostupné online [cit. 21 August 2015].
