Rožec kuřičkolistý
 Rožec kuřičkolistý | |
|---|---|
_(3).jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Rod | rožec (Cerastium) |
| Binomické jméno | |
| Cerastium alsinifolium Tausch | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je nízká, bíle kvetoucí rostlina, která je endemitem České republiky, roste pouze na území o malé výměře a je považována za druh potenciálně ohrožený zánikem.
Výskyt
Je výhradně svázán s místem kde hadcové podloží (metamorfovaná hornina vzniklá přeměnou vyvřelých hornin) vystupuje na povrch a vytváří nápadné skalky. Areál výskytu rožce kuřičkolistého je velice malý, dosahuje jen okolo 15 km² a skládá se přibližně z 30 mikrolokalit které se nacházejí severně od Mariánských lázní v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v okolí obcí Louka, Mnichov a Prameny. K jeho ochraně byla v oblasti vyhlášena evropsky významná lokalita Medvědí rozhledy.
Hadcové podloží je původce specifických podmínek jako jsou mělké a snadno se přehřívající půdy mající vysoký obsah hořčíku, nedostatek vápníku a obsahující poměrně hodně těžkých kovů chrom, kobalt a nikl; naopak je v nich velmi málo živin dusíku, fosforu a draslíku. Tyto přírodní podmínky vytvářejí pro většinu rostlin nehostinná stanoviště a pouze tzv. serpentinofyty zde mohou s úspěchem vyrůstat a rozmnožovat se.
Rožec kuřičkolistý se ve výše uvedené CHKO vyskytuje ve dvou rozdílných biotopech. V prvém případě se jedná o výskyt v národní přírodní rezervaci Pluhův bor a přírodních rezervacích Planý vrch, Vlček a Mokřady pod Vlčkem kde jsou zastíněná lesní prameniště a vlhké, pojížděné lesní cesty s příkopy okolo, tedy vlhčí a méně osluněná místa která jsou narušována občasnou lidskou činností nebo živočichy. Ve druhém jde o výskyt v národní přírodní památce Křížky a v přírodní památce Dominova skalka kde vyrůstá v rozvolněné vegetaci na výslunných a poměrně suchých kamenitých stráních a osídluje štěrbiny v hadcových skalkách. Oba tyto rozdílné biotopy mají ale společné to, že se jedná o místa s minimální konkurenci ze stran ostatních rostlinných druhů.[2][3][4][5]
Popis
Vytrvalá, poléhavá, celá svěže zelená bylina vyrůstající v rozvolněném trsu která může dorůst až do 25 cm, zpravidla je však nižší. Poléhavé nebo vystoupavé lodyhy jsou lysé nebo porostlé chlupy které bývají v horní části žláznaté. Přisedlé listy vstřícně porůstající lodyhu bývají dlouhé 5 až 15 mm a široké 2 až 7 mm, jejich celokrajné, vejčité až podlouhle kopinaté čepele jsou často pokryty krycími či žláznatými chloupky.
Květy jsou agregovány do řídkých vidlanů o 5 až 12 květech s listeny podobajícími se zmenšeným lodyžním listům. Jedním z taxonomických znaků jsou spodní listeny bez blanitého okraje a naopak horní s blanitým okrajem. Pět žláznatých kališních lístků je vejčitých neb vejčitě kopinatých a bývají dlouhé 3 až 4 mm. Bílých korunních lístků je také pět a jsou 2 až 2,5krát delší lístků kališních. Jsou tak hluboce dvouklané, že vzniká dojem, že je lístků deset.
Květy vykvétají do dubna do srpna, k opylení dochází entomogamicky nebo autogamicky. Plodem jsou tobolky (2 až 3krát delší než kalich) obsahující hnědá bradavčitá semena. Ploidie tohoto chamaefytu je 2n = 8x = 72, rostliny se mohou rozšiřovat semeny nebo rozrůstáním oddenků.[2][3][4][6]
Možnost záměny
Je zde možnost záměny s nejvíce podobným druhem, rožcem rolním. Hlavními rozlišovací znaky jsou: rožec kuřičkolistý má lodyžní listy nejvýše 3 až 3,5krát delší než širší (rožec rolní obvykle více než 5krát), r. k. má dolní listeny celé blanité bez bylinného okraje (r. r. má u všech listenů blanitý lem), r. k. nevyrůstají v paždí listů bezkvěté větvičky (r. r. je má často vyvinuté) a r. k. je světle zelený (r. r. je šedě zelený).[3][4]
Hybridizace
Rožec kuřičkolistý se ochotně kříží hlavně s podobným hořcem rolním s kterým ale není blízce příbuzný, jejich potomci jsou schopni bez problému růst a pravděpodobně se i množit. Tyto dva druhy mají stejný počet chromozómů, ale rožec kuřičkolistý má cca o 50 % větší jaderný genom, u kříženců je pak velikost genomu v polovině mezi rodičovskými druhy. Mnohem častěji k hybridizaci dochází na osluněných hadcových skalkách než ve zastíněných lesních prostorách, kde se světlomilný rožec polní vyskytuje vzácněji.[3][4]
Ohrožení
Další existence tohoto endemického, konkurenčně velmi slabého druhu rostoucího na tak malé prostoru, je nejvíce ohrožena zarůstáním stanovišť konkurenčně silnými druhy které jsou k hadcovitému podloží tolerantní, je to např. třtina rákosovitá a rozličné druhy ostružiníku. Dalším nebezpečím do budoucna je křížení s hořcem rolním, kdy může být genofond druhu zmenšen a omezena tak jeho genetická variabilita.
Rožec kuřičkolistý je chráněn prostřednictvím soustavy Natura 2000, Bernskou smlouvou a uveden je i v celosvětovém Červeném seznamu ohrožených druhů. Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. i Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 je prohlášen za kriticky ohrožený druh.
Většina populací je pod správou maloplošných chráněných území, pravidelně se monitorují a provádějí se opatření které mají zabránit zarůstání stanovišť, jako je správně načasované vypásání pozemků kozami i ovcemi, odstraňování náletových rostlin i likvidace jehličnatých porostů jejichž opadané jehličí nepříznivě ovlivňuje vlastnosti půdy.[2][3][4][5][7][8]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b c KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Rožec kuřičkolistý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e KOLÁŘ, Filip; VÍT, Petr. Endemické rostliny českých hadců: Rožec kuřičkolistý. S. 111-112. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha [cit. 04.12.2013]. Roč. 2008, čís. 3, s. 111-112. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ a b c d e HANZL, Martin. Natura Bohemica: Rožec kuřičkolistý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 08.02.2010 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Biomonitoring: Rožec kuřičkolistý [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Databáze C1 rostlin: Rožec kuřičkolistý [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631-645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.12.2013]. Čís. 84, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rožec kuřičkolistý na Wikimedia Commons - FOTO květy rožce kuřičkolistého
- FOTO porost rožce kuřičkolistého
