Root-Takahirova smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Root-Takahirova smlouva (anglicky: Root-Takahira Agreement, japonsky: 高平・ルート協定) představuje bilaterální smlouvu mezi Spojenými státy americkými a Japonskem o Číně z 30. listopadu 1908. Smlouva byla signována ministrem zahraničních věcí USA Elihu Rootem a japonským velvyslancem Takahirou Kogoro.

Náplň smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy podporovaly japonskou stranu během rusko-japonské války v letech 1904-1905. Výměnou zato se dostalo americké vládě japonského uznání na koloniální správu nad Filipínami, stejně jako anexe Havajského království. Spojené státy také uznaly japonské právo na anexi Korey a dominanci v jižním Mandžusku.

Bilaterální vztahy obou zemí se ale zhoršily po obvinění americké strany, že Japonsko nerespektuje politiku otevřených dveří v Číně a diskriminuje americké zboží v rámci mandžuského území, které mělo ve své sféře vlivu.

Dočasně byly tyto nesrovnalosti urovnány touto smlouvou, kde se obě země zavázaly respektovat teritoriální zisky druhého v oblasti Tichého oceánu. Smlouva také obsahovala uznání územní integrity Číny a dodržování principů politiky otevřených dveří na čínském území.

Literatura[editovat | editovat zdroj]