Rošáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rošáda (dříve psaná i rocháda, do češtiny se dostalo přes celou řadu jazyků z perského rokh, což znamená válečný slon) je zvláštní tah v šachu, při kterém táhne zároveň král a věž. Je to jediný tah, při kterém se zároveň pohybují dvě figury stejné barvy. Cílem rošády je přesunout krále na bezpečnější pozici na šachovnici a zároveň vyvinout svou vlastní věž.

Definice[editovat | editovat zdroj]

malá rošáda – královské křídlo: 0-0
velká rošáda – dámské křídlo: 0-0-0

Král, kterým se při provádění rošády táhne nejdříve, udělá dva kroky ve směru věže. Pak krále tato věž přeskočí a postaví se na sousední pole. Při tom se rozlišuje mezi krátkou a dlouhou rošádou. Pokud se pohybuje král a bližší věž na královském křídle, jedná se o krátkou rošádu – v šachové notaci se značí symbolem 0-0. Při tahu krále a vzdálené věže na dámském křídle se jedná o dlouhou rošádu – v šachové notaci se značí symbolem 0-0-0.

Existují celkem 4 možné rošádové tahy:

  • Ke1-c1 a Va1-d1 (dlouhá bílá rošáda)
  • Ke1-g1 a Vh1-f1 (krátká bílá rošáda)
  • Ke8-c8 a Va8-d8 (dlouhá černá rošáda)
  • Ke8-g8 a Vh8-f8 (krátká černá rošáda)

Rošáda může být provedena pouze tehdy když

  1. králem nebylo ještě táhnuto
  2. s příslušnou věží nebylo ještě táhnuto
  3. mezi králem a věží nestojí žádná jiná figura
  4. král nesmí přejít přes žádné pole, které ohrožuje nepřátelská figura (byl by v šachu)
  5. král před provedením a po provedení rošády nestojí v pozici šach
  6. král a vybraná věž musí stát na stejné řadě

Věž může přecházet přes ohrožené pole nebo může být ohrožena nepřátelskou figurou. Rošáda patří mezi tahy králem. Pokud hráč neprovede rošádu v souladu s pravidly a soupeř tuto skutečnost reklamuje, musí hráč namísto rošády provést jiný tah králem (například může udělat rošádu na opačnou stranu). Pokud není možný žádný jiný tah králem v souladu s pravidly, může udělat libovolný jiný tah (tzn. nemusí nezbytně hrát věží).

Pokud neplatí podmínka (1) a (2), je zakázáno provést příslušnou rošádu navždy (do konce partie). Pokud nejsou splněny podmínky (3) až (5) je zákaz udělat rošádu pouze dočasný.

Podmínka (6) byla Mezinárodní šachovou federací přijata až roku 1972, aby se znemožnilo provádět rošádu vertikálně pomocí pěšce proměněného na sloupci e ve věž. Tento způsob rošády byl „objeven“ nizozemským šachistou Maxem Pamem a použit jeho krajanem Timem Krabbé v jedné žertovné šachové úloze.[1]

V kompozičním šachu se rošáda vždy považuje za povolenou, pokud nelze retrográdní analýzou prokázat, že před dosažením úvodní pozice úlohy bylo králem či věží pohnuto.

Opačné rošády[editovat | editovat zdroj]

Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 rd d8 qd e8 f8 rd g8 kd h8 Chess zver 26.png
a7 pd b7 pd c7 d7 bd e7 pd f7 pd g7 bd h7
a6 b6 c6 d6 pd e6 f6 nd g6 pd h6
a5 b5 c5 d5 e5 nd f5 g5 h5 pd
a4 b4 c4 d4 nl e4 pl f4 g4 h4 pl
a3 b3 bl c3 nl d3 e3 bl f3 pl g3 h3
a2 pl b2 pl c2 pl d2 ql e2 f2 g2 pl h2
a1 b1 c1 kl d1 rl e1 f1 g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
Typická pozice s opačnými rošádami, vznikla z dračí varianty sicilské obrany

Opačné rošády je situace, kdy obě strany udělaly rošádu a každá na jinou stranu. Tím pádem jedna udělala krátkou rošádu, druhá dlouhou rošádu. Toto postavení krále ve většině případů určuje plán hry, jelikož obě strany mohou bezstarostně útočit na soupeřova krále pěšci i ostatními figurami, bez obav o oslabení postavení vlastního krále. Jsou však i případy kdy při opačných rošádách není útok na soupeřova krále dobrým plánem (například pokud stále ještě probíhá boj o centrum).

Zvláštnosti[editovat | editovat zdroj]

  • rošáda je jediný tah, při kterém se současně pohybují dvě figury stejné barvy
  • s výjimkou postupu pěšců rovně vpřed je to jediný tah, při kterém nemůže být odstraněna ze šachovnice žádná figura
  • podmínky provedení jsou u rošády stanoveny mimo jiné i minulostí hrané partie (tj. zda bylo nebo nebylo táhnutou určitou figurou); kromě ní se tato zvláštnost vyskytuje už jen u tahu en passant
  • dvě zcela identická postavení figur, ale s rozdílnými právy provést rošádu, se chápou od roku 1964 dvě různá postavení
  • nelze žádným způsobem vrátit v dalším tahu postavení figur do postavení před provedením rošády
  • je to jediný tah, kdy může věž při svém pohybu přeskočit jinou figuru (krále)
  • mimo odtažného šachu je to jediný tah, kdy lze dát tahem krále šach nebo mat.

Smysl rošády[editovat | editovat zdroj]

V počáteční fázi šachové partie se obvykle hraje o vládnutí středu šachovnice. Středoví pěšci jsou vysunuti vpřed a král je bez jejich ochrany ve středu šachovnice v nebezpečí. Věže v této fázi hry stojí uvězněny na okraji šachovnice. Rošáda je velmi dobrý způsob, jak se vypořádat s těmito slabinami. Jediným tahem lze krále skrýt na kompaktní obranou řadu pěšců a zároveň rychle dostat do hry jednu z věží.

Krátká rošáda bývá považována za bezpečnější než dlouhá rošáda. Při dlouhé rošádě je trochu obtížnější bránit dlouhou řadu pěšců, neboť např. pěšec ve sloupci a není vůbec chráněn. Obvykle bývá 8 malých rošád v 10 partiích. Dlouhá rošáda se používá jen zřídka.

Pokud provedou bílý a černý rošády na opačné strany (jako se často stává v tzv. dračích variantách), následuje obvykle velmi prudký boj, neboť protivník může nasadit do útoku řadu pěšců bez nebezpečí oslabení pozice vlastního krále.

Příklad rošády[editovat | editovat zdroj]

Rošáda je jediný tah, při kterém věž může přeskočit jinou figuru. To může někdy vést k zvláštním situacím.

Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 bd d8 kd e8 f8 g8 nd h8 rd Chess zver 26.png
a7 pd b7 c7 pd d7 e7 f7 pd g7 pd h7 pd
a6 b6 c6 pd d6 e6 f6 g6 h6
a5 b5 c5 pd d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 pl f4 g4 h4
a3 b3 c3 nl d3 e3 f3 pl g3 h3
a2 pl b2 rd c2 pl d2 e2 f2 g2 pl h2 pl
a1 rl b1 c1 d1 e1 kl f1 bl g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
11. O-O-O+ !
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 bd d8 kd e8 f8 g8 nd h8 rd Chess zver 26.png
a7 pd b7 c7 pd d7 e7 f7 pd g7 pd h7 pd
a6 b6 c6 pd d6 e6 f6 g6 h6
a5 b5 c5 pd d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 pl f4 g4 h4
a3 b3 c3 nl d3 e3 f3 pl g3 h3
a2 pl b2 rd c2 pl d2 e2 f2 g2 pl h2 pl
a1 b1 c1 kl d1 rl e1 f1 bl g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
… a černý ztrácí věž!

Černý v uvedeném případu netuší, že se dopustil vážné chyby, neboť bílý jej v dalším tahu připraví o jeho věž.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GROOT, Pieter de. De niet bestaande ellenlage rokade [online]. 2006, [cit. 2008-02-23]. Dostupné online. (nizozemsky)