Braní mimochodem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Braní mimochodem, často též en passant ([a:n pasa:n] IPA, francouzsky doslova během míjení), je druh tahu při hře v šachy. Tímto tahem lze odebrat pěšcem soupeřova pěšce, který se posunul ze své úvodní pozice o dvě pole vpřed, a to stejným způsobem, jako kdyby se tento pěšec pohnul pouze o jedno pole (viz diagramy níže). Brát mimochodem je však možné jen v tahu následujícím ihned po posunu soupeřova pěšce o dvě pole – pokud hráč této možnosti nevyužije, v dalších tazích už braní mimochodem nemůže provést. Braní mimochodem je jedinou příležitostí, kdy šachová pravidla povolují hráči odebrat soupeřův kámen jinde než na poli, na kterém tento kámen stojí.[1]

Tento prvek může být i tématem úloh kompozičního šachu. Nezbytnou podmínkou však je, že retrográdní analýzou lze prokázat, že odebíraný pěšec se do výchozí pozice nutně musel dostat posunutím o dvě pole v předchozím tahu.[2]

šachové notaci se při braní mimochodem jako cílové pole zapisuje to, na kterém pěšec nakonec zůstane (stejně, jako by soupeřův pěšec postoupil pouze o jedno pole), a zápis se doplní zkratkou e. p. (en passant), např. exf6 e. p.[3]

Příklad braní mimochodem
Chess zhor 22.png
Chess zver 22.png a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 22.png
a7 b7 c7 d7 e7 f7 pd g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 xx g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 pl f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 22.png
1. Černý pěšec (na tahu) je ve své původní pozici. Pokud by se pohnul na f6, bílý by ho mohl odebrat.
Chess zhor 22.png
Chess zver 22.png a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 22.png
a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 xx g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 pl f5 pd g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 22.png
2. Černý svého pěšce posunul o dvě pole dopředu, z f7 na f5, a na cestě tak minul pole f6.
Chess zhor 22.png
Chess zver 22.png a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 22.png
a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 pl g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 22.png
3. V dalším tahu bílý pěšce bere mimochodem, jako kdyby černý postoupil pouze na pole f6.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Braní mimochodem byla jedna z posledních důležitých změn v pravidlech evropského šachu. Objevilo se spolu s neomezeným rozsahem pohybu dámystřelce a s možností počátečního pohybu pěšce o dvě pole někdy ve 14. až 15. století. Důvodem, proč bylo braní mimochodem do hry uvedeno, byla snaha neumožnit pěšcům vyhnout se (využitím nově zavedených tahů o dvě pole) odebrání soupeřovými pěšci. Protože evropské šachy se v té době již vyvíjely samostatně, asijské šachové varianty tyto vlastnosti nemají.[4]

Remízové pozice[editovat | editovat zdroj]

Charles Tomlinson
British Chess Magazine, 1891
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 rl h8 kl Chess zver 26.png
a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6 kd
a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4 pd
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3 pl
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 pl h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
V 19. století se diskutovalo, zda by po tahu bílého na g4 nastal pat, nebo zda je černý nucen pěšce odebrat mimochodem.

V 19. století, kdy ještě nebyla pravidla šachu kodifikována, se mezi hráči diskutovalo, zda je braní mimochodem pouze právem hráče, který k němu nemůže být nucen, nebo zda jde o běžný tah jako kterýkoliv jiný. To hrálo roli zejména tehdy, pokud byl tento tah jediným možným způsobem, jak se dostat z patu. Například anglický šachista Howard Staunton napsal roku 1860 ve své knize Chess Praxis, že v takovéto situaci se tah musí považovat za vynucený. Jiný anglický šachista Charles Tomlinson zveřejnil jednu takovou pozici v periodiku British Chess Magazine (viz diagram vpravo) a přiklonil se k názoru, že černý se zde remízy z důvodu patu dožaduje oprávněně, neboť braní mimochodem je tahem zcela volitelným.[5] Současná pravidla kodifikovaná Mezinárodní šachovou federací stanovují, že pokud je braní mimochodem jediným legálním tahem, musí se provést. (Totéž platí i pro situaci, kdy je braní mimochodem jediným způsobem, jak se bránit šachu.)[6]

Další situací, kdy braní mimochodem může hrát roli, je remíza z důvodu trojího opakování pozice. Dvě zdánlivě identické pozice na šachovnici, se stejným hráčem na tahu, se totiž mohou ve skutečnosti lišit: v jedné z nich je možné odebrat soupeřova pěšce mimochodem a v následující nikoliv. Pokud takový případ nastane, považuje se reklamace remízy za neoprávněnou.[7]

Příklad ze skutečné partie[editovat | editovat zdroj]

Gundersen–Faul, 1928
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 rd b8 c8 bd d8 qd e8 f8 rd g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pd b7 pd c7 d7 e7 f7 g7 pd h7
a6 b6 c6 d6 e6 pd f6 g6 kd h6
a5 b5 c5 d5 pd e5 pl f5 pd g5 nl h5
a4 b4 bd c4 d4 nd e4 f4 g4 ql h4 pl
a3 b3 c3 nl d3 e3 f3 g3 h3
a2 pl b2 pl c2 d2 e2 f2 pl g2 pl h2
a1 rl b1 c1 bl d1 e1 kl f1 g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
Pozice po 12. … f7–f5
Gundersen–Faul, 1928
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 rd b8 c8 bd d8 qd e8 f8 rd g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pd b7 pd c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 nl f6 g6 h6 kd
a5 b5 c5 d5 pd e5 pl f5 pd g5 pd h5 pl
a4 b4 bd c4 d4 nd e4 f4 g4 ql h4
a3 b3 c3 nl d3 e3 f3 g3 h3
a2 pl b2 pl c2 d2 e2 f2 pl g2 pl h2
a1 rl b1 c1 bl d1 e1 kl f1 g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
Pozice po 14. … g7–g5; bílý dá mat odebráním pěšce en passant.

Na diagramech je zobrazená pozice z partie Gunnar Gundersen – Albert H. Faul sehrané roku 1928 na turnaji Pietzcker Christmas TournamentMelbourne. Černý právě táhl pěšcem z f7 na f5, takže bílému se nabízí možnost jej odebrat en passant pěšcem ze sloupce e. Gundersena však napadlo lepší řešení:[8]

13. h5+ Kh6
14. Jxe6+ g5
15. hxg6 e.p. #

Po tomto odebrání pěšce mimochodem se černý ocitá ve dvojitém šachu od věžestřelce. Protože černý nemůže čelit oběma šachům současně a únikovou cestu na g7 mu blokuje bílý jezdec, nastala v této partii velmi výjimečná situace, kdy k matu došlo tahem en passant. Dvojitý šach od figur, z nichž ani jedna se při šachování nepohnula, může nastat jedině při braní mimochodem.

Kompoziční šach[editovat | editovat zdroj]

Thomas R. Dawson
Falkirk Herald 17. 6. 1914
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 d8 kd e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pd b7 c7 d7 pl e7 f7 g7 pd h7
a6 b6 nl c6 d6 pl e6 f6 nl g6 h6
a5 b5 pl c5 pd d5 kl e5 pd f5 pl g5 h5
a4 b4 c4 pl d4 pd e4 pl f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 pl e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 pl e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Mat 2. tahem

V úlohách kompozičního šachu se braní mimochodem v prvním tahu považuje za nepovolené, s výjimkou, kdy lze tzv. retrográdní analýzou prokázat, že odebíraný pěšec se v předchozím tahu posunul o dvě pole.[2]

Jako příklad může posloužit dvojtažka Thomase R. Dawsona z roku 1914, zobrazená na diagramu vpravo. Je zřejmé, že všechny kameny, o které černý v předchozím průběhu partie přišel, museli odebrat bílí pěšci. (Kdyby některý černý kámen odebral např. bílý jezdec, nemohli by se bílí pěšci dostat do tohoto rozestavení). Z pozice dále vyplývá, že poslední tah černého nemohl být e7–e5, neboť černý pěšec musel pole e7 opustit mnohem dříve, jinak by blokoval černého střelce na poli f8, který by pak nemohl být odebrán bílým pěšcem. A protože černý nemohl táhnout ani c6–c5 (neboť by odjížděl z šachu bílého krále), je jasné, že jeho posledním tahem bylo c7–c5. Bílý proto může tohoto pěšce odebrat en passant a následně matovat černého krále.[9] Řešení úlohy je tedy následující:

0. … c7–c5
1. bxc6 e. p., černý kamkoli
2. c7#

Částečná retrográdní analýza[editovat | editovat zdroj]

Výše zmíněná konvence o braní mimochodem v šachových skladbách byla původně zařazena do tzv. Kodexu pro šachovou kompozici hlavně proto, že nejasnosti okolo možnosti využívat braní mimochodem vyvolávaly pochybnosti o korektnosti mnoha úloh.[9] Existují však i úlohy, v nichž nebývá předchozí historie partie zcela jednoznačně určitelná, a proto se řešení odvíjí ve dvou nebo více liniích. Tento typ úloh se nazývá částečná retrográdní analýza.

Jako příklad může posloužit další Dawsonova úloha, kterou poprvé zveřejnil roku 1915 v knize Retrograde Analysis.[10] Ke správnému řešení bychom potřebovali znát poslední tah černého. Na první pohled je zřejmé, že musel táhnout některým pěšcem. Protože bílému nechybí žádný kámen, nemohlo tímto tahem být braní, a pěšec musel tedy postoupit přímo. Tímto tahem také nemohlo být e6–e5 ani g6–g5, protože to by tito pěšci odcházeli z šachu bílého krále, což není možné. Pokud tedy černý táhl jedním z těchto pěšců, muselo to být o dvě pole. Pokud táhl pěšcem na sloupci c, musela to být reakce na šach bílým střelcem, kterému se postavil do cesty. Protože bílý střelec neměl moc možností pohybu, muselo jít o šach odtažný, a jediný kámen, který mu mohl ustoupit z cesty, byla bílá věž. To bylo možné jen tehdy, pokud jí černý pěšec nestál v cestě, takže i tento pěšec mohl postoupit jedině o dvě pole. Ve všech třech případech tedy černí pěšci mohou být odebráni mimochodem.[11]

Thomas R. Dawson
Retrograde Analysis 1915
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 rl c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 bl b7 bl c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 rl g6 h6
a5 b5 c5 pd d5 pl e5 pd f5 kl g5 pd h5 pl
a4 b4 pl c4 rd d4 kd e4 pl f4 g4 h4
a3 pl b3 pd c3 bd d3 pd e3 nl f3 g3 h3 pl
a2 b2 nl c2 d2 pl e2 f2 pl g2 h2
a1 b1 c1 ql d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Mat 2. tahem
1. linie řešení:
0. … g7–g5
1. hxg6 e. p., S kamkoli
2. Dxc4#
2. linie řešení:
0. … e7–e5
1. dxe6 e. p., g4 nebo S kamkoli
2. Vd8#
3. linie řešení:
0. Vb6–f6+ c7–c5
1. dxc6 e. p.+, Vc5
2. Dxc3#

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pravidla šachu FIDE [online]. Šachový svaz České republiky, [cit. 2009-10-18]. Článek 3. Tahy kamenů. Dostupné online.  
  2. a b Codex for Chess Composition [online]. Hannu Harkola, 1999, rev. 2008-09-07, [cit. 2009-10-18]. Kapitola IV - Miscellaneous Conventions. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pravidla šachu FIDE, C. Notace šachové partie
  4. SCIMIA, Edward. Special Rules: Castling, Promotion and En Passant [online]. About.com, [cit. 2009-10-18]. Kapitola En Passant. Dostupné online. (anglicky) 
  5. WINTER, Edward. Stalemate [online]. Chesshistory.com, 1999, [cit. 2009-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HARKNESS, Kenneth. Official Chess Handbook. New York : D. McKay Co., 1967. (anglicky) 
  7. Pravidla šachu FIDE, Článek 9. Remíza
  8. Gunnar Gundersen vs Albert H. Faul [online]. Chessgames.com, [cit. 2009-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b JANKO, Angela; JANKO, Otto. En Passant Capture [online]. [cit. 2009-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DAWSON, T. R.; HUNSDORFER, W.; WHITE, A. C.. Retrograde Analysis. Leeds : Whitehead and Miller, 1915. (anglicky) 
  11. KEYM, Werner. „Partial Retrograde Analysis“ and „Retro Strategy” in the modified Codex [online]. [cit. 2009-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOOPER, David Vincent; WHYLD, Kenneth. The Oxford Companion to Chess. 2. vyd. Oxford : Oxford University Press, 1992. ISBN 0-19-866164-9. (anglicky)