Žertovná šachová úloha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Žertovná šachová úloha je šachová úloha, která na rozdíl od běžných úloh kompozičního šachu s vážně míněnými tématy, jako jsou například témata Grimshaw, Novotný nebo Lačný, používá jako jeden ze svých hlavních nebo vedlejší prvků humor. Žertovnou šachovou úlohu nebývá složité řešit, ale existují výjimky. V některých případech se skladatel, ve snaze zabránit řešiteli uspět klasickou analýzou, uchýlí k různým trikům. V jiných případech humor vychází z neobvyklých závěrečných pozic. Humor hraje svou roli také v mnoha běžných šachových úlohách, protože jejich řešení zdánlivě odporuje logice šachové hry.

Samořešitelné úlohy[editovat | editovat zdroj]

V. Ropke
Skakbladet, 1942
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 kl b8 c8 kd d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pl b7 c7 pl d7 pd e7 f7 g7 h7
a6 b6 pd c6 d6 pl e6 f6 g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 pd b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 pl b3 c3 d3 pl e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Bílý táhne a dá mat 6. tahem

Některé problémy ve své podstatě vůbec problémy nejsou. Zadání šachové úlohy na diagramu vpravo ukládá bílému dát černému mat v 6 tazích. Vtip v tomto případě spočívá v tom, že při dodržení šachových pravidel bílý ani nemá jinou možnost, než dát černému mat v 6 tazích: dostupné povolené tahy vedou přímo k „řešení“:

1. d4 b5
2. d5 b4
3. axb4 a3
4. b5 a2
5. b6 a1D
6. b7 mat.[1]


Nekonvenční řešení šachových úloh[editovat | editovat zdroj]

Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 rd b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 kd b7 pl c7 rl d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
a5 kl b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Bílý táhne a dá mat prvním tahem
Tim Krabbé, 1972
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 pl f6 g6 h6
a5 b5 c5 d5 pd e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 pd d4 e4 f4 g4 pd h4
a3 b3 pd c3 pl d3 e3 kd f3 pl g3 pl h3 pd
a2 b2 pl c2 d2 e2 f2 g2 h2 pl
a1 rl b1 c1 d1 e1 kl f1 g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
Bílý táhne a dá mat 3. tahem

Šachová pravidla jsou poměrně jednoduchá a jasně definovaná. Přesto si někdy skladatelé všimnou různých nejasností a využijí je k vytvoření žertovných úloh. Typickým příkladem může být pozice zobrazená na druhém diagramu. Podle zadání má bílý dát mat prvním tahem. Na první pohled je to zcela nemožné. Řešením je proměna bílého pěšcečerného jezdce na poli b8, čímž černý král přijde o jedinou možnou únikovou cestu. Současná pravidla Mezinárodní šachové federace však požadují, aby se pěšec vždy proměnil ve figuru stejné barvy.

O něco propracovanější příklad složil nizozemský spisovatel a šachista Tim Krabbé, který využil mezery v definici rošády. Na třetím diagramu má bílý dát mat 3. tahem. Hlavní variantou řešení je 1. e7 Kxf3 2. e8V! Kg2 3. O-O-O-O! mat. Bílý za pomoci své nově proměněné věže rochuje tak, že přesune krále na e3 a věž na e2. Šachová pravidla platná v té době tah nezakazovala, protože věž na e8 se ještě nepohnula. Mezinárodní šachová federace následně přijala k pravidlu rošády dodatek, že rochující věž musí stát na stejné řadě šachovnice jako král.[2]

Neobvyklá pozice nebo pohyb kamene[editovat | editovat zdroj]

M. Kirtley
The Problemist, 1986, 1. cena
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 b8 c8 d8 ql e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pd b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 pl b6 pl c6 d6 e6 f6 pd g6 h6
a5 rl b5 c5 d5 e5 f5 pl g5 h5
a4 b4 pd c4 pl d4 e4 f4 pd g4 h4 pl
a3 nl b3 c3 d3 e3 bl f3 nl g3 h3
a2 kd b2 rd c2 d2 e2 bl f2 kl g2 h2 pl
a1 b1 c1 d1 e1 rl f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Samomat 8. tahem

Některé problémy jsou zajímavé svým neobvyklým rozložením kamenů na šachovnici. Některé úlohy s přímým matem a zvláště s pomocným matem byly sestaveny s kameny tvořícími například tvary písmen, číslic nebo dokonce stromu.

„Úloha s malou domů“[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze zajímavých problémů je zobrazen na čtvrtém diagramu. Na konci této úlohy se bílé figury dostanou do velmi povědomé pozice. Krabbé tento problém nazval „úloha s malou domů“ (anglicky: back home task). Dále o úloze napsal, že sice postrádá strategii a hlubší téma, neboť všechny tahy černého jsou vynucené, ale je to jedna z nejhumornějších šachových úloh, jaké kdy viděl.

Zadáním úlohy je samomat 8. tahem, to znamená, že bílý musí přinutit černého, aby mu dal mat proti své vůli:

1. Jb1+ Kb3
2. Dd1+ Vc2
3. Sc1 axb6
4. Va1 b5
5. Vh1 bxc4
6. Ke1 c3
7. Jg1 f3
8. Sf1 f2 mat.[3]


„Housenkové téma“[editovat | editovat zdroj]

G. Bridgewater
Chess, 1936
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 kd b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pl b7 pd c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 pd c6 d6 e6 f6 g6 h6
a5 b5 pd c5 d5 e5 f5 bl g5 h5
a4 b4 pd c4 d4 e4 f4 kl g4 h4
a3 b3 pd c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 rl b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Bílý táhne a dá mat 6. tahem
W. A. Shinkman, 1887
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 kd b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8 Chess zver 26.png
a7 pl b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 pl b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
a5 pl b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 pl b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 pl b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 pl b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 rl b1 c1 d1 e1 kl f1 g1 h1
Chess zhor 26.png
Bílý táhne a dá mat 8. tahem

Termín „housenkové téma“ (anglicky: caterpillar theme) pochází od Tima Krabbého, který ho používá pro úlohy a studie, v nichž se jeden po druhém pohybují zdvojení nebo ztrojení pěšci. Na diagramu vlevo je zvláště humorný případ, kdy bílý matuje soupeře v 6 tazích. Řešení je 1. Sb1 b2 2. Va2 b3 3. Va3 b4 4. Va4 b5 5. Va5 b6 6. Se4 mat. V jednom svém článku, věnovaném tomuto tématu, Krabbé citoval asi 10 podobných případů.[4]

Americký skladatel William A. Shinkman (1847–1933) sestavil úlohu, zobrazenou na diagramu vpravo, se šesti pěšci za sebou na sloupci a. Vzhledem k tomu, že úloha má být hlavně vtipná, není řešení obtížné:

1. 0-0-0 Kxa7
2. Vd8 Kxa6
3. Vd7 Kxa5
4. Vd6 Kxa4
5. Vd5 Kxa3
6. Vd4 Kxa2
7. Vd3 Ka1
8. Va3 mat."

Velkou vadou úlohy však je, že má i druhé řešení, tzv. duál – tah 1. Kd2 vede k matu v 8 tazích také.[5]

Humor v tradičnějších šachových úlohách[editovat | editovat zdroj]

Humor může být také součástí některých tradičních témat, jako například groteska nebo Excelsior.

Roku 2004 se odehrál kompoziční šachový turnaj zaměřený na humorné šachové koncovky. Dvě vítězné úlohy lze i s řešeními nalézt na webových stránkách Tima Krabbého.[6][7]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRABBÉ, Tim. Open Chess Diary [online]. [cit. 2008-02-22]. Kapitola 267. 16 November 2004: No-brainers. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GROOT, Pieter de. De niet bestaande ellenlage rokade [online]. 2006, [cit. 2008-02-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  3. KRABBÉ, Tim. Open Chess Diary [online]. [cit. 2008-02-23]. Kapitola 289. 16 July 2005: The Back Home Task. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KRABBÉ, Tim. ChessCafe.com [zip]. [cit. 2008-02-22]. Po rozbalení komprimovaného souboru lze dotyčný článek nalézt v krabbe08.pdf. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KRABBÉ, Tim. The Kuwait Immortal [online]. [cit. 2008-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. KRABBÉ, Tim. Open Chess Diary [online]. [cit. 2008-02-23]. Kapitola 281. 3 April 2005: Dancing down the staircase. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KRABBÉ, Tim. Open Chess Diary [online]. [cit. 2008-02-23]. Kapitola 276. 20 February 2005: Humor. Dostupné online. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joke Chess Problem na anglické Wikipedii.