Richard Covey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Richard Oswalt Covey
Astronaut NASA
Státní příslušnostSpojené státy americké
Datum narození1. srpna 1946 (77 let)
Místo narozeníFayetteville, Arkansas, USA
Předchozí
zaměstnání
Zkušební pilot
HodnostPlukovník USAF
Čas ve vesmíru26d 21h 09m
Kosmonaut od1978
MiseSTS-51-I, STS-26, STS-38, STS-61
Znaky misí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Oswalt Covey (* 1. srpna 1946 ve Fayetteville, Arkansas[1], USA) je bývalý americký astronaut, který se zúčastnil letů s raketoplány, později řídící pracovník NASA.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 ukončil střední školu (Choctawhatchee High School, Salimar), absolvoval Purdueovu univerzitu (Purdue University), v roce 1969 zde získal hodnost mistra leteckých a astronautických věd. V armádě se po zaškolení v akademii a na základně Edwards stal velitelem zkušební letky v Air Force Center Detachment 2 Raglin na Floridě. Je ženatý (manželka Covey, Kathleen rozená Allbaughová) a má dvě děti. V době, kdy byl přijat mezi astronauty (1978), byl již v hodnosti majora vojenského letectva. Používal přezdívku Dick.[2].

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Poprvé vzlétl ve svých 39 letech. Bylo to z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral na palubě raketoplánu Discovery. Posádka: velitel plk. Joseph Engle, pilot pplk. Richard Covey a trojice letových specialistů: James van Hoften, John Lounge a William Fisher. Během letu STS-51-I vypustili tři družice a to ASC-1, Aussat 1 a vojenskou Leasat 4, známou též pod jménem Syncom. Poté zachytili na oběžné dráze družici Leasat 3 a podařilo se jim ji opravit a vrátit na orbitu. Přistáli na základně Edwards.

O tři roky později letěl podruhé, opět raketoplán Discovery z kosmodromu na Floridě. Posádka: Frederick Hauck, pilot plk. USAF Richard Covey a tři letoví specialisté: pplk. David Hilmers, John Lounge a George Nelson. Během čtyřdenního letu STS-26 vypustili družici typu TDRS. I tentokrát přistáli na základně Edwards.

V roce 1990 letěl potřetí, tentokrát v raketoplánu Atlantis a byl jeho velitelem. V posádce vojenské mise STS-38 s ním byli důstojníci Frank Culbertson, Charles Gemar, Carl Meade a Robert Springer. Vynesli a vypustili desetitunovou tajnou družici typu AFP-658. Kvůli nevlídnému počasí u základny Edwards byl čtyřdenní let ukončen na mysu Canaveral.

Počtvrté letěl v prosinci 1993 v nejnovějším raketoplánu Endeavour v misi STS-61, jejímž hlavním (a splněným úkolem) bylo opravit na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled HST (Hubble Space Telescope). Posádka: plk. Richard Covey, kpt. Kenneth Bowersox, dr. Franklin Musgrave, dr. Kathryn Thorntonová, západoevropský astronaut švýcarského původu Claude Nicollier, dr. Jeffrey Hoffman a Thomas Akers. Startovali na Floridě, let trval 10 dní, přistáli na základně Edwards.

Během čtyř svých letů strávil ve vesmíru 26 dní. Je zapsán jako 179. člověk ve vesmíru.

Po ukončení letů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 z týmu astronautů NASA odešel, ovšem v Houstonu na různých velitelských postech zůstal i nadále (vyjma období 19982006 u firmy Boeing) a to doposud.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 357. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]