Questenberkové
| Questenberkové / Questenbergové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Durynsko,  České království |
| Tituly | Hrabata a purkrabata |
| Rok založení | 13. století |
| Větve rodu | Durynská, česká, moravská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Questenberkové nebo Questenbergové (německy /von/ Questenberg) je starý ministeriální rod původem z Durynska. Své jméno odvozuje od stejnojmenného hradu Questenbergu, nazvaného podle obce Questenbergu.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Jedna z prvních písemných zmínek pochází z 24. února 1275, kdy je zmiňován jistý „Fredericus de Questenberg, servus“, panoš hraběte Fridricha z Beichlingenu, jako svědek. Poté se tento Fridericus objevuje ještě několikrát do roku 1303. Jiný člen rodu, „Heinricus de Questenberg“, je zmiňován v letech 1367 až 1369. Nejstarší zmínka o opevněném hradu Questenburg pochází z roku 1349. Tento hrad a panství Questenberkové opustili pravděpodobně po roce 1369 a usadili se mimo jiné jako měšťané v lübecké Hanze. Heřman z Questenberka (1294–1323, † 1348–1408), jeho syn: Tielmann z Questenberka (1345–1491, ženatý s Sybellou ze Zuchtejna, 1376–1408).
Rod se později rozšířil také v Rakousku a Čechách a dosáhl zde významných úřadů a poct. Císař Ferdinand III. 17. března 1627 udělil bratrům Gerhardovi a Heřmanovi z Questenberka diplom svobodných pánů. Linii z Questenburka byl roku 1661 v Čechách a na Moravě potvrzen rytířský stav. Císař Leopold I. povýšil diplomem z 25. ledna 1696 Gerharda svobodného pána z Questenberka do hraběcího stavu.
Poslední osobou hraběcí linie v Čechách byl Jan Adam hrabě z Questenberka, jímž roku 1752 vymřela. Jan Adam byl velikým podporovatelem hudby, na jeho zámku v Jaroměřicích se provozovala představení barokní opery v italštině, ale také v němčině a češtině. Na představení měli přístup také poddaní, což v té době nebylo obvyklé. Působili zde významní hudební skladatelé (Antonio Caldara, Johann Adolf Hasse, František Antonín Míča ad.)
V letech 1623 až 1752 drželi svobodní páni z Questenberka moravské panství Jaroměřice nad Rokytnou, v letech 1624 až 1752 Bečov.
Erb[editovat | editovat zdroj]
Rodový erb je zlatě a modře čtvrcený, nad ním je korunovaný lev. Na korunované přilbě s modro-zlatým krytím je šest pštrosích per, rovněž modře a zlatě čtvrcené.
Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]
- Gerhard z Questenberka (1586–1646), říšskoněmecký diplomat a státník, nabyvatel jaroměřického panství
- Kašpar z Questenberka (1571–1640), premonstrátský opat, generální vikář české provincie
- Jan Antonín z Questenberka (1633–1686)
- Jan Adam z Questenberka (1678–1752), císařský úředník, velký mecenáš umění
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Questenberg (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ernst Heinrich Kneschke: Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon, sv. 7, Leipzig 1867, str. 301 f. Digitalizováno
- Leopold Nedopil: Deutsche Adelsproben aus dem Deutschen Ordenscentralarchive, 2 sv., Wien 1868
- Questenberg, die Grafen, Genealogie rodu, in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ), 24. díl. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1872, S. 148
