Píseň vyšehradská
| Píseň vyšehradská | |
|---|---|
 | |
| Autor | Václav Hanka |
| Původní název | Milostná píseň pod Vyšehradem |
| Jazyk | čeština |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Píseň vyšehradská, někdy také Píseň pod Vyšehradem nebo Milostná píseň pod Vyšehradem (používaná zkratka PV) je český rukopis údajně nalezený během národního obrození, který se stal jedním z vedlejších předmětů sporu o pravost rukopisů. Patří do souboru těch památek, které nalezl buď sám Hanka, nebo někdo v jeho okruhu, a text Písně vyšehradské je také obvykle vydáván společně s texty Rukopisu královédvorského, Rukopisu zelenohorského a Milostné písně krále Václava.[1]
Objevení a publikace
[editovat | editovat zdroj]Rukopis jako vůbec první ze sporných pergamenů objevil v roce 1816 Josef Linda. Jedná se o jeden list rozměru asi 15 x 22 centimetrů, popsaný po jedné straně. Text má 19 řádků. Prý se nacházel v deskách velké knihy nájemců domu, kde Linda bydlel, a kterou používal jako podnožku. Linda se pak údajně přiznal, že špatně čitelná písmena z neznalosti nevhodně na pergamenu obtáhl.[2] Podle toho, že první část útržku básně opěvuje Vyšehrad, se odvozovaly názvy pergamenu. V Národním muzeu je uložen pod označením Píseň pod Vyšehradem.[3] Pod stejnou signaturou 1 A b 4 je v Národním muzeu uložen také rukou psaný opis textu Písně pod Vyšehradem, jehož původ není známý, ale je u něj i německo-latinská poznámka připisovaná Josefu Dobrovskému, že „19 řádků na pergamenovém listu objevil Linda“.[3][4]
Přepis textu publikoval Lindův tehdejší spolubydlící a údajný objevitel Rukopisu královédvorského Václav Hanka v prvním svazku Starobylých skládání roku 1817; tím ho zařadil do období 13. až 14. století. Následně text roku 1818 otiskl i Josef Dobrovský jako ukázku staročeské poezie ve svém německy psaném díle Dějiny české řeči a literatury.
Obdobný text byl Národnímu muzeu později předán ještě dvakrát: v roce 1856 německý překlad, nalezený údajně ve městě Raabu a antedatovaný do roku 1724 (s označením „Alt-böhmisches Lied“, staročeská píseň), a v roce 1933 takzvaný Negativní otisk, objevený údajně ve Štýrském Hradci v roce 1891.[3][5]
Hodnocení pravosti
[editovat | editovat zdroj]Už v roce 1824 označil Josef Dobrovský svůj dřívější názor za omyl a označil Píseň vyšehradskou za podvrh.[2] Pravost rukopisu zkoumala koncem 50. let 19. století komise, jejíž práce se zúčastnil i Pavel Josef Šafařík a která dospěla k závěru, že jde o padělek.[6][7]
V roce 1886 zkoumala Píseň vyšehradskou další muzejní komise s profesory Vojtěchem Šafaříkem a Antonínem Bělohoubkem: mimo jiné potvrdila, že písmo má dvojité tahy (což mohl způsobit Linda), ale hlavně konstatovala, že se při chemických zkouškách – na rozdíl od Rukopisu královédvorského - rukopis Písně vyšehradské choval podobně jako rukopisy nedávného původu, nikoliv jako rukopis středověký.[8]
V roce 1897 se dokonce objevil názor, že exemplář Písně vyšehradské uchovávaný v Národním muzeu je „padělek padělku“, tedy že bylo původní falzum nahrazeno jiným, které mělo být věrohodnější.[9]
Píseň vyšehradská byla zkoumána také v Kriminalistickém ústavu takzvaným Ivanovovým týmem v letech 1968 – 1971 s jednoznačným závěrem: exemplář z Národního muzea je palimpsest.[10]
Text Písně vyšehradské
[editovat | editovat zdroj]Pokud jde o obsah textu, je Píseň vyšehradská fragmentem písně, připomínající středověkou milostnou lyriku. Začíná vlasteneckou oslavou Vyšehradu a pokračuje citovými výlevy zamilovaného mladíka. V české kultuře nenašel tento text větší odezvu, na rozdíl od textů Rukopisu královedvorského či Rukopisu zelenohorského (líbil se prý Karlu Hynku Máchovi).[2]
Autorství textu je obvykle připisováno Václavu Hankovi, i když např. podle Julia Enderse může být text Písně vyšehradské opravdu opisem nebo zápisem nějakého textu vzniklého dříve.[11] I u německé verze dodané do Národního muzea v roce 1856 je označení „stará česká píseň“. Případná znalost podobného, již existujícího textu není v rozporu ani s hypotézou Zdenka F. Daneše, že Píseň vyšehradská mohla vzniknout jako pokus začínajícího písaře, který si pergamen jako poměrně vzácný materiál uchoval pro možné další použití.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ IVANOV, Miroslav. Utajené protokoly aneb geniální podvod. 1. vyd. Praha: Vydavatelství a nakladatelství MV ČR, 1994. 224 s. ISBN 80-85821-06-0. S. 101,102.
- ↑ a b c DOBIÁŠ, Dalibor, et al. Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885). 1. vyd. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2421-3. S. 598–601.
- ↑ a b c BRČÁK, Marek, et al. Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea: Signatura 1 A. Praha: Národní muzeum, Scriptorium, 2014. ISBN 978-80-7036-421-5. S. 201.
- ↑ NESMĚRÁK, Karel. Dosud neznámý opis Písně vyšehradské. In: Almanach rukopisné obrany II. Praha: NEKLAN, 1993. 104 s. ISBN 80-900884-8-1. S. 53.
- ↑ BENEŠ, Jiří, et al. Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea: signatury 1 B a 1 C. Praha: Národní muzeum, Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-7036-448-2. S. 845.
- ↑ AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. Praha: Libri, 1993. Dostupné online. ISBN 80-901579-0-4. S. 302.
- ↑ NOVOTNÝ, Jan. Pavel Josef Šafařík. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1971. S. 195.
- ↑ a b PhDr. Z. F. Daneš, Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. zfdanes.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-06.
- ↑ TRUHLÁŘ, Josef. O účelech padělků musejních. Athenaeum. Březen 1887, s. 184–189. Dostupné online.
- ↑ IVANOV, Miroslav, et al. Protokoly o zkoumání Rukopisů královédvorského a zelenohorského a některých dalších rukopisů Národního muzea v Praze (1967-1971). Praha: Národní muzeum v Nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1993. 116 s. S. 110, 111.
- ↑ Almanach rukopisné obrany. www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HANKA, Václav: Starobylá Skládanie. Památka XIII. a XIV. věku z nejvzácnějších rukopisů vydaná. Díl první. Praha: Bohumil Haase, 1817
- DOBROVSKÝ, Josef: Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur. Ganz umgearbeitete Ausgabe. Praha: Bohumil Haase, 1818
Novodobé vydání
[editovat | editovat zdroj]- Staročeské zpěvy hrdinské a milostné: Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Vydání 1. Bílovice: Černý Drak, 2018. 143 stran. ISBN 978-80-907324-1-4. (Obsahuje oba Rukopisy v novodobé transkripci společně s Písní vyšehradskou a Milostnou písní krále Václava.)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Píseň vyšehradská na Wikimedia Commons
Dílo Milostná píseň pod Vyšehradem ve Wikizdrojích- Píseň vyšehradská v textech J. Enderse – zastánce pravosti rukopisu
