Pyrogallol
| Pyrogallol | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | benzen-1,2,3-triol |
| Triviální název | pyrogallol |
| Ostatní názvy | 1,2,3-trihydroxybenzen |
| Anglický název | Pyrogallol |
| Německý název | Pyrogallol |
| Funkční vzorec | C6H3(OH)3 |
| Sumární vzorec | C6H6O3 |
| Vzhled | bílý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 87-66-1 |
| SMILES | OC1=C(O)C=CC=C1O |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 126,11 g/mol |
| Teplota tání | 131-134 °C |
| Teplota varu | 309 °C |
| Hustota | 1,45 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 Zdraví škodlivý (Xn) | |
| R-věty | R20/21/22 R52/53 R68 |
| S-věty | (S2) S36/37 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pyrogallol nebo benzen-1,2,3-triol je bílý krystalický prášek a mocné redukční činidlo. Poprvé jej připravil Scheele v roce 1786 zahříváním kyseliny gallové.
V alkalickém prostředí ochotně absorbuje vodu, čímž bezbarvé prostředí zfialoví. Může rovněž absorbovat kyslík, čehož se využívá k měření množství kyslíku ve vzduchu.
Pyrogallol našel své využití ve fotografii jako vývojové činidlo, při barvení vlasů, barvení tkaných materiálů a při absorpci kyslíku u analýzy plynů. Má také antiseptické účinky.
Nyní se příliš nedoporučuje vystavovat se této sloučenině. Pyrogallol by se neměl využívat při moderním barvení vlasů kvůli podezření z toxicity.[1]
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyrogallol na anglické Wikipedii.
