Prohoz
Prohoz (anglicky picking, německy Schusseintrag) je odborný výraz pro činnost zanášení útku prošlupem mezi osnovní niti při výrobě tkanin.[1]
Rychlost a délka dráhy prohozu podstatně ovlivňují výkonnost stroje. Teoretický výkon (P) v m/min vyjádřený vzorcem
P = počet prohozů / min. × délka zanešeného útku (m)
je jedno z hlavních měřítek pro porovnání různých typů tkacích strojů.[2]
Druhy prohozních ústrojí[editovat | editovat zdroj]
K zanášení útku slouží prohozní ústrojí, jejichž konstrukce byly během posledních více než 200 letech vyvinuty v mnoha variantách. Na začátku 21. století patří k základním, prakticky používaným typům zejména:
| Druh tkacího stroje |
Hlavní části prohozního ústrojí[2] |
Max. délka prohozu (cm) [2] |
Max. výkon m / min |
Zvláštní znaky |
| ruční stav | člunek, pudítko, šňůra (cukátko) | cca 120 | 30–40[3] | s létajícím člunkem |
| mechanický člunkový stroj | vačka, prohozní rameno s babkou, člunek (500 g) | cca 380 | 540[2] | hlučnost 100–110 dBA (nárazy člunku na babku)[4] |
| jehlový stroj | tuhá jehla (rapír): vačka, ozubený segment, jehla (80 g) ohebná jehla: klikový mechanizmus, ozubený segment, jehla (pás) |
300 425 |
1260[5] 1500[6] |
pro prohoz. ústrojí dodatečně šířka stroje jehla z pružné oceli nebo plastu |
| skřipcový stroj | torzní tyč, vodicí lamely, skřipec (projektil) | 655[6] | 1570[6] | 7–12 projektilů na stroj |
| pneumatický stroj | kompresor, řada tlakových trysek, sací tryska, vodicí lamely (konfuzory) | 430[5] | 2000[5] | tlak vzduchu 0,35–0,6 MPa |
| hydraulický stroj | vodní čerpadlo, tryska, vodní paprsek (max ø 20 mm) | 230[7] | 2300[5] | systém je vhodný jen pro syntetické materiály |
| kruhový stroj | zanašeč s cívkou (max. 14 kg),[8] pohon magneticky nebo odvalováním po hnacím válci[9] | bez omezení[9] | 1800[2] | 4–8 zanašečů útku na stroj |
| stuhový stroj člunkový[10] | vačka, ozubená tyč, člunek s cívečkou | 50 | 300 (na vývod) | 2–20 vývodů na stroj, až 200 útků na cm tkaniny |
| stuhový stroj jehlový[11] | klikový mechanizmus, útková jehla s kyvadlovým pohybem | 30 | >1000 (na vývod) | 2 až 3 prohozy nad sebou možné 2–8 vývodů na stroj |
| stroj na řezané stuhy | [12] jehlové ústrojí: jako u standard. strojů[13] pneumatické ústrojí: jako u standard. strojů | 120 120 |
1000 1140 |
na laciné stuhy a štítky |
Rozsah použití prohozních zařízení[editovat | editovat zdroj]
Popsané techniky prohozu se ve světě používají na více než 8 milionech tkacích strojů. Z toho:
- Člunkový prohoz (na 2,8 milionech ručních[14] a 4 milionech mechanických stavech[15]
- Bezčlunkový prohoz (na 1,2 milionech skřipcových, jehlových, pneumatických a hydraulických strojích[16]
- Několik desítek tisíc kruhových a stuhových strojů je vybaveno speciálně upraveným prohozním ústrojím.
V tabulce nejsou uvedeny:
Víceprošlupní stroje dosahovaly ve zkušebním provozu výkonu až 6000 m/min, ve větším měřítku se však neprosadily a v roce 2005 se přestaly vyrábět.[17]
Stroje na kovové, netextilní tkaniny mohou zatkávat s jehlovým prohozním ústrojím až 450 m drátu za minutu.[18]
Skřipcové stroje s mimořádnou pracovní šířkou (až 12 m) používané ke tkaní filmových pláten a geotextilií. Např. stroj se šířkou paprsku 846 cm běží se 130 obr./min.[5]
Prohoz barevných útkových nití[editovat | editovat zdroj]
Výběrem ze 4 až 16 barev útkových nití a jejich systematickým zaváděním do prohozního ústrojí se vzorují tkaniny na strojích s běžnou pracovní šířkou do 150 cm.
Používaná zařízení:
- U člunkových strojů je to (nejčastěji) tzv. stoupací člunečník (zásobník) sestávající ze 4 skříněk umístěných vedle prohozního ústrojí. Každá skříňka nese člunek s přízí v určité barvě, vertikální pohyb skříněk, kterým se přivádí člunek s požadovanou barvou příze přímo k prohoznímu ústrojí, je řízen speciální vačkou.
- U bezčlunkových strojů se odvíjí příze s patřičnou barvou z křížem soukané cívky umístěné na okraji stroje. Záměna barev je řízena listovým nebo žakárovým ústrojím a u strojů s vačkovým prošlupem děrnými kartami speciálního agregátu.[19][20]
Spotřeba elektrické energie v závislosti na způsobu prohozu[editovat | editovat zdroj]
U standardních tkacích strojů se počítá s následujícími poměry:[21]
| Druh zanašeče útku | člunek | skřipec | jehla | vzduch | voda |
| KWh / kg tkaniny | 1,8 | 1,3 | 2,5 | 3,2 | 0,9 |
Galerie prohozních ústrojí[editovat | editovat zdroj]
-
Stoupací člunečník na tkacím stroji z poloviny 20. století -
Prohozní ústrojí s tuhou jehlou (v trubici uprostřed snímku) -
Projektil ze skřipcového prohozního ústrojí -
Schéma pneumatického prohozního ústrojí -
Člunek ze stuhového tkacího stroje
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kolektiv autorů: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1988 ISBN 3-926685-39-5, str. 3.77
- ↑ a b c d e Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 348–353
- ↑ Webstuhl [online]. Globale Suche, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. (německy)
- ↑ Noise generation [online]. NPTL, 2013-08-01 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-13. (anglicky)
- ↑ a b c d e Adanur: Handbook of Weaving, CRC-Press 2000, ISBN 978-1-4200-3196-6
- ↑ a b c 3 Technologies [online]. Itema, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ water jet loom 424 [online]. Linkedln, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rundwebmaschinen [online]. Starlinger, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Schneider: Weberei Verfahren und Maschinen, Springer Verlag 1931, ISBN 978-3-642-49063-7, str. 41-44
- ↑ Lüdicke/Fiedler/Gorke: Technologie der Textilfasern 2. Band/2.Teil, Springer-Verlag 2013, ISBN 978-3-642-91080-7, str. 274–282
- ↑ Essig:Nadel-Bandwebtechnik, Jakob Müller Institute 2005, ISBN 3-906491-08-0, str. 55–84
- ↑ Bandwebsysteme [online]. Jakob Müller AG, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. (německy)
- ↑ Neue Lunftdüentechnologie [online]. ftt, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Lend and Hand [online]. Altacit Global, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Power Loom Industry [online]. F2F, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tops & Flops [online]. Gherzi, 2010-05-25 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Saalfrank: Wirkungen neuer Technologien auf das Lohnniveau, Springer-Verlag 2013, ISBN 978-3-322-94236-4
- ↑ Drahtwebmaschinen [online]. Schlatter, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 547–556
- ↑ P1 Greiferwebmaschine [online]. Dornier, 2011-08-03 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
- ↑ 13. Techno-Economic [online]. NPTL, 2013-08-01 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. (anglicky)