Hydraulický tkací stroj
Hydraulický tkací stroj (anglicky water jet loom; německy Wasserdüsen-Webmaschine) je stroj se systémem zanášení útku s pomocí vodního paprsku. [1]
Funkce a použití hydraulického stroje[editovat | editovat zdroj]
Funkce zařízení [2] k zanášení útku a k sušení hotové tkaniny je schematicky znázorněna na nákresu:
Útková nit se odebírá z cívky (1), délka niti odměřená ústrojím 2 a 3 se vede do dávkovače (4 a 5), který ji podává do trysky (7). Do trysky se zároveň vstřikuje z čerpadla (6) pod tlakem 0,5–1,5 kg/cm2 (cca 50–150 kPa) na každý prohoz útku 0,5–2,5 ml vody. Z hotové tkaniny se odstraňuje vlhkost odsáváním (8) a sušením horkým vzduchem (9). [1]
Hydraulické stroje se vyrábějí v pracovní šíři do 230 cm, jejich výkon může dosáhnout až 2300 metrů útku za minutu, spotřeba vody se kalkuluje 40 l/hod., spotřeba energie na zanášení útku je nižší, než u jiných systémů tkaní.
Stroje mají klidný chod, obsluha je poměrně jednoduchá, u lehčích a středně těžkých tkanin se na nich dá dosáhnout velmi dobré jakosti výrobků. Podstatná nevýhoda systému je v tom, že se na hydraulických strojích mohou racionálně zpracovávat jen příze ze syntetických filamentů. [3]
Z historie hydraulických strojů[editovat | editovat zdroj]
Vladimír Svatý, vynálezce systému zanášení útku vodním paprskem, nechal patentovat hydraulický stroj v roce 1950. První stroje (s pracovní šířkou 104 cm a výkonem cca 800 metrů útku za minutu) se vyráběly ve Zlíně a první provoz tkalcovny tohoto druhu na světě byl se 150 stroji otevřen v roce 1955 v Semilech. [4] Licence na použití patentu byly brzy nato prodány do Asie. Japonské licenční stroje běžely v roce 1972 s výkonem 1200 m/min. a asi od roku 1995 se dosahuje výkonu do 2300 m/min. [3]
Koncem 20. století bylo ve světě instalováno 140 000 hydraulických strojů (více než 95 % v Asii) tj. cca 1/10 celkové kapacity tkalcoven. [5] [6]
V roce 2013 se podílely hydraulické stroje na celkové světové kapacitě 1,3 milionu bezčlunkových tkacích strojů asi 1/3, takže podíl tkanin s útkem zanášeným vodním paprskem dosáhl ve světě zhruba 20 %. [7] V roce 2019 bylo nově instalováno 78 000 strojů.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Člunkový tkací stroj, Pneumatický tkací stroj, Jehlový tkací stroj, Skřipcový tkací stroj
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Adamur: Handbook of Weaving, CRC Press 2020, ISBN 9781420031966, str. 219-222
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 498-505
- ↑ Water jet weaving [online]. Surkvil Sabharwal, 2013-11-06 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b water jet loom 424 [online]. Linkedln, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Day/McNeil: Biographical Dictionary of the History of Technology, Taylor & Francis 1998, ISBN 978-0-415-19399-3 str.1184
- ↑ Ash/Howe/Kueh: China's Economic Reform: A Study with Documents, Routledge 2013, ISBN 978-1-134-54714-2, str. 174
- ↑ Water jet looms [online]. Jaghdish Gabani, 2014-11-26 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textile Outlook [online]. Textile Intelligens, 2016 [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Decrease in worldwide shipments [online]. Knitting Industry, 2020-06-11 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky)