Listový stroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Listový stroj (angl.: dobby, něm.:Schaftmaschine), zvaný také listovka, je zařízení, které umožňuje tvoření prošlupu s větším počtem (cca 10-30) brdových listů na tkacím stroji.

Princip konstrukce stroje[editovat | editovat zdroj]

Listovka "6 x 1” (muzeum v anglickém Bradfordu)

Na tkacích strojích s vačkovým prošlupním zařízením (angl.: cam shedding) se instaluje maximálně 10 brdových listů. Tímto systémem se dají tkát jen vazby se střídou do 12 osnovních a 8 útkových nití.[1]

Na strojích s listovkami se dá prakticky umístit až 28 listů (s dělením podle tloušťky nosníku listu 10-20 mm). Elektronicky řízená zařízení tohoto druhu umožňují tkaní s obrovskou střídou vazby s velikostí vzoru přes 6400 útků tj. až 3 metry po délce tkaniny. Mechanizmus tvoří soustava vaček, pák, jehel, platin a pružin, na kterou jsou napojeny jednotlivé tkací listy. Listovka je poháněna od hlavní hřídele tkacího stroje, pohyb jednotlivých listů je řízen programovým ústrojím, které sestává u starších strojů z pásu s děrovanými kartami (viz příklady na levé straně dolního snímku) a u novějších od mikroprocesoru.

Vyráběné stroje[editovat | editovat zdroj]

  • První listové stroje se objevily ve 20. letech 19. století.[2]
  • Nejstarší známou konstrukcí je Hattersleyova listovka z roku 1867[3] (Na hořejším snímku je listovka s negativním zdvihem vyvinutá koncem 19. století z původní Hattersleyovy konstrukce)
Tkací stroj z poloviny minulého století s mechanicky řízenou listovkou
  • V posledních desetiletích vyniká ve světové produkci švýcarská firma Stäubli, která dodává dva druhy listovek:

Pozitivní dvojzdvižné stroje (od poloviny 20. století). Na každou druhou otáčku stavu připadá jedna otáčka listovky. Listy se pohybují jen jedním směrem, nazpět jsou taženy pružinou. Tkací stroje s touto listovkou mohou dosáhnout rychlosti 500 otáček (tzn. zatkávat 500 útků) za minutu.[4]

Rotační listovky (od roku 1975), u kterých se nože a platiny pohybují v po kruhových dráhách.[5] Na strojích s těmito listovkami se dá zatkávat až 1500 útků za minutu.[6]

  • U moderních strojů je ovládací mechanizmus uložen v dolní části tkacího stroje (dříve byla typická nadstavba, jak ukazuje dolejší snímek). Listovka může mimo prošlupní ústrojí ovládat i jiné činnosti tkacího stroje, např. barevnou záměnu útku, zbožový regulátor atd.

Některé konstrukce listovek jsou zaměřeny na speciální použití . např. pro technické tkaniny, pro hydraulické tkací stroje, pro tkaní kovových sít[7] apod.

  • V Čechách se vyráběly první listovky už od 90. let 19. století např. v Žandově (firma Stäubli) a v Lomnici nad Popelkou. Jedna z úspěšných konstrukcí byl model RBH 20 AS (vynálezce Hadinec), jehož výroba dosáhla v 60. letech minulého století 20 000 kusů. Poslední zmínky o výrobě na území ČR pochází z 80. let.[8]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 426-443

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice prošlupních zařízení (anglicky): http://www.textileschool.com/School/Weaving/Sheddingmachines.aspx
  2. Z historie listových strojů: http://www.skolatextilu.cz/history/tkani/3.html
  3. Patent na Hattersleyovu listovku z roku 1867: http://www.gracesguide.co.uk/George_Hattersley_and_Sons
  4. Příklad pozitivního listového stoje (německy): http://www.staubli.com/de/textile/textilmaschinen/schaftweben/federrueckzug-schaftmaschinen-s2700/
  5. Příklad pozitivního listového stoje (německy): http://www.staubli.com/de/textile/textilmaschinen/schaftweben/rotationsschaft-maschinen-2800/
  6. Učební texty TU Istambul (anglicky): http://textilefabric.yolasite.com/resources/Weaving_Chapter4b_dobby.pdf
  7. Listovka pro tkaní kovových sít (německy): http://www.schneider-ozga.de/html/schaftmaschinen.html
  8. Z historie výroby listovek v Čechách: http://tkani.webzdarma.cz/tryska.html