Portál:Hudba/Článek/2017/12.
Tosca ([toska]) je opera o třech dějstvích italského skladatele Giacoma Pucciniho na italské libreto, které napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa. Premiéra se konala v divadle Teatro Costanzi v Římě dne 14. ledna 1900. Libreto, napsané na základě francouzské divadelní hry La Tosca Victoriena Sardoua z roku 1887, je melodramatické dílo odehrávající se v Římě v červnu 1800 v době, kdy nadvláda Neapolského království nad Římem byla ohrožena Napoleonovou invazí do Itálie. Obsahuje vyobrazení nejen vášnivého milostného vztahu, ale také mučení, vraždy a sebevraždy, stejně jako některé z nejznámějších dramatických a lyrických árií Giacoma Pucciniho.
Puccini viděl Sardouovu hru, když byla uváděna během turné v roce 1889 v Itálii, a po určitém váhání v roce 1895 získal práva na zhudebnění tohoto dramatu. Převedení mnohomluvné francouzské hry do výstižné italské opery trvalo čtyři roky, během nichž se skladatel opakovaně dohadoval se svými libretisty a vydavatelem. Tosca pak měla premiéru v době nepokojů v Římě a její první uvedení bylo ze strachu z narušení o jeden den odloženo. Přes nevalné hodnocení kritiků měla opera okamžitý úspěch u veřejnosti.
Hudebně je Tosca strukturována jako prokomponovaná forma s áriemi, recitativy, sbory a dalšími prvky hudebně sladěnými do hladkého celku. Puccini používá wagneriánské leitmotivy identifikující postavy, předměty a nápady. Zatímco kritici často zavrhovali tuto operu jako povrchní melodrama se zmatky v zápletce, je na druhou stranu všeobecně uznávána síla její partitury a vynalézavost její orchestrace. Dramatická síla Tosky a hudební vykreslení jejích postav nepřestávají fascinovat účinkující i diváky a dílo zůstává jednou z nejčastěji prováděných oper na světových jevištích. Opera také vyšla na mnoha nahrávkách, a to jak studiových, tak ze živých představení.