Platytholus
 PlatytholusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 68 až 66 mil. let | |
|---|---|
 Přibližná podoba pachytola. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Marginocephalia |
| Čeleď | Pachycephalosauridae |
| Podčeleď | Pachycephalosaurinae |
| Rod | Pachytholus Horner, Goodwin & Evans, 2023 |
| Binomické jméno | |
| Pachytholus clemensi Horner, Goodwin & Evans, 2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Platytholus ("plochý/široký kopeček" - podle tvaru lebky) byl rod menšího býložravého pachycefalosauridního dinosaura, žijícího v období nejpozdnější křídy (věk pozdní maastricht, asi před 68 až 66 miliony let) na území dnešního západu USA.[1] Jedná se tedy o jednoho z posledních žijících severoamerických druhohorních dinosaurů.[2]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Fosilie tohoto dinosaura má podobu fragmentu lebky (katalogové označení MOR 2915 ze sbírek instituce Museum of the Rockies) a byla objevena na začátku 21. století v sedimentech geologického souvrství Hell Creek na území východní Montany (kraj Garfield). Patřila středně velkému pachycefalosauridovi, většímu než jsou typičtí zástupci rodu Sphaerotholus, ale menšímu, než jsou vzrostlí jedinci rodu Pachycephalosaurus. Nový taxon byl formálně popsán v dubnu roku 2023 tříčlenným týmem dvou amerických a jednoho kanadského paleontologa, přičemž vedoucím práce je paleontolog John R. (Jack) Horner, který fosilii sám objevil.[3]
Platytholus byl podle provedené fylogenetické analýzy vývojově blízce příbuzný rodu Prenocephale z Mongolska a dále rodu Acrotholus z Kanady. Rody Sphaerotholus i Pachycephalosaurus, vyskytující se ve stejných ekosystémech, spadali do odvozenější (vývojově vyspělejší) skupiny Pachycephalosaurini.[4]
Jednalo se patrně o malého po dvou se pohybujícího (bipedního) dinosaura, jehož lebka dosahovala délky kolem 20 cm. Celková délka těla mohla činit asi 2 až 3 metry, hmotnost několik desítek kilogramů.[5]
Je možné, že lebeční dómy tohoto i dalších pachycefalosauridů byly zaživa pestře zbarveny a sloužily tak nejspíš k signalizaci a komunikaci v rámci druhu.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Článek na webu New Dinosaurs (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Víc než polovina dinosaurů byla objevena ve třech státech. OSEL.cz [online]. 5. července 2023. Dostupné online. (česky)
- ↑ John R. Horner, Mark B. Goodwin & David C. Evans (2023). A new pachycephalosaurid from the Hell Creek Formation, Garfield County, Montana, U.S.A.. Journal of Vertebrate Paleontology: e2190369. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2023.2190369
- ↑ SOCHA, Vladimír. Tlustolebý svědek zkázy. OSEL.cz [online]. 8. dubna 2019. Dostupné online. (česky)
- ↑ Obrazová rekonstrukce platythola na webu DeviantArt (anglicky)
- ↑ https://news.berkeley.edu/2023/05/23/did-dome-headed-dinosaurs-sport-bristly-headgear/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Robert M. Sullivan (2003). Revision of the dinosaur Stegoceras Lambe (Ornithischia, Pachycephalosauridae). Journal of Vertebrate Paleontology. 23 (1): 181–207. doi: 10.1671/0272-4634(2003)23[181:rotdsl]2.0.co;2
- Carr, T. E. and Williamson, T. D. (2002). A new genus of highly derived pachycephalosaurian from western North America. Journal of Vertebrate Paleontology. 22 (4): 779-801. doi: 10.1671/0272-4634(2002)022[0779:angodp]2.0.co;2
- Brown B.; Schlaikjer E. M. (1943). A study of the troödont dinosaurs with a description of a new genus and four new species. Bulletin of the American Museum of Natural History. 82 (5): 115–149.
- Longrich N. R.; et al. (2010). Texacephale langstoni, a new genus of pachycephalosaurid (Dinosauria: Ornithischia) from the upper Campanian Aguja Formation, southern Texas, USA. Cretaceous Research. 31: 274–284. doi: 10.1016/j.cretres.2009.12.002
- Woodruff, C. D.; et al. (2021). Ontogeny and variation of the pachycephalosaurine dinosaur Sphaerotholus buchholtzae, and its systematics within the genus. Zoological Journal of the Linnean Society. zlaa179. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa179
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- SOCHA, Vladimír. Nový tlustolebec od Pekelného potoka. OSEL.cz [online]. 17. dubna 2023. Dostupné online. (česky)