Prenocephale
|
|
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Rekonstrukce vzhledu rodu prenocefale
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
Prenocephale byl středně velký býložravý nebo možná všežravý dinosaurus. Známý je z pozůstatků zahrnujících i lebku. Žil před přibližně 70 milióny let na území dnešního Mongolska a Severní Ameriky.
Popis [editovat]
Dva až tři metry dlouhý Prenocephale představoval bipední (dvojnohé) zvíře žijící ve stádech, vnějším vzhledem trochu podobné ornitopodům. Měl totiž dlouhé zadní končetiny a ocas, avšak krátké přední končetiny. Vývojově však patřil do skupiny Pachycephalosauria, která byla víc příbuzná rohatým dinosaurům (Ceratopsia) a heterodontosaurům (např. Heterodontosaurus) než ornitopodům. Podobně jako jiní pachycefalosauři, disponoval silnou lebkou, v jeho případě kopulovitého tvaru. Okolo kostěné klenby měl výrazné malé kostěné výrůstky, zřejmě sloužící k ozdobě.
Účel silné lebky [editovat]
Dodnes není jisté, k čemu sloužily mimořádně silné lebeční kosti pachycefalosaurů. Původně se myslelo, že samci do sebe v době říje, v rámci zápolení o samice, naráželi hlavami jako někteří dnešní kopytníci. Lebce však chybělo pórovité tkanivo k absorbování síly nárazů. Mohlo tedy dojít k poškození mozku. Někteří vědci předpokládají, že samci nenaráželi hlavami o hlavy soků, ale o široká bedra.
Reference [editovat]
- Palmer, D., ed (1999). The Marshall Illustrated Encyclopedia of Dinosaurs and Prehistoric Animals. London: Marshall Editions. p. 137. ISBN 1-84028-152-9.
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prenocephale na slovenské Wikipedii.
