Pachycephalosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Pachycephalosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (před 70-65 mil. let)
Lebka pachycefalosaura v oxfordském muzeu
Lebka pachycefalosaura v oxfordském muzeu
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: ptakopánví (Ornithischia)
Čeleď: Pachycephalosauridae
Rod: Pachycephalosaurus
Binomické jméno
Pachycephalosaurus wyomingensis
Gilmore, 1931

Pachycephalosaurus ("tlustohlavý ještěr") byl středně velký ptakopánvý dinosaurus, žijící na západním území Severní Ameriky v období pozdní svrchní křídy (asi před 70-65,5 miliony let). Patřil tedy k vůbec posledním neptačím dinosaurům, jejichž zkameněliny jsou objevovány v souvrství Hell Creek. Dal název celé skupině ptakopánvých dinosaurů, jejichž fosílie jsou známé již z jurského období - pachycefalosauři.

Objev[editovat | editovat zdroj]

První zkameněliny pachycefalosaurů byly zřejmě objeveny již v 50. letech 19. století. Materiál typového druhu P. wyomingensis však popsal až Charles W. Gilmore v roce 1931. Teprve v roce 1943 však s novým kompletnějším materiálem popsali tento taxon správně paleontologové Barnum Brown a Erich Maren Schlaikjer. V současnosti je jako platný druh uznáván pouze P. wyomingensis.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Anatomie pachycefalosaura není dobře známá, protože byly fakticky dodnes objeveny jen části jeho lebky. Ta byla extrémně ztluštělá a vytvářela „helmu“ (frontoparietální dóm) vysokou až kolem 25 cm. Dříve se dokonce předpokládalo, že mohlo jít o dutou mozkovnu a že tito dinosauři byli tedy velmi inteligentní. Brzy však bylo prokázáno, že je kost kompaktní a mozek byl ve skutečnosti velmi malý. Pachycephalosaurus byl dvounohý (bipední) dinosaurus, který měřil maximálně asi 5 metrů na délku (existují však odhady až osmimetrové). Jeho hmotnost mohla dosáhnout zhruba 450 kilogramů, u odrostlých jedinců však možná až 2 tun. Byl s jistotou býložravý a jeho zuby nasvědčují spásání tuhé vegetace. Patří k poměrně známým a často zobrazovaným dinosaurům.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]