Pitulník postříbřený
 Pitulník postříbřený | |
|---|---|
 Pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | pitulník (Galeobdolon) |
| Binomické jméno | |
| Galeobdolon argentatum Smejkal, 1975 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum) je středně vysoká, žlutě kvetoucí bylina s nápadnou stříbřitě bílou kresbou na listech. Je to druh z rozsahem malého, nedávno zavedeného rodu pitulník. V České republice je považován za zdomácnělý neofyt, který se do volné přírody dostal záměrnou lidskou činností.
Jeho původ je neznámý a není jisto, zda se jedná o náhodně vzniklou mutaci nebo je výsledkem cíleného šlechtěni. Poprvé byl popsán z našeho území (z Brněnska) českým botanikem Miroslavem Smejkalem v roce 1975.[2][3][4]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh se pěstuje ve většině evropských zemí jako dekorativní, půdopokryvná rostlina vysazovaná na zastíněných plochách hřbitovů, parků a rozlehlejších zahrad. Občas zplaňuje a dostává se mimo vyhrazený areál, kde za příhodných podmínek, dostatku vlhkosti a kypré výživné půdy vytváří souvislé porosty. Ve volné přírodě nejčastěji roste v nížinách a středních nadmořských výškách.[3][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalé rostliny s vystoupavými nebo přímými, nevětvenými lodyhami dorůstající obvykle do 20 až 45 cm. Lodyha je dutá, mírně čtyřhranná a v její spodní části rostou na hranách hustě a na plochách řídce dolů směřující chlupy. Lodyha je porostlá křižmostojnými listy s dlouhými řapíky, které mají čepele vejčité, trojúhelníkovité nebo okrouhlé, bývají dlouhé 3 až 8 cm a široké 2 až 4 cm. Čepele jsou na bázi okrouhlé nebo mělce srdčité, po okraji nepravidelně jednoduše nebo dvojitě zoubkované a koncový zub bývá krátký a tupý. V horní části lodyhy listy přecházejí v listeny, které jsou znatelně užší. Listy i listeny mají na lícní straně, souměrně podél střední žilky, stříbřitou kresbu o ploše poloviny až třech čtvrtin plochy čepele. Z vodorovného oddenku rostou až 1 m dlouhé poléhavé až plazivé kořenící odnože, které přezimují; listy mají obdobného tvaru jako jsou na lodyze.
V paždí dvou až pěti řad listenů vyrůstají v lichopřeslenech, po pěti až deseti, zlatožluté dvoupyské oboupohlavné květy. Pět trojúhelníkovitých zubů kalichu se štětinkami na konci je v době plodů 12 až 15 mm dlouhých. Žlutá koruna, velká 20 až 25 mm, má horní eliptický pysk široce klenutý a spodní trojcípý pysk nestejně dělený s hnědými skvrnami. Čtyři 20 až 28 mm dlouhé tyčinky nesou tmavě hnědé prašníky. Svrchní semeník je vytvořen ze dvou plodolistů a má jedinou čnělku s bliznou. Kvete od dubna do května. Květy obsahují nektar a nejčastěji jsou opylovány čmeláky. Pitulník postříbřený je tetraploidní druh 2n = 36.
Plody jsou čtyři černé a vejčité tvrdky 4 až 5 mm dlouhé. Druh se obvykle rozšiřuje svými kořenícími odnoženi nebo oddělky oddenku.[3][4][5][6]
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
Pitulník postříbřený se od ostatních druhů nejlépe odliší charakteristickou kresbou na listech. Tu vytváří souvislý klikatý pruh po obou stranách okolo střední žilky listů i listenů. Stříbrné zbarvení je nejnápadnější v chladných měsících, tehdy se rubová strana listů zabarvuje do kaštanově hnědého odstínu a ten proniká i na lícovou stranu.
Stříbřité zbarvení na listech se může občas objevit i ostatních pitulníků. U těch se ale projevuje jako jednotlivé, od sebe oddělené skvrny, které obvykle nebývají na všech listech.[3][4]
-
Porost pitulníku postříbřeného -
Kořenící výběžky
_04_ies.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BioLib.cz – Galeobdolon argentatum (Pitulník postříbřený) [online]. BioLib.cz [cit. 2014-08-28]. Dostupné online.
- ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.08.2014]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Pitulník postříbřený [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.04.2012 [cit. 2014-08-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ROSENBAUMOVÁ, Radka; SUDA, Jan. Pitulníky: botanická tajenka a její rozluštění. S. 253–255. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2005 [cit. 28.08.2014]. Čís. 6, s. 253–255. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Hluchavník striebristy [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2014-08-28]. S. 260–261. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)
- ↑ RAND, Martin. Lamiastrum galeobdolon subsp. argentatum [online]. Biological Records Centre, Wallingford, Oxfordshire, UK, rev. 08.08.2011 [cit. 2014-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pitulník postříbřený na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření pitulníku postříbřeného v ČR
