Pavel Winternitz
| Pavel Winternitz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. července 1936 Praha |
| Úmrtí | 13. února 2021 (ve věku 84 let) Montréal |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně |
| Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Montréalská univerzita (od 1972) |
| Ocenění | CAP-CRM Prize in Theoretical and Mathematical Physics |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Winternitz (25. července 1936 Praha – 13. února 2021 Montreal) byl česko-kanadský fyzik a matematik. Poslední léta působil jako profesor na montreálské universitě (Centre des recherches mathématiques, CRM).
Život[editovat | editovat zdroj]
Pavel Winternitz byl synem lékaře Maxe Winternitze a vnukem Moritze Winternitze, významného rakousko-českého Indologa a Etnologa. Jeho matka se za svobodna jmenovala Alma Marušková a pocházela ze severočeského Hrádku nad Nisou. Vyrůstal v Praze, dětství ale strávil v Anglii, kam jeho rodiče emigrovali před nacistickou okupaci (1939-1945). Po maturitě na pražském gymnáziu získal v roce 1955 stipendium na studium jaderné fyziky v Sovětském svazu na universitě Puškina v Leningradě dnes Sankt Petersburg. Do roku 1955 v Československu nebylo prakticky možno studovat a rozvíjet jakýkoliv obor jaderného výzkumu. Teprve po politickém uvolnění a Mezinárodní konferenci o atomové energii v Ženevě ve zmíněném roce byla nejen založena Mezinárodní agentura pro atomovou energii (zkráceně MAAE), ale Sovětský svaz dovolil rozvoji tohoto oboru i v jeho satelitních státech. Při tom velkoryse podporoval i zakládání vědeckých ústavů a škol, jakož i výuku studentů a aspirantů.
Po ukončení studia v roce 1960 s vyznamenáním pracoval v Ústavu jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži u Prahy. V roce 1962 se oženil s Miladou roz. Pejclovou, se kterou měl dva syny (dvojčata) Petra a Michala. V letech 1962–1968 pobýval na služební pobytu ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Pracoval zde na problematice rozptylu elementárních částic. Roku 1966 promoval pod vedením sovětského fyzika Jakova A. Smorodinského. Téma jeho disertace bylo Anwendungen der Darstellungstheorie der Lorentzgruppe auf die Berechnung relativistischer Streuamplituden in der Elementarteilchenphysik.
Studium v Lenigradě a pracovní pobyt v Dubně umožňoval cestovat a poznávat Sovětský svaz v rozsahu, jaký běžným turistům v té době nebyl myslitelný. Winternitz takto navštívil Kavkaz a kavkazské republiky, pohoří Ťan-šanu a středoasijské republiky. V roce 1965 se Pavel Winternitz zúčastnil spolu s jinými českými kolegy (Marta a Mirek Malý, Rostislav Caletka, František Lehar) ze Spojeného ústavu jaderných výzkumu horolezecké expedice na Pamír, a výstupem na 7134 metrů výsoký Pik Lenina vyrovnali tehdejší československý výškový rekord, přičemž Marta Malá držela svůj ženský rekord až do roku 1977.
Jeho pobyt v Dubně skončil v roce 1968, krátce před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Bezprostředně po tom odešel se svou rodinou do Anglie, později do USA a nakonec roku 1972 do Kanady, kde působíl na Montrealské universitě, od roku 1984 jako řádný profesor.
Profesor Pavel Winternitz patříl k nejcitovanějším fyzikům českého původu. Po roce 1989 navštěvoval pravidelně Českou republiku, navázal úzké kontakty s českými a slovenskými vědci (které v mnoha případech nebyly nikdy zpřetrhány) a aktivně působíl na ČVUT. V roce 2001 obdržel cenu za teoretickou fyziku v jaderném centru v Dubně, o rok později byl oceněn CAP/CRM-cenou za teoretickou fyziku Kanadské Asociace Fyziků (CAP). V roce 2006 mu byl udělen na ČVUT čestný titul doktor honoris causa. V roce 2011 obdržel narodní cenu "Patria", dosud nejvyšší vědecké vyznamenání udělované vládou České republiky. Cena se uděluje občanům působícím v zahraničí za mimořádný počin v oblasti základního výzkumu.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Group theory and numerical analysis, American Mathematical Society 2005
- John Harnad Groups and symmetries: from Neolithic Scots to John McKay, American Mathematical Society 2009
- John Harnad, P. Sabidussi (spoluautoři) Integrable systems: from classical to quantum, American Mathematical Society 2000
- Decio Levi (spoluautor) Painlevé Transcendents: their asymptotics and physical applications, Plenum Press 1992
- D. Levi, L. Vinet (spoluautoři) Symmetries and integrability of difference equations, American Mathematical Society 1996
- Systèmes dynamiques non linéaires: intégrabilité et comportement qualitatif, Les Presses de l´Universit´t de Montreal 1986
- D. Levi (spoluautor) Symmetries and nonlinear phenomena, 1988
- Lie groups and solutions of nonlinear differential equations, in K. B. Wolf (Herausgeber) Nonlinear Phenomena, 1983
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Yvan Saint-Aubin, Luc Vinet (Herausgeber) Algebraic methods in physics: a Symposium for the 60th Birthday of Jiří Patera and Pavel Winternitz, Springer 2001 (Konferenz Montreal 1997)
- František Lehar "O zlaté kleci a jiné vzpomínky", Akropolis 2003, ISBN 80-7304-037-9
- Kdo je kdo - Osobnosti české současnosti, Nakladatel: Agentura Kdo je kdo, ISBN 80-902586-9-7
- K. Pacner, F. Houdek, L. Koubková "Čeští vědci v exilu", Nakladatelství Karolinum 2007
- I.Kraus: Čestní doktoři na české technice v Praze, ČVUT, ISBN 978-80-01-03938-0
- S. Štrbáňová, A. Kostlán "Sto českých vědců v exilu" Academia, ISBN 978-80-200-1915-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Winternitz na Wikimedia Commons - Zum Erhalt des CAP/CRM Preises Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine.
- Homepage Archivováno 23. 3. 2023 na Wayback Machine.
- [1]
¨