Paulovnie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Paulovnie

paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa)
paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: paulovniovité (Paulowniaceae)
Rod: paulovnie (Paulownia)

Paulovnie (Paulownia) je jediný rod čeledi paulovniovité (Paulowniaceae) vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy pocházející převážně z Číny. Patří mezi ceněné okrasné dřeviny s nápadnými květy i listy.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Paulovnie jsou opadavé nebo stálezelené stromy. Dorůstají výšky 5 (Paulownia taiwaniana) až 30 (Paulownia fortunei) metrů. Kůra je hladká, v mládí s nápadnými lenticelami. Větévky jsou vstřícně postavené. Listy jsou vstřícně postavené, někdy i po 3 v přeslenu, dlouze řapíkaté. Čepel je celistvá nebo mělce dlanitě 3 až 5laločná, s dlanitou žilnatinou a se zvlněným nebo zvláště v mládí často pilovitým okrajem.

Květenství jsou velká, válcovitého až kuželovitého tvaru, složená nejčastěji z 3 až 5květých přisedlých nebo stopkatých vrcholíků. Květy jsou oboupohlavné, souměrné. Kalich je zvonkovitý až kuželovitý, chlupatý, s horním cípem větším než zbývající 4 cípy. Koruna je purpurová nebo bílá, nálevkovitě zvonkovitá až trubkovitě nálevkovitá, dvoupyská. Spodní pysk je prodloužený a trojlaločný, horní je dvoulaločný. Korunní trubka je na bázi zúžená a prohnutá. Tyčinky jsou 4, přirostlé ke koruně. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, se 2 pouzdry. Plodem je lokulicidní dvouchlopňová tenkostěnná nebo dřevnatá tobolka s mnoha drobnými semeny.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje 6 nebo 7 druhů. Všechny druhy se vyskytují v Číně, paulovnie Fortunova (Paulownia fortunei) přesahuje i do Laosu a Vietnamu. Paulovnie rostou v nížinných i horských lesích až do nadmořské výšky 3000 m.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Paulovniovité jsou sesterskou větví čeledi zárazovité (Orobanchaceae). V dřívějších systémech byl rod paulovnie nejčastěji řazen do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae) jako její jediný stromový zástupce.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Paulovnie jsou atraktivní a nápadné okrasné dřeviny. Většina druhů není v našich podmínkách zimovzdorná. Nejčastěji je pěstována paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), řidčeji paulovnie Fortunova (Paulownia fortunei), lišící se od prvního druhu především tvarem květenství a tobolek.[3] Ve sbírkách Pražské botanické zahrady v Tróji je pěstována paulovnie Fargesova (Paulownia fargesii), v Arboretu Žampach paulovnie protáhlá (Paulownia elongata).[4]

Paulovnie je rychle rostoucí rostlina, tedy je prakticky využitelná v energetice jako zdroj dřeva. To navíc nemá suky, proto je ceněné dřevaři, a zároveň se v něm vyskytuje jen málo pryskyřice, což paulovnii činí vhodnou pro výrobu ethanolu.[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Paulovnie jsou teplomilné dřeviny vyžadující výživnou a dosti vlhkou hlinitou půdu. Stanoviště je třeba chráněné před mrazivými větry, které způsobují zmrznutí násady květenství. Stromy rostou zpočátku velmi bujně a plné mrazuvzdornosti dosáhnou až tehdy, když se růst zpomalí a začnou nasazovat tenčí a ne tak dužnaté přírůstky.[6]

Rozmnožují se ze semen. Tobolky se sbírají přímo ze stromů ještě před jejich otevřením. Semena se vysévají na jaře bez předchozí stratifikace. Mladé rostliny je třeba na zimu přikrývat. Vegetativně lze paulovnie množit zimními kořenovými řízky, tyto rostliny ale mají slabý kořenový systém.[6]

Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Paulownia [online]. . Dostupné online.  
  2. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  4. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  5. Zasadíte paulovnii a za rok máte čím topit. Budete sklízet dřevo - iDNES.cz [online]. idnes.cz, [cit. 2013-01-24]. Dostupné online.  
  6. a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu