Přeslička bahenní
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Přeslička bahenní
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Equisetum palustre L. |
Přeslička bahenní (Equisetum palustre L. ) je rostlina z oddělení přesličky, jehož jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s.l.).
Obsah |
Popis [editovat]
Přeslička bahenní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10-50 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Na rozdíl od přesličky rolní nemá přeslička bahenní sezónní dimorfismus, fertilní lodyha s výtrusnicovým klasem se nijak výrazně neliší od lodyh sterilních. Lodyhy se zpravidla ve střední části přeslenitě větví, vzácněji se nevětví vůbec. První článek v přeslenu je kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (na rozdíl od přesličky rolní, kde je to naopak). Střední dutina zabírá asi 1/4 průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.
Stanoviště [editovat]
Roste nejčastěji na vlhkých loukách, např. v pcháčových loukách sv. Calthion, někdy také v rašelinných a slatinných loukách. Najdeme ji i na loukách dosti degradovaných nebo na natropogenních stanovištích.
Areál rozšíření [editovat]
Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.
Výskyt v ČR [editovat]
Velmi hojný druh, častější je spíše v nižších polohách, nad 1000 m n. m. většinou už chybí.
Použití [editovat]
Obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin, který nemizí ani po sušení.
Literatura [editovat]
- Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
