Otníel
| Otníel | |
|---|---|
 | |
| Místo pohřbení | hrob Otníela ben Kenaze |
| Bydliště | Izrael |
| Povolání | soudce |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Aksa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otníel (hebrejsky: עָתְנִיאֵל, Otni'el), v českých Biblích přepisováno též jako Otoniel, byl po Jozuovi druhý soudce synů Izraele. Jméno Otníel je vykládáno jako „Opatrovník Boží“ či „Opatrovníkem (je) Bůh“.[1]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Otníel byl podle starozákonního záznamu synem Kenaze. Starším bratrem Kenaze byl Káleb.[2] Vyplývá z toho, že Otníel byl Kálebovým synovcem a pocházel tedy stejně jako jeho strýc z kmene Juda. Otníel dostal za ženu Aksu, která byla dcerou Káleba. Dostal ji za zásluhy o dobytí Kirjat-seferu, později nazývaného Debír, což byla jedna z bitev v procesu postupného podmaňování zaslíbené země.[3]
Odpadnutí Izraele[editovat | editovat zdroj]
Jak se v biblickém období soudců mnohokrát později opakovalo, i krátce po zahájení procesu podmaňování Zaslíbené země synové Izraele přestali být věrní Hospodinu, mísili se s pozůstatky národů, které na území zaslíbené země ponechali a sloužili jejich bohům. Hospodin vzplanul hněvem proti Izraelcům a vydal je do rukou krále aramského Dvojříčí, Kúšana Rišatájimského.[4] Avšak synové Izraele začali volat o pomoc. Obrátili se správným směrem – volali o pomoc k Hospodinu. Hospodin jim poskytl zachránce, jímž byl Otníel,[5] na němž spočinul duch Hospodinův. Ten měl Izraelcům pomoci, aby se úspěšně postavili proti aramejskému králi Kúšanovi, který je 8 let utlačoval.[6]
Podle midraše v „Seder olam raba“ Hospodin dopustil útlak Kúšana Rišatájimského kvůli dvěma událostem, jež jsou obsáhleji popsány v 17. až 19. kapitole knihy Soudců. První událost se týkala zbudování Míkovy soukromé svatyně se sochou „tesanou a litou“,[7] kterou příslušníci kmene Dan přemístili do města Lajiš, kde se stala součástí modlářského kultu.[8] Druhá událost se týkala skupinového znásilnění,[9] jehož se dopustili obyvatelé Gibeje z kmene Benjamín.
Soudcovské období[editovat | editovat zdroj]
Podle Davida Ganse Otníelovo soudcovské období spadá do let 2516–2556 od stvoření světa neboli do let 1246–1205 před naším letopočtem. To odpovídá údaji, podle něhož země „žila v míru po čtyřicet let, dokud Otníel, syn Kenazův, nezemřel.“[10] Po smrti Otníela soudil syny Izraele Ehúd. Podle názoru rabího Izáka Abrabanela byl Otníel třetím tradentem ústní Tóry počíteje od Mojžíše a prvním tradentem z řady 12 stařešinů (hebrejsky זְקֵנִים, zekenim),[11] o nichž se zmiňuje traktát Mišny s názvem Pirkej avot (Výroky otců) těmito slovy: „Moše přijal Zákon na Sinaji a předal ho Jozue, Jozue stařešinům a ti zase prorokům, …“[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 372.
- ↑ Sd 1, 13 (Kral, ČEP)
- ↑ Joz 15, 13–19 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 8 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 9 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 17, 4 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 18, 30 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 19, 25 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 11 (Kral, ČEP)
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 50, 55.
- ↑ (česky) Pirkej avot 1:1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otníel na Wikimedia Commons - Heslo Otniel (Otoniel) v online Biblickém slovníku Antonína Novotného
