Násedlnice
Šablona:Infobox - sídlo Násedlnice je malá vesnice, část obce Kněžmost v okrese Mladá Boleslav. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Kněžmosta, je zde evidováno 32 adres.[1] Trvale zde žije 87 obyvatel.[2] Násedlnice je také názvem katastrálního území o rozloze 4,14 km2.
Historie
Vznik obce lze patrně historicky spojit s nedalekou Studénkou, kde je doložena existence „velké tvrze“ a románského kostela, minimálně z přelomu 12. a 13. století. První zmínka o Násedlnici však pochází až z roku 1398, kdy je na zdejší tvrzi usazen Mikuláš Odkolek z Násedlnice. Obec je uváděna jako „nákolní stanice“. Rod Odkolků drží ves s tvrzí do roku 1454, kdy jejich majetek přechází, jako odúmrť, do rukou královské komory a odtud je postoupen Herešovi z Chlumu. Ten vzápětí prodal Násedlnici významnému majiteli kosteckého panství, Janu Zajíci z Házmburka. Část obce se později dostala do rukou Hrzánů z Harasova, ale již v roce 1456 je zpět v držení Jana Zajíce. Zánik tvrze lze odhadovat do druhé poloviny 16. století, kdy byli majiteli Vančurové z Řehnic, kteří ji opět připojili ke Studénce. Za třicetileté války se Násedlnice stala majetkem Albrechta z Valdštejna a je následně i se Studénkou připojena k panství mnichovohradišťské větve Valdštejnů. Tak tomu bylo až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století.
Dnes není známa žádná stopa po tvrzi. Dle výzkumů z počátku 20. století (J. V. Šimák) se násedlnická tvrz nalézala na nepatrném pahrbku v blízkosti rybníka Volšáku na severozápadní straně vsi, mohla však stát i v místech pozdějšího barokního hospodářského dvora, jemuž dodnes dominuje mohutná sýpka z 18. století. Nedaleko obce severovýchodním směrem se nalézalo malé hradiště z doby laténsko-halštatské, což může mít souvislost s nálezem několika bronzových předmětů v prostoru „U kovárny“. Asi již od pozdního středověku se v okolí Násedlnice nalézalo několik rybníků, z nichž se dochovaly názvy „Studénský“, „Volšák“, „Hrubý“, „Pátek“, „Koprnický“. Tři největší jsou zakresleny v Müllerově mapě Čech z počátku 18. století. K postupnému rušení rybníků docházelo v průběhu druhé poloviny 19. století, v souvislosti s potřebou získání orné půdy. Zbytky rybničních hrází jsou místy dodnes patrné, zvláště v případě rybníka „Koprnického“ či blízko osady Zájezdy. V místech rybníků se dosud nalézá kvalitní černozem, vhodná k pěstování cukrové řepy. Problematickým pozůstatkem likvidace rybníků místy zůstávají odvodňovací drenáže, které působí kontraproduktivně přílišným vysušováním. V obci se rovněž nalézá nevelká obdélníková kaple z konce 19. století, renovovaná 1923. Na počátku 30. let byla z hospodářských přebytků velkostatku v obci zbudována kamenná dlažba a hřbitov, projektovaný stavitelem J. Zahradníkem.
Na počátku 20. století krátce působil v obci jako učitel spisovatel Karel Sellner, který do Násedlnice situoval svůj román Bohdar. Tímto dílem zároveň inspiroval Vladislava Vančuru ke vzniku novely Markéta Lazarová. Tvrz „Roháček“ vyskytující se v tomto díle je autorem nejspíše situována do Násedlnice či na Studénku.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Násedlnice na Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR (katastr:669369)
- J. V. Šimák: Dějinné paměti okresu Mnichovohradišťského
