Molochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Molochov
Molochov s obchodem erotického zboží namísto někdejší kavárny Letná, foto 2010
Molochov s obchodem erotického zboží namísto někdejší kavárny Letná, foto 2010
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektiJosef Havlíček, Otto Kohn a Karl Kohn
Poloha
AdresaMilady Horákové 862/72, Bubeneč, Praha 7, ČeskoČesko Česko
UliceMilady Horákové
Souřadnice
Molochov
Molochov
Další informace
Rejstříkové číslo památky40592/1-1558 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Molochov je lidový název pro funkcionalistický blok třinácti luxusních nájemních domů na pražské Letné s nádherným výhledem na Pražský hrad a Letenskou pláň. Původ jména „Molochov“ pochází pravděpodobně již z doby stavby z konce 30. let jako negativní označení této mohutné budovy (od slova moloch) stavebními dělníky. Stavba byla dokončena roku 1938.[1]

Nyní zčásti zanedbaný Molochov dominuje Letenské pláni (dnes třída ulici Milady Horákové č. o. 72–96, v době stavby Belcrediho třída). Ze zadní strany je ohraničen uličkou U letenské vodárny a ze stran ulicemi U Sparty a Korunovační. Složitá majetková struktura jednotlivých domů a bytů komplikuje rekonstrukci domu. V polovině listopadu 2017 mělo 6 ze 13 domů opravenou fasádu směřující na Letnou (včetně keramických obkladů lodžií) a 1 dům i fasádu do ulice U letenské vodárny.

Za jednotnou fasádou se skrývá soubor třinácti šestipatrových činžovních domů s betonovým a v jednom případě železobetonovým skeletem. Dům je 252 m dlouhý a 16,5 m široký. Byty jsou různých velikostí – od nejmenších jednopokojových pro někdejší domovníky až po desetipokojový byt přes celé patro. Ten po roce 1948 rádi zabírali komunističtí ministři.

Nejluxusnější vchod je obložen carrarským mramorem z italských dolů. Dům je pokryt nyní již poničeným keramickým obkladem, zakryt plochou střechou a ustupujícím posledním patrem. Obsahuje velmi zajímavé kovové prvky od zábradlí přes poštovní schránky po například kovové části dveří atd. Stavbu realizovala firma Ing. Jaromíra Bečky.

Slavní obyvatelé

Do války zde dominovali bohatí obchodníci, z nichž část skončila během války v koncentračních táborech a nahradila je nacistická smetánka a zaměstnanci říšského filmového průmyslu. Po roce 1948 začali uprázdněná místa nahrazovat představitelé komunistického režimu a tlak na nahrazování nájemníků vznikal i z nedalekého ministerstva vnitra.

Mezi známé obyvatele domu patřil ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek[2] či komunistický ministr spojů Karel Hoffman[3], který zde obýval celé patro, ale také řada dalších ministrů a prominentů režimu.

Autoři

Domy měly být původně stavěny odděleně různými architekty, až později přišlo rozhodnutí budovu sjednotit fasádou. Nakonec byl postaven v letech 1936–1938 architekty Josefem Havlíčkem (mj. autor sjednocující fasády) a bratry Otto Kohnem a Karlem Kohnem (mj. autory okrajových domů a také původního projektu). Oba bratři Kohnové byli před postupujícími nacistickými vojsky nuceni v roce 1938 uprchnout s rodinami do Ekvádoru. Otto Kohn byl biologickým otcem Miloše Formana.

Na vnitřním řešení se však nadále podíleli i další architekti: Ernst Mühlstein a Victor Fürth (navrhli i již zmíněný mramorový vchod), František Votava a Leo Lauermann.

Ochrana

Dům je památkově chráněn, je zapsán pod rejstříkovým číslem 40592/1-1558. Ochrana mu byla přiznána od 1. ledna 1964.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy