Michał Olszewski (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michał Olszewski
Narození1977 (46–47 let)
Ełk
BydlištěKraków
Alma materJagellonská univerzita
Povolánínovinář, reportér, spisovatel, publicista a ekolog
ZaměstnavateléGazeta Wyborcza
Tygodnik Powszechny
OceněníRyszard Kapuściński Award for literary reportage (2015)
PodpisMichał Olszewski – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Olszewski (nar. 1977 w Ełku) je polský novinář, reportér, spisovatel, publicista a ekolog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval polonistiku na Jagellonské univerzitě v Krakově. Působil jako novinář v krakovské redakci deníku Gazeta Wyborcza. Od ledna 2007 je vedoucím reportážního oddělení časopisu Tygodnik Powszechny.[1] Je autorem celé řady reportážních textů, za reportáž Przez dotyk (čes. Hmatem) získal ocenění v reportérské soutěži Oči otevřené (pol. Oczy otwarte). Publikoval i povídky, skici a recenze v různých polských literárních časopisech.

Jeho prozaickým debutem byla sbírka povídek Do Amsterdamu (2003), za niž obdržel první cenu v třetím ročníku soutěže Znak-Proza, organizované krakovským nakladatelstvím Znak. V roce 2005 vyšla jeho druhá kniha s názvem Chwalcie łąki umajone (čes. Chvalte rozkvetlé lučiny). V dubnu 2009 vyšla jeho třetí kniha Low-tech. V roce 2010 vydal svazek Zapiski na biletach (čes. Poznámky na jízdenkách), v níž neobvyklým způsobem zachycuje své postřehy a dojmy z cest po Polsku, a knihu Eco-book o eko-Bogu (čes. Eco-book o eko-Bohu), jež zaznamenává rozhovory na ekologická témata, které autor vedl s františkánským knězem Stanisławem Jaromim. Již zmíněné Zapiski na biletach byly v roce 2011 nominovány na Literární cenu Gdynia (pol. Nagroda Literacka Gdynia) v kategorii próza.[2] V roce 2014 vydal sbírku reportáží s názvem Najlepsze buty na świecie (čes. Nejlepší boty na světě). Následujícího roku (2015) za něj obdržel Cenu Ryszarda Kapuścińského (pol. Nagroda im. Ryszarda Kapuścińskiego) za literární reportáž, a to jako první polský autor.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Prózy, reportáže a cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Do Amsterdamu, Kraków: Znak, 2003. (čes. Do Amsterdamu)
  • Chwalcie łąki umajone, Wołowiec: Czarne, 2005. (čes. Chvalte rozkvetlé lučiny)
  • Trzech kumpli, Kraków: Znak, 2008. (čes. Tři kámoši)
  • Low-tech, Kraków: Wydawnictwo literackie, 2009. (čes. Low-tech)
  • Zapiski na biletach, Warszawa: W.A.B., 2010. (čes. Poznámky na jízdenkách)
  • Eco-book o eko-Bogu, Kraków: Wydawnictwo Salwator, 2010. (čes. Eco-book o eko-Bohu)
  • Ełk. Spacerownik po mieście niezwykłym (s Rafałem Żytyniecem), Ełk: Muzeum Historyczne, 2012, rozšířené vydání 2014. (čes. Ełk. Procházka neobvyklým městem)
  • Najlepsze buty na świecie, Wołowiec: Czarne, 2014. (čes. Nejlepší boty na světě)
  • #upał, Kraków: Znak, 2017. (čes. #vedro)

V češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Několik autorových reportážních textů (mj. Nejlepší boty na světě, Armáda) bylo přeloženo a prezentováno v červenci 2016 v Praze a Brně (tam v rámci festivalu Měsíc autorského čtení).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Redakce časopisu Tygodnik Powszechny
  2. Nominowani 2011 | Nagroda Literacka Gdynia. nagrodaliterackagdynia.pl [online]. 2011 [cit. 2020-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08. (polsky) 
  3. Trzeci komunikat Jury Nagrody im. Ryszarda Kapuścińskiego za Reportaż Literacki - Nagroda im. Ryszarda Kapuścińskiego - Ryszard Kapuściński - Kulturalna Warszawa. www.kulturalna.warszawa.pl [online]. 2015 [cit. 2020-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (polsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ciemniewski P.: Uciec, ale dokąd?, in: Dekada Literacka 2003, č. 9/10 s. 110-112.
  • Glensk U.: Zrozumieć Krótkie Miasto, in: Kresy 1-2/2004, č. 57-58 s. 154-156.
  • Nowacki D., Nie ma dokąd uciec, in: Gazeta Wyborcza 2003, č. 249 s. 19.
  • Orski M.: Greps potocznej mentalności, in: Nowe Książki 2004, č. 3 s. 60-61.
  • Wolski J.: Do Amsterdamu i z powrotem, in: Fraza 2003, č. 3(41) s. 242-244.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]