Mateřídouška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o rostlinném rodě. O českém časopise pro děti pojednává článek Mateřídouška (časopis).
Jak číst taxoboxMateřídouška
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodmateřídouška (Thymus)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mateřídouška (Thymus) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých.

Charakteristika

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)

Mateřídoušky jsou zpravidla silně aromatické nízké keříky nebo vytrvalé byliny s tenkými větvemi, vyrůstajícími obvykle z krátkého dřevnatého stonku. Stonky jsou plazivé, vystoupavé nebo přímé, sympodiálně nebo monopodiálně větvené. Květonosné větve jsou vystoupavé až přímé, téměř oblé nebo tupě až ostře čtyřhranné, rovnoměrně ochlupené nebo s oděním hustším na 2 protilehlých stranách, případně jen na hranách. Hlavní kořen je dřevnatějící, bohatě rozvětvený. Na povrchu listů, kalichů, korun a jiných nadzemních částí se nacházejí přisedlé siličné žlázky. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé, čárkovité až okrouhle vejčité, celokrajné nebo zoubkaté, chlupaté nebo lysé.

Květy jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně samičí (gynodioecie), krátce stopkaté, v lichopřeslenech skládajících koncové protáhlé nebo hlávkovitě stažené, na bázi často přetrhované lichoklasy. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský, s 10 až 13 žilkami, horní 3 cípy jsou trojúhelníkovité, dolní 2 cípy užší, šídlovité. Koruna je trubkovitá, mírně až zřetelně dvoupyská, bělavá až sytě růžovofialová. Horní pysk je největší, mělce vykrojený, dolní pysk je trojlaločný. Tyčinky jsou 4, vyčnívající z koruny(u funkčně samičích květů ale často zakrnělé), spodní dvě jsou o něco delší než horní. Tvrdky jsou široce vejcovité až kulovité, s jemnou zrnitou skulpturou, téměř hladké.[1][2]

Rozšíření

Mateřídouška se vyskytuje v celé Evropě mimo její nejsevernější části, v Asii, v severní Africe a na Etiopské vysočině. Chybí na velkém území Střední Asie. Centrum druhového bohatství je ve Středomoří, zvláště na Pyrenejském poloostrově.[1]

V květeně České republiky je zastoupeno 7 druhů mateřídoušek. Naším nejběžnějším druhem je mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides). Je rozšířena od nížin do hor, zřídkavější je na jižní Moravě. V teplých krajích České republiky jsou rozšířeny další druhy: mateřídouška časná (Thymus praecox), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) je psamofyt vázaný na písčité substráty. Zbývající dva druhy jsou horské: mateřídouška alpinská (Thymus alpestris) se u nás vyskytuje s jistotou pouze v Krkonoších, mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus) v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku. Přechodně zplaňuje pěstovaný tymián obecný (Thymus vulgaris).[1]

Taxonomie

Taxonomie rodu Thymus je neustálená, některé zdroje uvádějí jen 40 až 50 druhů,[1] zatímco jiné až 400. Podle názoru některých taxonomů by mělo být mnoho druhů z tohoto počtu vedeno jako vnitrodruhové taxony druhu mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum).[2]

V České květeně se občas vyskytují obtížně zařaditelné morfotypy s přechodnými znaky. Nejobtížnějším taxonem v tomto smyslu je mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), překrývající se občas ve variabilitě s mateřídouškou panonskou (Thymus pannonicus).[1]

Obsahové látky

V silici mateřídoušky jsou přítomny aromatické monoterpenoidy, např. thymol, linalool a karvakrol. Silice je soustředěna především v přisedlých siličných žlázkách, pokrývajících většinu nadzemní části rostlin. Bylo zjištěno, že ve složení silic je dosti velká vnitrodruhová variabilita, projevující se i v rozdílné vůni různých rostlin.[1]

Využití

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je koření pocházející ze západního Středomoří. Občas je pěstován ve venkovských zahrádkách, dříve častěji než dnes.[1]

Jako skalničky jsou občas pěstovány cizokrajné druhy, zvláště mateřídouška bělokvětá (Thymus drucei), pocházející z jihozápadní Evropy.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  2. a b Flora of China: Thymus [online]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy