Mateřídouška časná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mateřídouška časná

Mateřídouška časná (Thymus praecox)
Mateřídouška časná (Thymus praecox)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: mateřídouška (Thymus)
Binomické jméno
Thymus praecox
Opiz, 1824

Mateřídouška časná (Thymus praecox) je bylina z čeledi hluchavkovitých. Je to silně aromatická bylina, rostoucí v trsech. Kvete záhy z jara. V Česku jde o vzácný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Vytrvalý druh, s poléhavými, nebo plazivými, kořenujícími lodyhami, rostoucí do výšky 3 až 15 cm, lodyhy bez květenství jsou zakončeny sterilními výhonky. Hlavní lodyhy v průřezu čtyřhranné až okrouhlé, končí vždy květenstvím, větví se vždy sympodiálním způsobem. Květonosné lodyhy jsou stejnoměrně chlupaté, chloupky jsou buď odstáté, nebo obrácené směrem dolů.[1]
  • Listy tuhé, jednoduché, celokrajné, elipčité, čárkovité nebo kopinatého tvaru. Čepel je vždy lysá, na rubu listu zpeřená žilnatina s vyniklou hlavní žilkou, boční slabší, na okraji se nespojující.[2] Listy na květonosných lodyhách jsou proměnlivé, od začátku báze směrem k vrcholu postupně se zvětšující. Největší mají 20 mm na délku a 10 mm na šířku. Spodní, menší lístky mají krátké řapíky, větší, rostoucí výše na rostlině jsou přisedlé ke stonku.[3]
  • Květy drobné, světle fialové barvy, oboupohlavné, vyrůstající v úžlabí horních listů, uspořádány v lichopřeslenitém květenství. Trubkovitě zvonkovitý kalich, pokrytý chloupky, se třemi zuby horního a dvěma zuby dolního pysku. Velikost koruny se pohybuje v rozmezí 3 až 6 mm. V Květu lze nalézt čtyři tyčinky s prašnými váčky, se svrchním semeníkem. Plodem jsou čtyři tvrdky.[4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na písčitém úhoru, stráních, světlých hájích, borových lesích nebo ve stepních lokalitách. Lze jí najít od nížin, přes pahorkatiny až po hory jako jsou Alpy. Preferuje vápenité podloží.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jde o evropský druh, který lze nalézt od Francie, přes země Beneluxu, Německo, až po jižní Polsko. Její jižní hranicí výskytu je území Kalábrie na jihu Itálie. V Česku jej lze nalézt v teplých oblastech jižní Moravy a středních Čech (povodí Labe a části Vltavy).

Použití a účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Tak, jako jiné mateřídoušky, dala by se usušená použít na přípravu čaje, účinného při řadě onemocnění. V Česku jde, ale o vzácný druh zařazený na Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, a proto její použití není možné. Obsahuje značné množství silic, cymol, karvakrolu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RANDUŠKA, Dušan; HÁBERKOVÁ, Ladislav. Barevný atlas rostlin. Ostrava : Obzor, 1983. S. 438/439.  
  2. BĚLOHLÁVKOVÁ, Radmila; ČERVENKA, Martin, a kol. Velká kniha rostlin, minerálů a zkamenělin. Praha : Příroda a.s., 1993. ISBN 80-7209-686-9.  
  3. KUBÁT, Karel, a kol. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 597.  
  4. RUBCOV, Valentin; BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. Praha : Lidové nakladatelství, 1982.  
  5. KAVINA; ELSTNER. Naučný slovník přírodních věd 3.díl. Praha : [s.n.], 1940.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu