Mateřídouška časná
 Mateřídouška časná | |
|---|---|
 Mateřídouška časná (Thymus praecox) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Nepetoideae |
| Rod | mateřídouška (Thymus) |
| Binomické jméno | |
| Thymus praecox Opiz, 1824 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mateřídouška časná (Thymus praecox) je aromatická bylina či polokeř z čeledi hluchavkovitých. Kvete záhy zjara. Je to značně proměnlivý druh, členěný do několika poddruhů. V Česku se vyskytuje pouze nominátní Thymus praecox subsp. praecox, jde o vzácnější druh (kategorie C4a).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá rostlina s poléhavými nebo plazivými, kořenujícími lodyhami, rostoucí do výšky 3 až 15 cm. Lodyhy se větví monopodiálním způsobem, jsou tedy zakončeny sterilními výhonky, květonosné větve vyrůstají v řadách z lodyhy. Hlavní lodyhy jsou v průřezu čtyřhranné až okrouhlé, stejnoměrně chlupaté, chloupky jsou buď odstáté, nebo obrácené směrem dolů.[1]
Listy jsou tuhé, jednoduché, celokrajné, elipčité, čárkovité nebo kopinatého tvaru. Na rubu listu je zpeřená žilnatina s vyniklou hlavní žilkou, boční jsou slabší, horní pár se na okraji spojuje. Listy na květonosných lodyhách jsou proměnlivé velikosti, od začátku báze směrem k vrcholu postupně se zvětšující. Největší mají 20 mm na délku a 10 mm na šířku. Spodní, menší lístky mají krátké řapíky, větší, rostoucí výše na rostlině jsou přisedlé ke stonku.[2]
Květy jsou drobné, světle fialové barvy, oboupohlavné, vyrůstají v úžlabí horních listů a jsou uspořádány v lichopřeslenitém květenství. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, pokrytý chloupky, se třemi zuby horního a dvěma zuby dolního pysku. Velikost koruny se pohybuje v rozmezí 3 až 6 mm. V květu lze nalézt čtyři tyčinky s prašnými váčky a dvouklaný pestík se svrchním semeníkem. Plodem jsou čtyři tvrdky.[3][4]
V českých podmínkách kvete od dubna do července.
Rozšíření a ekologie[editovat | editovat zdroj]
Jde o převážně evropský druh, který lze nalézt od Francie, přes země Beneluxu, Německo, až po jižní Polsko; roste též ve Skandinávii, na Britských ostrovech, na Islandu a na jižním pobřeží Grónska. Na východě zasahuje přes Malou Asii na Kavkaz a do hor Íránu. V Česku jej lze nalézt v teplých oblastech jižní Moravy, středních a severozápadních Čech (povodí Labe, Ohře, dolní Berounky, Praha a okolí).
Roste na písčitých úhorech, skalních výchozech a sutích, na stráních, ve světlých dubových hájích, borových lesích nebo ve stepních lokalitách. Lze ji najít od nížin přes pahorkatiny až po hory jako jsou Alpy. Preferuje vápenité podloží, ale v zásadě je generalistou schopným růst i na kyselém substrátu. Vyžaduje stanoviště s plným osluněním.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
V aktuální taxonomii se druh člení do 8 poddruhů, z nichž některé byly dříve považovány za samostatné druhy. Ke každému taxonu existuje obtížně přehledné množství synonym.
- Thymus praecox subsp. praecox: nominátní poddruh, rozšířen v západní, střední a jihovýchodní Evropě; jediný, který roste též v Česku
- Thymus praecox subsp. britannicus (synonyma: Thymus britannicus, Thymus arcticus, Thymus pseudolanuginosus,Thymus drucei): jihozápadní Evropa, Skandinávie, Britské ostrovy, Island, Grónsko
- Thymus praecox subsp. caucasicus: jihovýchodní Turecko, Kavkaz
- Thymus praecox subsp. grossheimii: severovýchodní Turecko, Kavkaz, Írán
- Thymus praecox subsp. parvulus: Sicílie
- Thymus praecox subsp. polytrichus: jižní a jihovýchodní Evropa
- Thymus praecox subsp. widderi: východní Alpy
- Thymus praecox subsp. zygiformis: Balkán[5]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Tak jako jiné mateřídoušky by se dala usušená použít na přípravu čaje, účinného při řadě onemocnění. V Česku jde ale o vzácnější druh zařazený na Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, a proto její použití není možné.[zdroj?] Obsahuje značné množství silic, cymol, karvakrolu.
Přitiskle rostoucí odrůdy, zejména z poddruhu britannicus, se pěstují jako půdopokryvné okrasné rostliny, snášející i sešlap.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RANDUŠKA, Dušan; ŠOMŠÁK, Ladislav; HÁBERKOVÁ, Izabela. Barevný atlas rostlin. Ostrava: Obzor, 1983. S. 438/439.
- ↑ KUBÁT, Karel, a kol. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 597.
- ↑ RUBCOV, Valentin; BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. Praha: Lidové nakladatelství, 1982.
- ↑ KAVINA; ELSTNER. Naučný slovník přírodních věd 3.díl. Praha: [s.n.], 1940.
- ↑ Thymus praecox Opiz | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mateřídouška časná na Wikimedia Commons 
Taxon Thymus praecox ve Wikidruzích- THYMUS PRAECOX Opiz subsp. PRAECOX – botany.cz
- Thymus praecox - mateřídouška časná – botanika.cz
