Markovův řetězec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Markovův řetězec označuje stochastický (náhodný či pravděpodobnostní) proces, který má Markovovskou vlastnost. Ta říká, že v každém stavu procesu je pravděpodobnost navštívení dalších stavů nezávislá na dříve navštívených stavech. To znamená, že chování v Markovových řetězcích je „bezpaměťové“: V každém konkrétním stavu je možno zapomenout historii (posloupnost stavů předcházející stavu současnému). Markovovy řetězce dostaly jméno po matematiku Andreji Markovovi.
Obsah |
[editovat] Popis Markovova řetezce
Markovův řetězec je popsán dvěma strukturami:
- vektorem absolutních pravděpodobností p(n) = [p1(n), p2(n),... pN(n)] pro n = 0,1,2.., kde p_i(n) značí pravděpodobnost, že proces je v okamžiku n ve stavu i.
- maticí pravděpodobností přechodu P(n) = [pij(n)] , kde i = 1, 2, .. N a j = 1, 2, .. N
Pravděpodobnosti pij musí splňovat podmínky:
- pij >= 0
- součet každého jednotlivé řádku matice P musí být roven 1, protože jde o úplnou soustavu jevů
Markovův řetězec dokážeme popsat pomocí vztahu: p(n+1) = p(n)*P
a postupným dosazováním můžeme dojít ke vztahu: p(n+1) = p(0)*Pn+1
[editovat] Homogenní Markovovův řetězec
Homogenní Markovovův řetězec je takový Markovovů řetězec, pro který platí, že pij(n) nezávisí na n.
[editovat] Nehomogenní Markovův řetězec
Homogenní Markovovův řetězec je takový Markovovů řetězec, pro který platí, že pij(n) závisí na n.
[editovat] Regulární řetězce
Matici pravděpodobostního přechodu P nazveme regulární, když Pn pro konečné n neobsahuje žádné nulové prvky. Matice P konverguje k limitní matici typu A, kde

kde její řádky tvoří stejné vektory a = (a1, a2,..., aN), které nazýváme stacionární vektory, někdy také limitní vektory.
Pro regulární matice platí následující tvrzení:
- Nechť
je regulární,
je libovolný vektor absolutních pravděpodobností,
je limitní matice a
je limitní vektor, pak platí, že s rostoucím n se
blíží k
. 

[editovat] Limitní vektor
Limitní vektor je možné stanovit z soustavy rovnic:
Interpretace hodnot limitního vektoru a jsou jednotlivé doby strávené v jednotlivých stavech. Udané hodnoty jsou hodnoty pravděpodobností setrvání v těchto stavech.
[editovat] Fundamentální matice regulárního řetězce
Fundamentální matici definujeme pomocí matice A. Umožňuje nám například výpočet střední doby prvního přechodu do určitého stavu a rozptyl tohoto přechodu.
![\mathbf{Z} = \mathbf{[I - (P - A)]}^{-1} = {I + \sum_{n=1}^\infty (P^{n} - A)}](http://upload.wikimedia.org/math/7/2/d/72dc884a3721395d9fc74d12b03bb14e.png)
Vlastnosti fundamentální matice:
, kde ξ je vektor z samých jedniček
[editovat] Absorpční řetězce
Absorpční řetězce jsou takové řetězce, které obsahují mimo stavy transientní i stavy absorpční. Tzn., že pravděpodobnost setrvání v takovém stavu je rovna 1.
Každou matici pravděpodobnostních přechodů P můžeme přeuspořádat na následující blokovou matici:

[editovat] Fundamentální matice absorpčního řetězce
je matice ve tvaru:

Inverzní matice existuje, pokud konverguje
k nule a platí pro ni: 
Prvky fundamentální matice N udávají, kolikrát se proces v průměru ocitne v tranzientních stavech.
[editovat] Literatura
- Ing. Václav Kořenář, CSc. - Stochastické procesy - Praha 2002, Vysoká škola ekonomická v Praze - ISBN 80-245-0311-5
- Walter, J.: Stochastické procesy. SPN, Praha 1983
- Walter, J.: Stochasické modely v ekonomii, Praha, SNTL 1970.
- Hou, D.: Homogenous Denumerable Markov Processes, New York, Springer-Verlag 1988





