Mandelinka dvacetitečná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMandelinka dvacetitečná
alternativní popis obrázku chybí
Mandelinka dvacetitečná
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Čeleďmandelinkovití (Chrysomelidae)
Podčeleďmandelinky (Chrysomelinae)
Rodmandelinka (Chrysomela)
Binomické jméno
Chrysomela vigintipunctata
Scopoli, 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata) je brouk, jehož housenky poškozují listy žírem. Škodí především na vrbách a při přemnožení způsobuje holožír.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

CHRSVI[1]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata) používáno více rozdílných názvů, například Chrysomela vigintopunctata nebo Melasoma vigintipunctata.[1]

Larva.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě,[2] v Česku se jedná o běžný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Brouci jsou lesklí, kulatí, mírně podlouhlí, 6,5 až 8,5 mm velcí. Krovky jsou v odstínech od pastelově světle okrově žluté až po oranžově načervenalou. Na každé krovce je 10 podlouhlých tmavých skvrn. Na krovkovém švu je výrazný černý lem.[3]

Larvy jsou až 10 mm velké, šedavě bělavé s mnoha pravidelně symetricky umístěnými černými skvrnami a bradavkami.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata)

Přezimují dospělí brouci. V květnu kladou na spodní stranu listů vajíčka. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Mladé larvy se zdržují na spodní straně listů. Larvy se často zdržují společně, ve skupinách. Vyžírají hromadně plošky ve spodní pokožce listů. Později se rozlézají po listech, které skeletují nebo děrují. Dorostlé larvy se kuklí na spodní straně listů, kam se zadečkem přilepí. Za 35 dní se líhnou dospělci.[3] Ti jsou okřídlení a mohou se šířit na další území.

Hostitelskými rostlinami jsou hlavně vrby, ale mandelinky napadají i topoly, břízy, olše a další dřeviny.[4]

Mandelinka dvacetitečná se vyskytuje na vlhkých loukách, kde rostou hostitelské rostliny, a to zejména v nížinách.

Kukly.

Rostlinolékařský význam[editovat | editovat zdroj]

Při přemnožení může způsobit totální holožíry a následné prosychání korun či odumření napadených dřevin. Příznaky napadení jsou zcela skeletované listy a přítomnost larev na listech. Larvy a dospělci mohou některými znaky (barva, tečky, tvar těla) připomínat na první pohled některé druhy slunéček (Harmonia axyridis).[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Wilhelm Harde, František Severa: Der Kosmos Käferführer. Die mitteleuropäischen Käfer. 4. Aufl. Kosmos-Verlag, Stuttgart 2000, ISBN 3-440-06959-1.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b EPPO, CHRSVI
  2. insektenbox.de/
  3. a b ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-09. 
  4. a b Archivovaná kopie. www.schaedlingskunde.de [online]. [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]