Luhov (zámek)
| Luhov | |
|---|---|
 Jihozápadní strana zámku s kaplí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | okolo roku 1780 |
| Stavitel | Marie Anna Steinbachová |
| Další majitelé | Dohalští z Dohalic Perglárové z Perglasu |
| Poloha | |
| Adresa | Luhov, Líšťany,  Česko |
| Souřadnice | 49°48′48,29″ s. š., 13°8′39,73″ v. d. |
  Luhov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25936/4-1384 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.zamekluhov.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luhov je zámek ve stejnojmenné vesnici u Líšťan v okrese Plzeň-sever. Postaven byl v sousedství zaniklé tvrze okolo roku 1780 Marií Annou Steinbachovou. Zámecký areál je včetně hospodářských budov, soch a tvrziště chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o luhovské tvrzi pochází z roku 1367. Patřila chotěšovskému klášteru, kterému náležela část vesnice. Zbývající část byla v majetku drobné šlechty.[2] Před rokem 1420 získal tvrz do zástavy Protiva z Netunic a roku 1431 byli jejími majiteli bratři Jan starší a Jan mladší z Úlic. Jeden z nich na tvrzi sídlil ještě roku 1446. Jeho synové Lvík a Markvart drželi Luhov roku 1456 společně, ale roku 1482 byl jediným majitelem Lvík. V roce 1496 chotěšovský probošt vyplatil zástavu a klášteru potom vesnice patřila až do roku 1576. Výjimkou bylo jisté období od roku 1546, kdy ji klášter zastavil Stříbru. Nevyužívaná tvrz během šestnáctého století zpustla.[3]
Novým majitelem vesnice se roku 1576 stal Oldřich z Říčan a na Pňovanech. K Pňovanům potom Luhov patřil až do roku 1638, kdy se stal znovu samostatným panstvím.[3] Mezitím se roku 1526 stala majitelkou Anna Alžběta Příchovská z Janovic a v roce 1638 Bartoloměj Stehlík z Čenkova. Jeho rodině vesnice spolu s blízkou Třebobuzí patřila do roku 1676, kdy ji koupili Steinbachové z Kranichsteinu. Ti z Luhova vytvořili centrum malého panství, ke kterému patřily ještě Dolany a Hracholusky.[2]
Marie Anna Steinbachová se roku 1779 provdala za Maria Bořka Dohalského a po roce 1780 nechala v Luhově postavit nový barokní zámek. Dohalští z Dohalic panství rozšířili roku 1796 o Pňovany, roku 1799 o Líšťany a roku 1804 přikoupili ještě Lipno. Vznikl tak alodiální statek Luhov–Líšťany, který roku 1825 po Marii Anně Dohalské zdědil Václav Perglar z Perglasu. Součástí panství Luhov zůstal do roku 1853, po kterém se v jeho držení vystřídala řada majitelů.[2] Posledním soukromým majitelem byl lékař Rudolf Jaksch z Wartenhorstu, kterému zámek patřil do jeho smrti v roce 1946.[4] Ve druhé polovině dvacátého století v zámeckém areálu hospodařil státní statek a od roku 1980 ho využíval podnik TJ Uhelné sklady jako rekreační středisko.[2] Koncem dvacátého století zámek chátral, ale roku 2006 byl po desetileté rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.[4]
Stavební podoba
Ze staré tvrze se dochovalo pouze tvrziště v podobě ostrůvku o průměru 35 metrů, který je obklopen vodním příkopem širokým 15–25 metrů.[2] K památkově chráněnému areálu patří také stáje, park s ohradní zdí, budova sýpky s dochovaným renesančním sgrafitem a řada poškozených soch, které jsou uložené v jedné z hospodářských budov.[5]
Do zámeckého areálu vede vrána se znaky Dohalských z Dohalic a Steinbachů. Jednopatrová zámecká budova má půdorys ve tvaru písmene L. Fasády jsou členěné lizénami a obdélnými okny. Ke středu delšího křídla přiléhá přístavek s kaplí vysvěcenou roku 1784.[6] Její interiér osvětlují kasulová okna[6] a zdobí nástropní fresky.[2] Uvnitř zámku jsou přízemní místnosti zaklenuté valenými a plackovými klenbami.[6]
Přístup
Zámek je přístupný v návštěvních hodinách.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Identifikátor záznamu 137082 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 201–202.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Touškova, s. 164.
- ↑ a b NĚMCOVÁ, Marie. Historie zámku [online]. Zámek Luhov [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luhov, s. 327.
- ↑ NĚMCOVÁ, Marie. Prohlídky [online]. Zámek Luhov [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Luhov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
