Ludvík Spurný
| Pater Ludvík Antonín Spurný OFM | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 13. července 1899 |
| Místo narození | Olšany u Prostějova |
| Datum úmrtí | 9. září 1974 (ve věku 75 let) |
| Místo úmrtí | Louny |
| Řády a ocenění | Československý válečný kříž 1939, Československá medaile za zásluhy a další |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
P. Ludvík Antonín Spurný OFM (13. července 1899 Olšany u Prostějova – 9. září 1974 Louny[1]) byl českým řeholním knězem a vězněm nacistických koncentračních táborů.[2][3]
Život
Byl prvorozeným synem Antonína Spurného, podruha v Olšanech, a Marianny, rozené Dostálové. Poté co absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouc, kde byl mj. i spolužákem pozdějšího kardinála Františka Tomáška, vstoupil do kněžského semináře. Po vysvěcení se stal členem řádu františkánů. V období mezi dvěma světovými válkami působil v klášteře ve Voticích. V září 1939[2] byl při nacistické akci Akce Albrecht I. zatčen[3] a poté deportován do koncentračních táborů Buchenwald[2] a Dachau, odkud byl na konci války osvobozen.[3] Mezi svými spoluvězni získal přezdívku „Mařena“, protože odmítl nosit vězeňský oblek místo mnišské kutny.[2] Po skončení II. světové války se krátce stal kvardiánem v klášteře Jindřichově Hradci[3] a opět ve Voticích. Odtud přišel na začátku července 1949 jako kvardián do Hejnic a ujal se také od 1. července 1949 duchovní správy ve farnosti Nové Město pod Smrkem. V rámci akce K byl centralizován v Hejnicích, avšak s ohledem na jeho odbojovou činnost vůči nacistické totalitě jej komunistická moc povazovala za tzv. „pokrokového kněze“ a proto proti němu neuplatňovala sankce, jako proti odpůrci režimu. Od 1. května 1950 byl jmenován administrátorem farnosti v Krásném Lese.[4] Od 1. prosince 1952 působil ve farnosti Vinařice[5] a dále se stal farářem v Krásném Lese u Frýdlantu v Čechách. Za svou duchovenskou činnost byl jmenován osobním děkanem, biskupským notářem a čestným konsistorním radou v Lounech. Pro svoji odbojovou činnost v době II. světové války byl vyznamenán československým válečným křížem, čs. vojenskou medailí za zásluhy I. stupně a dalšími oceněními. Útrapy koncentračních táborů však podlomily jeho zdraví. Po svém odchodu do důchodu strávil poslední léta života v kaplance na děkanství v Lounech, kde také zemřel.[2]
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 427.
- ↑ a b c d e Františkáni [online]. Provincie sv. Václava Řádu menších bratří – františkánů, 2015-07-18 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938-1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 37.
- ↑ TŮMA, Václav. Farní kostel sv. Kateřiny. Nové Město pod Smrkem: Okrašlovací spolek Nové Město pod Smrkem a město Nové Město pod Smrkem, 2018. 16 s. S. 6.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.