Lucien Goldmann

Lucien Goldmann (20. červenec 1913, Bukurešť – 8. říjen 1970, Paříž) byl francouzský filosof a literární teoretik pocházející z Rumunska. Zabýval se marxistickou teorií poznání (Recherches dialectiques, 1959, Marxisme et sciences humaines, 1970) a vyvinul – v návaznosti na rané spisy György Lukácse a vývojovou psychologii Jeana Piageta – metodu a teorii genetického strukturalismu.

Život

Goldmann vystudoval právní vědy na bukurešťské universitě a studoval pak filosofii ve Vídni. 1934 pokračoval ve studiu práv a politické ekonomie na právnické fakultě v Paříži a filosofie na Sorbonně. V době německé okupace se mu podařilo prchnout do Švýcarska, kde skoro dva roky pracoval jako asistent Jeana Piageta v Ženevě. Roku 1945 promoval v Curychu prací o Kantovi. Působil pak na École pratique des hautes études v Paříži, kterou od roku 1958 vedl jako její ředitel. Přednášel sociologii literatury a sociologii filosofie. V roce 1956 se habilitoval na Sorbonně.Od roku 1965 zároveň vedl sociologický ústav bruselské university (Université Libre de Bruxelles).

Dílo

Ve své disertaci (La communauté humaine et l'univers chez Kant, Paris 1948) rozlišuje tři etapy buržoasní filosofie: individualistickou, z níž vzešel osvícenský racionalismus a empirismus, tragickou, kterou představují především Pascal a Kant, a dialektickou, kterou representují Hegel, Marx a Lukács. Roku 1952 publikuje své úvahy o metodologii humanitních věd (Sciences humaines et philosophie). 1955 vychází jeho hlavní dílo Skrytý Bůh (Le Dieu caché), věnované Pascalově filosofii a Racinovým dramatům. Goldmann tu srovnává mj. křesťanskou a socialistickou „víru“. Oběma je společné odmítnutí individualismu buržoasní kultury a víra v nadindividuální hodnoty: Bůh v křesťanství resp. lidská pospolitost v socialismu. Obě stavějí na sázce ve smyslu Pascalově: náboženská sázka na Boží existenci a socialistická sázka na možnost sociálního osvobození lidstva. Mají v sobě riziko porážky a naději na úspěch. Vydal pak ještě množství jednotlivých publikací a přednášek, které souborně vyšly v knihách Dialektická zkoumání (Recherches dialectiques, 1959) a K sociologii románu (Pour une sociologie du roman, 1964). Dále dvě studie o Racinovi (Racine, 1956 a Situation de la critique Racinienne, 1971).

Bibliografie (výběr)

• Le dieu caché; étude sur la vision tragique dans les Pensées de Pascal et dans le théâtre de Racine. Paris: Gallimard, 1955.
• německy: Der verborgene Gott, Neuwied, Darmstadt. Luchterhand 1973.
• Recherches dialectiques. Paris: Gallimard, 1959.
• německy: Dialektische Untersuchungen, Neuwied Berlin. Luchterhand 1966.
• Sciences humaines et philosophie. Suivi de structuralisme génétique et création littéraire. Paris: Gonthier, 1966.
• česky: Humanitní vědy a filosofie, Praha, Svoboda 1966
• Structures mentales et création culturelle. Paris 10/18, 1970.
• Epistémologie et philosophie. Paris, Denoel, 1970.
• Pour une sociologie du roman. Paris, Gallimard, 1973.
• německy: Soziologie des modernen Romans, Neuwied–Berlin. Luchterhand 1970.
• Lukacs et Heidegger. Paris: Denoel-Gonthier, 1973.
• německy: Lukács und Heidegger, Darmstadt–Neuwied. Luchterhand 1975.

Sekundární literatura

• Hermann Baum: Lucien Goldmann. Marxismus contra vision tragique? Frommann-Holzboog 1974. ISBN 3-7728-0546-9
• Mitchell Cohen: The Wager of Lucien Goldmann: Tragedy, Dialectics, and a Hidden God, Princeton University Press, 1994 ISBN 978-0-691-03420-1
• Aidan Donaldson: The thought of Lucien Goldmann : a critical study. Lewiston: Edwin Mellen Press, 1996. ISBN 0-7734-8742-5
• Leszek Kołakowski: Die Hauptströmungen des Marxismus. Entstehung, Entwicklung, Zerfall. Bd. 3. Piper, 2. Aufl. München 1981 (S. 353-371)