László Budai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
László Budai
Osobní informace
Datum narození19. července 1928
Místo narozeníBudapešť, Maďarsko
Datum úmrtí2. července 1983 (ve věku 54 let)
Místo úmrtíBudapešť
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník, záložník
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1948–1950
1950
1951–1961
Maďarsko Ferencvárosi TC
Maďarsko ÉDOSZ

Maďarsko Honvéd || 60 (25)

Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1949–1956 Maďarsko Maďarsko 39 (10)
Trenérská kariéra
Roky Klub
1962–1967
1967–1980
1979–1980
ETI SC
Kossuth KFSE
Fóti Tsz SK
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Zlatá medaile LOH 1952 Maďarsko
Mistrovství světa ve fotbale
Stříbrná medaile MS 1954 Maďarsko
Středoevropské mistrovství[1]
Zlatá medaile 1953 Maďarsko
Fotbalová liga Maďarska
Zlatá medaile 1949 Ferencvárosi TC
Zlatá medaile 1952 Honvéd
Zlatá medaile 1954 Honvéd
Zlatá medaile 1955 Honvéd
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

László Budai (19. července 19282. července 1983) také znám jako László Bednarik, či Budai II, byl maďarský fotbalista a fotbalový trenér. Budai se narodil  Budapešti a hrál na pozici středopolaře či útočníka za Ferencvárosi TC, Honvéd a reprezentaci Maďarska. V padesátých letech patřil k legendární maďarské reprezentaci známé jako Zlatá jedenáctka. Dalšími členy byli: Ferenc Puskás, Zoltán Czibor, Sándor Kocsis, József Bozsik a Nándor Hidegkuti.

Klubová  kariéra[editovat | editovat zdroj]

Budai čtyřikrát vyhrál maďarskou ligu. Poprvé za Ferencvárosi TC v roce 1949, když k jeho spoluhráčům mezi jinými patřili Zoltán Czibor and Sándor Kocsis. V lednu 1949, když se v Maďarsku dostali k moci komunisté, byl Ferencváros shledán nevhodným, aby se stal armádním nebo policejním klubem, kvůli pravicové a nacionální minulosti. Namísto toho se dostal pod křídla ÉDOSZ, odborového sdružení pracovníků v potravinářství, a nejlepší hráči včetně Budaie, Czibora a Kocsise byli odvedeni do armádního klubu Honvéd. V Honvédu Budai vyhrál další tři tituly a Středoevropský pohár.

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Budai debutoval v v reprezentaci 2. května 1949 při výhře 6-1 nad Rakouskem ve Středoevropském mistrovství. Za reprezentaci sehrál 39 zápasů a vstřelil 10 gólů. Čtyři z nich při výhře 12-0 nad Albánií 24. září 1950. Jako člen Zlaté jedenáctky získal zlatou olympijskou medaili v roce 1952 a stal se přeborníkem Střední Evropy v roce 1953. Také hrál při památné výhře Maďarska proti Anglii 6-3 ve Wembley. Na mistrovství světa v roce 1954 hrál ve skupině v zápase proti Jižní Koreji 9-0 a v semifinále proti Uruguayi. Nehledě na výborný výkon proti Uruguayi se do sestavy pro finále nedostal, neboť musel uvolnit místo Puskásovi. Také byl zařazen do sestavy pro Mistrovství světa v roce 1958, ale nenastoupil v žádném zápase.

Pamětní deska v budapešťském XV. obvodu, Széchenyi tér - Budai II László Stadium

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Maďarsko

Ferencváros TC

Honvéd FC

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku László Budai na anglické Wikipedii.

  1. ROHR, Bernd; SIMON, Günter. Fotbal: velký lexikon: osobnosti, kluby, názvosloví. 1. vyd.. vyd. Praha: Grada, 2006. 495 s. ISBN 80-247-1158-3. S. 257. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Behind The Curtain - Travels in Eastern European Football: Jonathan Wilson (2006) [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]